R-7A Semyorka - R-7A Semyorka
 2-pohled diagram R-7A Semyorka, s částmi R-7 zobrazeny pro srovnání. | |
| Funkce | ICBM |
|---|---|
| Země původu | SSSR |
| Přidružené rakety | |
| Rodina | R-7 |
| Historie spuštění | |
| Postavení | V důchodu |
| Spouštějte weby | Bajkonur Weby 1/5 a 31/6 Plesetsk Weby 41/1, 16/2, 43/3 & 4 |
| Celkový počet spuštění | 28 |
| Úspěch (y) | 25 |
| Poruchy | 3 |
| První let | 23. prosince 1959 |
| Poslední let | 25. července 1967 |
The R-7A Semyorka, GRAU index 8K74, bylo brzy sovětský mezikontinentální balistická raketa odvozeno od dřívějšího R-7 Semyorka. Byl to jediný člen R-7 rodina raket, které mají být rozmístěny jako operační střela. R-7A poprvé vzlétl 23. prosince 1959, do služby vstoupil 31. prosince téhož roku a formálně byl přijat 20. ledna 1960. Plně funkční byl prohlášen 12. září 1960 a ze služby byl vyřazen v roce 1968.
Bylo provedeno 28 testovacích startů se třemi poruchami.[1] Většina testovacích spuštění proběhla z webů 1/5 a 31/6 na Kosmodrom Bajkonur. Hlavní operační základnou pro rakety R-7A byla Kosmodrom Pleseck, kde byly na Webech použity čtyři odpalovací rampy 41/1, 16/2, 43/3 a 43/4. Místo Bajkonur 31/6 bylo také používáno pro operační rakety. Další základna blízko Krasnojarsk bylo navrženo, ale později zrušeno.
R-7A byl zkonstruován pro přepravu jaderná hlavice; došlo však pouze k jedné příležitosti, kdy byla během střely naložena živá hlavice na raketu Krize kubánských raket. Poté, co byla raketa vyzbrojena, byla vyhozena na místo 41/1 v Plesecku a měla by čas odezvy 8–12 hodin, pokud by byl vydán příkaz k jejímu odpálení.[2] V případě nukleární válka, další střely by byly vyzbrojeny podle potřeby, v souladu se sovětskou politikou samostatného skladování raket a hlavic.
