Rachel Russell, lady Russell - Rachel Russell, Lady Russell
Rachel, lady Russell | |
---|---|
![]() Lady Russell, Razítko gravírování podle Henry Hoppner Meyer | |
narozený | C. 1636 Titchfield |
Zemřel | Southampton House, Bloomsbury, Londýn | 29. září 1723 (ve věku 86–87)
Vznešená rodina | Wriothesley |
Manžel (y) | Francis, lord Vaughan William, lord Russell |
Problém | |
Otec | Thomas Wriothesley, 4. hrabě z Southamptonu |
Matka | Rachel de Massue |

Rachel, lady Russell (rozená Lady Rachel Wriothesley /ˈraɪəθsli/ ŽITO-əths-Lee;[1] C. 1636 - 29. září 1723)[2] byla anglická šlechtična, dědička a autorka. Její druhý manžel byl William, lord Russell, který byl zapojen do Žito Dům Plot a později popraven. V roce 1773 byla vydána sbírka mnoha dopisů, které napsala svému manželovi a dalším významným mužům.
Rodina a raná léta
Lady Rachel se narodila kolem roku 1636 v Titchfield, Hampshire, druhá nejstarší dcera a spoludědička z Thomas Wriothesley, 4. hrabě z Southamptonu, jeho první manželkou, Rachel de Massue, dcerou Daniel de Massue, Seigneur de Rouvigny a Madeleine de Pinot des Fontaines. Lady Rachel obdržela náboženskou výchovu a zůstala po celý svůj život oddanou členkou Church of England.[3]
V mládí byla popsána jako pozoruhodná pro svou eleganci formy, osobní krásu a půvabné způsoby.[4]
Sňatky a emise
V roce 1653 se lady Rachel provdala za svého prvního manžela, Františka Vaughana, lorda Vaughana, nejstaršího syna Richard Vaughan, 2. hrabě z Carbery. Po jejich manželství odešla žít se svým tchánem do Golden Grove v Carmarthen, Wales. V roce 1655 porodila dítě, jehož pohlaví a jméno nebylo zaznamenáno, protože zemřelo krátce po jeho narození. Ovdověla v roce 1667, což byl stejný rok, kdy zemřel její otec. Ona a její starší sestra Elizabeth, vikomtka Campdenová, zdědili celý jeho majetek. Lady Campden získala rodinné sídlo v Titchfieldu, zatímco podíl, který Lady Vaughan zdědila, byl doménou Stratton, rovněž v Hampshire. Rachel zůstala nějakou dobu po smrti jejich otce u vikomtky Campdenové v Titchfieldu.
V roce 1669 se lady Vaughan provdala za svého druhého manžela, William, lord Russell, která byla o tři roky mladší. Získali sňatek v Titchfieldu dne 31. července 1669 a vzali se 20. srpna 1669. Manželství bylo popsáno jako šťastné a lord Russell ocenil inteligenci, ctnost, náklonnost a zbožnost své manželky.[5] V roce 1678, po smrti jejího bezdětného švagra Františka, se pár stal známým jako Lord and Lady Russell. Společně měli čtyři děti:
- Anne Russell (13. prosince 1671 - duben 1672)
- Rachel Russell (leden 1674 - 28. prosince 1725), ženatý William Cavendish, 2. vévoda z Devonshiru, kterou měla pět dětí.
- Catherine Russell (23. srpna 1676-30. Října 1711), vdaná John Manners, 2. vévoda Rutland, kterým měla devět dětí.
- Wriothesley Russell, 2. vévoda z Bedfordu (01.11.1680 - 26 května 1711), si vzal Elizabeth Howland, koho on měl šest dětí.
Žito Dům Plot
V roce 1683 byl lord Russell jedním ze spiklenců v spiknutí Rye House, plán přepadení Král Karel II a jeho bratr, James, vévoda z Yorku, aby se zabránilo katolické posloupnosti. Ti dva byli na zpáteční cestě z Londýna do Londýna Závody Newmarket, ale jejich harmonogram byl změněn. Spiknutí bylo sděleno vládě a lord Russell, na rozdíl od svých spoluspiklenců, odmítl uprchnout do Holandska. Byl obviněn ze slibu své pomoci při povstání a za smrt krále a vévody z Yorku. Dne 26. Června 1683 byl poslán do Londýnský Tower a krátce nato byl souzen a usvědčen ze zrady, i když všechny důkazy předložené proti němu byly jen z doslechu. Lady Russell jednala jako jeho sekretářka během soudu, kde byl odsouzen k trestu smrti stětím. Po jeho odsouzení lady Russell pilně usilovala o záchranu života jejího manžela; pomáhal jí její tchán, Hrabě z Bedfordu, který svému synovi nabídl za odpuštění částku mezi 50 000 až 100 000 GBP. Lady Russell se dokonce vrhla králi k nohám a prosila ho, aby svému manželovi poskytl milost; krále však její uplakané prosby nepohnuly, a odmítl zrušit rozsudek smrti.[6]
Den před popravou svého manžela ho lady Russell navštívila ve věži a naposledy se objali. Následujícího rána, dne 21. července 1683, mu byla sťata Lincoln's Inn Fields. O několik dní později napsala králi dopis.[7]
The attainder proti jejímu manželovi byl obrácen zákonem, který byl přijat Parlament a obdržel královský podpis za vlády William III a Marie II.[8]
Dědictví
Lady Russell byla po celý svůj dlouhý život vášnivou spisovatelkou dopisů i autorkou.[9] Její četné dopisy, které byly později publikovány v roce 1773, byly psány hlavně jejímu manželovi, ale také mnoha významným mužům, jako např John Tillotson, Arcibiskup z Canterbury. Byly kvalitní a výjimečně dobře napsané a její korespondence poskytuje osobní pohled na anglický domácí život v 17. století. Kromě svých dopisů psala Rachel také deníky, eseje, katechismus a Pokyny pro děti. Celý název vydání „Letters“ z roku 1826 je Dopisy lady Rachel Russell: z rukopisu v knihovně na adrese Opatství Woburn ... a soud s lordem Williamem Russellem za velezradu. Vydání z roku 1853 (2 obj.) Upravil Earl Russell s poznámkami Johna Martina, knihovníka vévody z Bedfordu, a publikoval Longman, Brown, Green a Longmans, London.
Sedm vyrytých portrétů Rachel Wriothesley je zobrazeno v Národní galerie portrétů v Londýně.
Lady Russell zemřela v Southampton House, Bloomsbury, Londýn 29. září 1723, výročí narození jejího manžela; měla asi 87 let. Lady Russell byla pohřbena vedle svého manžela dne 8. Října 1723 v Bedfordské kapli ve farním kostele v Chenies, Buckinghamshire.
Viz také
Původ
Předkové Rachel Russell, lady Russell | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ Wells, J. C. Slovník výslovnosti Longman. 3. vydání. Harlow: Pearson Education Limited, 2008.
- ^ Peerage.com
- ^ James Anderson, Památné ženy puritánské doby, str. 274, Knihy Google, vyvoláno 30. 10. 2009
- ^ Anderson, s. 274
- ^ Anderson, s. 277
- ^ Anderson, s. 290
- ^ Anderson, str. 302
- ^ Anderson, s. 321
- ^ Projekt Cambridge, Orlando. Lady Rachel Russell
- James Anderson, Památné ženy puritánské doby, 2003, Knihy Google, vyvoláno 30-10-09
- G. E. Cokayne, Kompletní šlechtický titul, Svazek II, s. 81
- thePeerage.com