Raj Gauthaman - Raj Gauthaman - Wikipedia

Raj Gauthaman je přední Tamil intelektuál, který byl průkopníkem nových přístupů k tamilským kulturním a literárním dějinám na konci 20. století. Je autorem dvaceti výzkumných prací, které analyzují vývoj tamilské kultury od starověku po moderní období se zaměřením na podřízené dalitské perspektivy. Napsal také tři romány a přeložil sanskrtská díla do tamilštiny. Raj Gauthaman byl součástí hlavní skupiny spisovatelů a myslitelů, z nichž mnozí byli Dalité, který formoval myšlení vlivného deníku, Nirapirikai na počátku 90. let. Před odchodem do důchodu v roce 2011 pracoval na akademické půdě.

Raj Gauthaman získal v roce 2018 kanadskou a americkou tamilskou diasporou ocenění Pudhumaipithan Ninaivu Virudhu.[1] Je mu udělen titul Cena Vishnupuram pro rok 2018 Vishnupuram Ilakkiya Vattam za významné příspěvky do tamilské literární a kulturní oblasti.[2]

Životopis

Raj Gauthaman se narodil v roce 1950 ve městě Pudhupatti v Okres Virudhu Nagar z Tamil Nadu. Jeho původní jméno bylo S Pushparaj. Základní vzdělání získal v Pudhupatti a středoškolské vzdělání v Madurai. Navštěvoval školu sv. Xaviera v Palayamkottai a získal postgraduální studium zoologie a postgraduální studium tamilské literatury. Poté se zúčastnil Annamalai University a získal postgraduální titul v oboru sociologie. Doktorát dokončil na základě výzkumu spisovatele Madhaviah.

Raj Gauthaman byl spojován s vládními uměleckými školami v Pondicherry a nakonec byl vedoucím tamilského oddělení v Centru postgraduálního studia Kanchi Mamunivar v Pondicherry.[3] a odešel do důchodu v roce 2011. Jeho manželka se jmenuje K Parimalam a jeho dcera je Dr. Nivedha. V současné době žije v Tirunelveli

Raj Gauthaman je starší bratr slavného tamilského spisovatele Bama. Napsal předmluvu k její první sbírce příběhů, Kusumbukkaran.

Gauthaman cituje mezi svými formativními vlivy na díla Ranajit Guha, Bakhtin, Foucault a Nietzsche.

Kariéra

Raná díla

Raj Gauthaman byl úzce spojen s vlnou dalitského politického myšlení a psaní, která vzrostla v 80. letech v Indii a v Tamil Nadu. Publikoval eseje a články, které analyzovaly tamilskou kulturu v podřízených perspektivách prostřednictvím marxiánského přístupu. Energii hnutí Tamil Dalit a Gauthamanův výrazný příspěvek k ní zachycují dvě široce citovaná raná díla, Dalit Panpaadu (Dalit Culture, 1993) a Dalit Paarvaiyil Tamil Panpaadu (Tamilská kultura z pohledu dalitů, 1994). Také publikoval Iyothee Thassar Ayvugal na aktivistu Iyothee Thass a Aram Adhikaram. Marxističtí učenci jako N Muthumohan chválí díla za jejich směsice marxiánské analýzy a satiry.[4]

Spisovatel a kritik Jeyamohan ve své úvodní poznámce k Cena Vishnupuram tvrdí, že i když jeho raná díla vyzařovala kritickou intenzitu a satiru, obecně postrádala integritu jeho pozdějších děl. Jeyamohan poznamenává, že Raj Gauthaman by měl být primárně znám jako jeden ze tří stoupenců tamilských studií literární historie.[5]

Dalit Paarvaiyil Tamil Panpaadu (1994) tvrdí, že pečlivě analyzovaná zdola se tradiční tamilská kultura zjevuje nikoli jako jednotné vyjádření tamilského úspěchu, ale jako obsahující heterogenní řetězce. V mnoha ohledech jde o kritiku kanonizované nebrathminské verze tamilské minulosti. Gauthamanův příběh je v určitých bodech přerušen obyčejným Dalitem, který přináší svěžest místního dialektu k otázkám a komentování účtu. V jednom okamžiku se dalitský účastník rozhovoru ptá, proč se studenti nikdy těmto věcem neučí. Odpověď „říkají, že takové věci nejsou zajímavé; literatura musí být oceněna a užívána; není to politika, “otevírá se další významný úspěch těchto knih a Nirapirikai skupina - přemístění literárních a kulturních textů mimo hranice estetické.

