Pura Belpré - Pura Belpré - Wikipedia

Pura Belpré
Pura belpre w-purapuppets.jpg
narozený2. února 1899
Cidra, Portoriko
Zemřel1. července 1982
New York City, New York
obsazeníspisovatel, loutkář, knihovník
Národnostportorický
Pozoruhodné cenyCena primátora New Yorku[1]
Manželka
​
​
(m. 1943; zemřel 1960)​

Pura Belpré (2. února 1899 - 1. července 1982) byl první portorický knihovník v New York City.[1] Byla také spisovatelkou, sběratelkou folktales a loutkář.

Život

Belpré se narodil v Cidra, Portoriko.[2] Existují určité spory ohledně data jejího narození, které bylo uvedeno jako 2. února 1899, 2. prosince 1901 a 2. února 1903.[3][A] Belpré vystudoval střední školu v Santurce, Portoriko v roce 1919 a zapsal se na University of Puerto Rico v Río Piedras, kde původně plánovala stát se učitelkou.[4] V roce 1920 však Belpré přerušila studium, aby se zúčastnila svatby své sestry Elisy v New Yorku, kde byla přijata do veřejné knihovny, aby najala mladé ženy z etnicky různorodého prostředí.[4] Toto první zaměstnání vedlo k pozoruhodné kariéře, díky které Belpré cestoval po městě, od Bronxu po Lower East Side, a vyprávěl příběhy v angličtině i španělština něco, co se předtím nedělo. Belpré prolomil bariéry, které vedly španělsky mluvící komunitu k přesvědčení, že knihovna je „pouze anglická“.[4] Až na krátké přestávky mezi nimi zůstal Belpré New York City po zbytek svého života.

Knihovnictví

Belpréova kariéra v Veřejná knihovna v New Yorku zahájena v roce 1921,[2] a byla průkopníkem dosahu knihovny v portorikánské komunitě.[1] Stejně jako mnoho portorikánských žen, které se ve dvacátém století přestěhovaly do New Yorku, byla však Belpré první prací v oděvním průmyslu. Její španělský jazyk, komunita a literární dovednosti jí brzy vynesly pozici hispánské asistentky v pobočce veřejné knihovny na 135. ulici v Harlemu, poté, co byla přijata a mentorována Ernestine Rose, vedoucí harlemské knihovny. Belpré se stal prvním Portoričanem najatým ve veřejné knihovně v New Yorku (NYPL).[1]

V roce 1925 zahájila formální studia na knihovnické škole Veřejná knihovna v New Yorku.[2] V roce 1929 kvůli rostoucímu počtu Portorikánců usazujících se na jihozápadě Harlem, Belpré byl převeden do pobočky NYPL na 115. ulici. Rychle se stala aktivním obhájcem španělsky mluvící komunity zavedením dvojjazyčných hodin příběhu, nákupem knih ve španělském jazyce a implementací programů založených na tradičních svátcích, jako je oslava Den tří králů. Ve svých snahách o pomoc se účastnila setkání občanských organizací, jako je Porto Rican Brotherhood of America a La Liga Puertorriqueña e Hispana.[5] Prostřednictvím práce Belpré se pobočka 115. ulice stala důležitým kulturním centrem pro obyvatele Latino v New Yorku, dokonce hostila významné latinskoamerické osobnosti, jako je mexický muralista Diego Rivera. Belpré pokračoval v tomto úsilí na pobočce 110. ulice (nebo Aguilar).

Literární kariéra

Belpréina knihovnická kariéra je úzce spjata s její literární kariérou. První příběh, který napsala a publikovala, byl Pérez a Martina, milostný příběh mezi švábem a myší. Belpré také shromáždil mnoho dalších lidové pohádky z Portorika, přeložil je do angličtiny a nechal je zveřejnit jako dětská literatura.

V roce 1940 se Belpré setkala se svým budoucím manželem, afroamerickým skladatelem a houslistou, Clarence Cameron White. Vzali se 26. prosince 1943 a Belpré rezignovala na svou pozici, aby šla na turné se svým manželem a plně se věnovala psaní. Když její manžel zemřel v roce 1960, Belpré se vrátila k práci na částečný úvazek v knihovně jako španělská dětská specialistka, která ji poslala po celém městě, kdekoli byl velký počet latino dětí. V roce 1968 odešla z této pozice, ale byla přesvědčena, aby spolupracovala s nově založenou Jižní Bronx Knihovní projekt, komunitní informační program na podporu využívání knihoven a poskytování potřebných služeb latinskoamerickým čtvrtím po celém území EU Bronx.

Belpré napsal první major Juan Bobo příběh publikovaný v Spojené státy, Juan Bobo and the Queen's Necklace: A Puerto Rican Folk Tale. To bylo vydáváno v roce 1962.[6]

Smrt

Belpré zemřel 1. července 1982,[3] ve stejném roce obdržel cenu primátora New Yorku za umění a kulturu.[1] Její archivy drží a udržuje Centrum pro portorikánská studia v Hunter College v New Yorku.[2]

Dědictví

The Cena Pura Belpré byla založena v roce 1996 jako pocta Pure Belpré. Jedná se o cenu za dětskou knihu, která se každoročně uděluje latinskoamerickému spisovateli a ilustrátorovi, jehož dílo nejlépe vykresluje, potvrzuje a oslavuje latinskoamerické kulturní zážitky ve vynikajícím literárním díle pro děti a mládež. Cenu Pura Belpré společně sponzoruje REFORMA: Národní asociace na podporu knihovních a informačních služeb pro Latinskoameričany a španělsky mluvící a Sdružení pro knihovnickou službu dětem (ALSC), divize Americká knihovnická asociace (ALA). Severovýchodní kapitola organizace REFORMA v 80. letech pojmenovala na její počest ocenění za úspěch v oblasti dětské knihy.[5][7]

