Re London Wine Co (Shippers) Ltd - Re London Wine Co (Shippers) Ltd
| Re London Wine Co (Shippers) Ltd | |
|---|---|
| Soud | Nejvyšší soud |
| Citace | [1986] PCC 121 |
| Klíčová slova | |
| Trusty | |
Re London Wine Co Ltd [1986] PCC 121 je Anglický zákon o důvěře případ týkající se nutnosti zjistit aktiva podléhající svěřenectví. Vyznačuje se tím Hunter v Moss,[1] a Re Harvard Securities Ltd.,[2] a nemusí být v souladu s obecnou politikou insolvenčního práva, jak je vidět v Re Lehman Brothers International (Evropa).
Fakta
Nezajištění věřitelé a bankrot společnost zabývající se obchodováním s vínem, společnost London Wine Co (Shippers) Ltd, tvrdila, že by měli mít možnost vyzvednout si lahve vína, za které zaplatili. Společnost pro jemné víno šla do nucené správy a zbývající zásoby vína byly cenným přínosem. Lahve, které si zákazníci koupili, ještě nebyly jednotlivě identifikovány. Společnost ani neslíbila, že bude poskytovat víno ze svých současných zásob.[3]
Rozsudek
Oliver J rozhodl, že i kdyby společnost řekla, že víno má pocházet ze současných zásob, důvěra by byla v každém případě nejistá. Za to nemohlo být žádné ocenění konkrétní výkon protože Zákon o prodeji zboží požadováno obdobně, aby bylo možné zjistit jakékoli zboží. V průběhu svého úsudku řekl Oliver J. následovně.[4]
Oceňuji zaujatý bod, že předmět je součástí homogenní hmoty, takže specifická identita má stejně důležitý význam, jako je tomu například v případě peněz. Nicméně, jak se mi zdá, k vytvoření důvěry musí být možné s jistotou zjistit nejen to, jaký má být zájem příjemce, ale také to, k jakému majetku se má připojit. Nechápu, jak lze například o farmáři, který se prohlašuje za poručníka dvou ovcí (aniž by je identifikoval), vytvořit dokonalou a úplnou důvěru ... A zdálo by se mi, že v té době nebylo podstatné má stádo ovcí, z nichž mohl uspokojit zájem.
Jakákoli údajná konstruktivní nebo výslovná důvěra 50 lahví, protože předmět důvěry by byl nejistý, alespoň do doby, než bude pro zákazníky vyčleněno 50 konkrétních lahví.