V mysli hinduisty jakékoli hegemonické kasty je identita dalitů považována za negativní identitu. Jako by to bylo přirozené, považuje svou identitu za pozitivní a identitu dalitů oproti své. I když čerpá potěšení ze skutečnosti, že se nenarodí nedotknutelný, je plný strachu a úzkosti, že by se jím mohl stát. Výsledkem je, že kdykoli se dalit pokusí zlepšit svůj status, hinduistická kasta se obává, že si tím uzurpuje jeho pozitivní identitu a na jeho místo mu vnucuje negativní identitu dalitů. Tato úzkost proměňuje jeho strach v hněv. Hind se nedokáže osvobodit od takové kastovní psychologie ... Je ochoten obětovat všechno kromě své kastovní čistoty. Žije obtěžován strachem, že nižší kasty kdykoli ponoří jeho kastovní čistotu. Pro něj je ochrana jeho kastovní čistoty důležitější než účast na identitě třídy. To je důvod, proč bohatí a pozemští hegemoničtí hinduisté jsou schopni zabránit maloměšťáctví mezi středními kastami a agrární dělnické třídě mezi nižšími kastami a dalitům ve sjednocení jako třídy. Jsou schopni hájit své třídní zájmy tím, že postaví jednu kastu proti druhé.

"Dalitská kultura" v No Alphabet in Sight: New Dalit Writing from South India Vol.I, Ed. Satyanarayana a Tharu

Pozdější fáze

Jeyamohan klasifikuje díla Raja Gauthamana v období po roce 2000 jako ucelenější a odrážející rovnováhu nezbytnou k prozkoumání starověké tamilské historie a kultury.[6]

Pattum Thogaiyum Tholkappiyamum Thamizh Samooga Uruvakkamum vysledovat kulturní základy tamilské společnosti Tamilská sangamská literatura a Tholkappiyam. Zkoumala, jak tamilská společnost upevnila své vzorce „hegemonie založené na spravedlnosti“ a jak pomocí síly vytvořila v průběhu času převládající sociální hierarchie.

Aakol Poosalum Perungarkaala Nagarigamum analyzoval, jak se kmenová společnost transformovala na městskou vesnici oblasti Sangam a jak se tyto hranice pomalu stíraly, což ovlivňovalo životy a rovnice účastníků na obou stranách. Zmapoval neprozkoumané oblasti, jak války ustoupily hrám o loupeže dobytka, měnící se roli pěvců a potěšení žen a pohřební zvyky megalitické versus „civilizované“ éry.[7]

Aarambakatta Mudhalaliyamum Thamizh Samooga Uruvakkamum popisuje a zkoumá sociální a kulturní prostředí z konce 19. století, kdy ty sociální skupiny, které spolupracovaly s britskou vládou, mohly zažít soukromé vlastnictví půdy a majetku. To zahrnovalo dalitské sociální skupiny, které byly nově nezatížené otroctvím a začaly požívat vlastnická práva a městskou mobilitu.[8]

Román Raj Gauthaman Siluvairaj Sarithiram byl satirický pohled na společnost očima Dalita během dvaceti pěti let jeho života. Je napsán autobiografickým stylem a popisuje setkání Siluvai s politickými, sociálními a náboženskými institucemi.[9]

