Ramón Palomares - Ramón Palomares

Ramón Palomares

David Ramón Sánchez Palomares (7. května 1935 - 4. března 2016) byl venezuelský básník, narozený v Escuque. V roce 1975 obdržel Národní cena za literaturu; v roce 2006 první mezinárodní cena Víctor Valera Mora za poezii; a v roce 2010 Ibero-America Award for Literature.[1]

V roce 1952 pracoval jako učitel v normální škole San Cristóbal. O šest let později vystudoval profesora literatury na Pedagogickém institutu v Caracasu. Vyučován na středních školách ve státech Nueva Esparta a Trujillo, také v hlavním městě Caracasu. V Univerzita v Andách absolventi literatury.

Jeho první kniha poezie: El Reino (Království) (1958) sponzoruje intelektuální skupina Sardio. V roce 1963 byl součástí estetického hnutí El Techo de la Ballena a podílí se jako redaktor v časopise Rayado sobre el Techo. V roce 1964 ve městě Boconó, je vydána jeho kniha Paisano. Ve stejném roce přišel s básní El ahogado (Utopil), s uměním Mateo Manaure. V roce 1965 byl oceněn městskou cenou poezie v Caracasu Paisanoa dárky Honras Fúnebres (Pohřeb).

K oslavě 400. výročí Caracasu napsal báseň Santiago de León de Caracas (1967), který obnovuje okamžiky historie města. V roce 1975 obdržel Národní cenu za literaturu pro Adiós Escuque (Goodbye Escuque). V roce 1991 první Bienále literatury Mariana Picóna Salase, vzdát hold jeho kariéře. V roce 1997 se konal Týden poezie VI Juan Antonio Pérez Bonalde Foundation, je také poctou Palomares.

Dne 14. června 2001 získal čestný titul na Andské univerzitě spolu s básníky Rafael Cadenas a Juan Sánchez Peláez. Bydlel ve městě Mérida až do své smrti 4. března 2016.

Funguje

Poezie

  • El Reino. Caracas: Sardio, 1958
  • Paisano. Boconó: Ateneo de Boconó, 1964
  • El ahogado. Caracas: Editorial Arte, 1964
  • Honras fúnebres. Caracas: Poesía de Venezuela, 1965
  • Santiago de León de Caracas. Caracas: Edice ke 400. výročí Caracasu, 1967
  • El vientecito suave del amanecer con los primeros aromas. Boconó: Ateneo de Boconó, 1969
  • Poesía (1958-1965). Caracas: Pedagogický institut, 1973
  • Adiós a Escuque. Mérida: University of the Andes, 1974
  • Poesía. Caracas: Monte Ávila Editores, 1977
  • Elegía 1830. Mérida: Městská rada / Andská univerzita, 1980
  • El viento y la piedra. Mérida: Grespan company, 1984
  • Mérida, elogio de sus ríos. Mérida: Městská rada / Andská univerzita, 1985
  • Alegres provincias: homenaje a Humboldt. Caracas: Fundarte, 1988
  • Trilogía. Madrid: Ediciones de Cultura Hispánica, 1990
  • Mérida, fábula de cuatro ríos. Mérida: Akademie Mérida, 1994
  • Lobos y halcones. Caracas: Tierra de Gracia Editores, 1997
  • Ramón Palomares. Antología poética. Caracas: Monte Ávila Editores, 2004
  • El canto del pájaro en la piedra. Salamanca: Nadace Camino de la Lengua Castellana a venezuelské ministerstvo školství, 2004
  • El reino de Escuque. La Habana: Redakční fondo Casa de las Américas, 2005
  • Vuelta a casa. Caracas: Biblioteca Ayacucho, 2006

Reference

  1. ^ „Falleció el poeta Ramón Palomares“. El Universal.