Záznam vědomí - Recording consciousness
![]() | tento článek vyžaduje pozornost odborníka na toto téma.Září 2020) ( |
Záznam vědomí jak je popsáno v Bennett (1980, s. 114) je důsledkem „společnosti, která je doslova zapojena pro zvuk“, ve které podle Middletona (1990, s. 88) „toto vědomí definuje sociální realitu populární muzika."
Přehled
"Akustické nástroje a jednoznačný „čistý“ tónový zpěv nyní nelze slyšet, pouze jako kontrast k novějším druhům zvuků, stejně jako žít představení jsou nevyhnutelně „zkontrolována“ proti vzpomínkám na nahrávky „a„ živá vystoupení se musí pokusit přiblížit zvuky, které obývají toto vědomí. “
„Podobně se hudebníci učí hrát a učit se konkrétní písničky ze záznamů, a tak‚ záznam vědomí 'pomáhá vysvětlit všudypřítomnost negramotných složení metody: 'Noty je jen pro lidi, kteří neslyší “(hudebník citovaný v Bennett 1980, s. 139) Strukturu tohoto vědomí vytvářely různé prvky, mezi nimi i zkušenosti s technikami úpravy, dozvuk a echo, použití ekvalizace ke změně témbr, vysoké úrovně decibelů, a to jak obecně, tak v konkrétních částech souboru textura (zejména silný basové linky ) apolyvocalita 'vytvořil multi-mike nebo vícekanálové nahrávání. Míchání různých „ušních bodů“ vytváří „způsob naslouchání [to] je akustickým očekáváním pro každého, kdo poslouchá současné nahrávky. Toho nelze dosáhnout bez pomoci elektronických zařízení. Na Zemi nikdy předtím neexistovalo “(tamtéž, s. 119).“ (Middleton 1990, s. 88)
Viz také
Reference
- Bennett, H. Stith, Stát se rockovým hudebníkem, Amherst: University of Massachusetts Press, 1980. ISBN 0-87023-311-4
- Middleton, Richarde (1990/2002). Studium populární hudby. Philadelphia: Open University Press. ISBN 0-335-15275-9.
Další čtení
- Milner, Greg, „Perfecting Sound Forever: Aural History of Recorded Music“, Faber & Faber; 1. vydání (9. června 2009) ISBN 978-0-571-21165-4. Srov. str. 14 na H. Stitha Bennetta a „zaznamenávání vědomí“.