Bibliografie

Výzkum a kritika

  • Madhavaiáš
  • Enbadhugalil Thamizh Kalaacharam(1992)
  • Dalit Panpaadu (Dalitská kultura, 1993)
  • Dalit Paarvaiyil Tamil Panpaadu (Tamilská kultura z pohledu dalitů, 1994)
  • K. Iyothee Thassar ayvugal, výzkum raného dalitského aktivisty Iyothee Thassar
  • Aram Adhikaram
  • Dalitiya Vimarsana Katturaigal (2003)
  • Pattum Thogaiyum Tholkappiyamum Thamizh Samooga Uruvakkamum (2008)
  • Thamizh Samoogathil Aramum Aatralum (2008)
  • Aakol poosalum Perungarkaala Naagarigamum (2010)
  • Aarambakatta Mudhalaliyamum Thamizh Samooga Uruvakkamum (2010)
  • Kanmoodi Vazhakkam Ellam Manmoodi Poga
  • Kalithogai Paripaadal: Oru Vilimbunilai Nokku
  • Pudhumaipithan Ennum Brahmaraakshas
  • Poi + Abatham = Unmai
  • Penniyam: Varalarum Kotpadugalum
  • Pathitruppatthu Aingurunooru
  • Pazhanthamizh Agaval Padalgalin Parimatram
  • Sundara Ramasamy: Karuthum Kalaiyum
  • Vallalarin Aanmeega Payanam

Beletrie

  • Siluvairaj Sarithiram
  • Kaalachumai (2003)
  • Londonil Siluvairaj

Překlad

  • Vilimbunilai Makkalin Porattangal (přeloženo do tamilštiny, z originálu Ranajit Guha a Susie Tharu)
  • Kilikkathaigal Ezhupathu (překlad Śukasaptati, Sedmdesát příběhů papouška)
  • Anbu Enum Kalai
  • Kathakosa: Samana Kathaigal

Další čtení

  • Satyanarayana, K & Tharu, Susie (2011) No Alphabet in Sight: New Dalit Writing from South Asia, Dossier 1: Tamil and Malayalam, New Delhi: Penguin Books.
  • Satyanarayana, K & Tharu, Susie (2013) Z těchto pahýlů jsou klíčeny ocelové hroty: New Dalit Writing from South Asia, Dossier 2: Kannada and Telugu, Nové Dillí: HarperCollins Indie.
  • Jeyamohan, (2018), Raj Gauthamanin Panpattu Varalatru Paarvai„Série článků kritizujících příspěvek Raja Gauthamana k tamilským studiím kulturní historie, www.jeyamohan.in

Reference

  1. ^ „Vilakku Virudhu pro Raj Gauthaman, Samayavel“. Dinamani.com. Dinamani. Citováno 16. prosince 2018.
  2. ^ „Cena Višnupuramu pro Raj Gauthamana“. jeyamohan.in. Citováno 16. prosince 2018.
  3. ^ Satyanarayana a Tharu (2011). No Alphabet in Sight: New Dalit Writing from South India. Nové Dillí: Penguin India. p. 149. ISBN  978-0-143-41426-1.
  4. ^ „Práce Raj Gauthamana v dnešních ideologických debatách“. N Muthumohan. N Muthumohan. Citováno 16. prosince 2018.
  5. ^ „Úvodní poznámka k Raj Gauthamanovi“. jeyamohan.in. Citováno 16. prosince 2018.
  6. ^ „Raj Gauthamanin Iru Noolgal“. jeyamohan.in. Jeyamohan. Citováno 16. prosince 2018.
  7. ^ „Raj Gauthaman: Iru Noolgal“. jeyamohan.in. Citováno 16. prosince 2018.
  8. ^ Suresh Pradheep. „Raj Gauthaman: Arambakatta Mudhalaliyam Thamizh samooga uruvakkamum“. jeyamohan.in. Citováno 16. prosince 2018.
  9. ^ „Hodnocení Siluvairaj Sarithiram“. Souhrn online. Vai. Manikandan. Citováno 16. prosince 2018.