V Bronxu byla po ní pojmenována New York Public School 64 na Walton Avenue poblíž 170. ulice.[8]

A dokumentární film o životě a díle Pury Belpré byl vyroben v roce 2011 a je k dispozici k nahlédnutí na Centro de Estudios Puertorriqueños na Hunter College.[9]

Papíry Pura Belpré, které se konalo v Archivy portorické diaspory, Centrum portorikánských studií „jsou důležitým zdrojem pro studium portorikánské dětské literatury, lidových pohádek a legend. Jsou cenné pro zkoumání vztahů mezi portorikánskou komunitou a významnou institucí, jako je veřejná knihovna v New Yorku. Dokumenty navíc dokumentují formování a organizační rozvoj portorikánské komunity v New Yorku. “[10]

Bibliografie Belprého děl

Knihy v angličtině
  • Perez a Martina: Portorikánský folklór (ilustrovaný Carlosem Sanchezem), Warne, 1932, nové vydání, 1961, publikováno ve španělštině, Viking (New York, NY), 1991.
  • Tři králové nalezený v antologii "The Animals 'Christmas" od Anne Thaxter Eaton, 1944.[11]
  • Tygr a králík a další příběhy (ilustruje Kay Peterson Parker), Houghton, 1946, nové vydání (ilustruje Tomie de Paola), Lippincott, 1965.
  • Juan Bobo and the Queen's Necklace: A Puerto Rican Folk Tale (ilustrovaná Christine Price), Warne, 1962.
  • Ote: Portorická lidová pohádka (ilustrovaný Paulem Galdonem), Pantheon, 1969.
  • Santiago (ilustrovaný Symeonem Shiminem), Warne, 1969.
  • (S Mary K. Conwell) Libros en Espanol: Komentovaný seznam dětských knih ve španělštině, Veřejná knihovna v New Yorku, 1971.
  • Tanec zvířat: Portorická lidová pohádka (ilustrovaný P. Galdonem), Warne, 1972.
  • Jednou v Portoriku (ilustrovaný C. Price), Warne, 1973.
  • Kůň duhové barvy (ilustroval Antonio Martorell), Warne, 1978.
  • Světluška léto, Piñata Books (Houston, TX), 1996.
  • Kamenný pes
Překlady do španělštiny
  • Munro Leaf, El Cuento de Ferdinand („Příběh Ferdinanda“), Viking, 1962.
  • Crosby N. Bonsall, Caso del Forastero Hambriento ("Případ hladového cizince"), Harper, 1969.
  • Carla Greene, Camioneros: ¿Qué Hacen? („Driver Truck: What Do They Do?“), Harper, 1969.
  • Syd Hoff, Danielito y el Dinosauro („Danny a dinosaurus“), Harper, 1969.
  • Leonard Kessler, Aquí Viene el Ponchado („Tady přichází úder“), Harper, 1969.
  • Jinak Holmelund Minarik, Osito („Malý medvěd“), Harper, 1969.
  • Millicent E. Selsam, Teresita y las Orugas („Terry a housenka“), Harper, 1969.
  • Paul Newman, Ningún Lugar para Jugar („No Place to Play“), Grosset, 1971.

Viz také

Další zdroje

  • Susan Heller, Anderson (21. května 1982). „6 mecenášů umění získává ceny starosty Honor“. New York Times. New York, NY, str. C7.
  • Současní autoři online, Gale, 2006. Reprodukováno v Biografickém informačním centru. Farmington Hills, Mich .: Thomson Gale. 2006. [1]
  • Núñez, Victoria. Paměť, historie a latinskoamerické migrující literární postupy a Nové historické pohledy na portorické migrace do New Yorku[neúplná krátká citace ].

Poznámky

  1. ^ Dopis od Winifred O'C. Luthy ze dne 5. května 1969 Pura Belpré potvrzuje přání Belpré mít datum narození Belpré uvedeno jako 2. února 1903.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F Hernández-Delgado, Julio L (říjen 1992). Harter, Stephen P. (ed.). „Pura Teresa Belpré, vypravěčka a pionýrská portorická knihovnice“. Knihovna čtvrtletní: informace, komunita, politika. Chicago, Illinois: University of Chicago Press. 62 (4): 425–440. doi:10.1086/602497. JSTOR  4308742.
  2. ^ A b C d Nuñez, Victoria (2009). „Vzpomínka na ranou kariéru Pury Belpré ve veřejné knihovně v New Yorku na 135. ulici: Spolupráce mezi rasy a osídlení Portorika během Harlem Renaisance (sic)“. Centro Journal. Estados Unidos: The City University of New York. XXI (1): 53–77. ISSN  1538-6279. str.58.
  3. ^ A b González, Lisa Sánchez (2005). „9 Pura Belpré: Dětský velvyslanec“. Latina Legacies: Identita, biografie a komunita. Oxford University Press. ISBN  9780198035022.
  4. ^ A b C https://www.npr.org/2016/09/08/492957864/how-nycs-first-puerto-rican-librarian-brought-spanish-to-the-sheves
  5. ^ A b „Pura Belpre - životopisné poznámky“. Centro de Estudios Puertorriqueños, Hunter College CUNY.
  6. ^ Korrol, Virginie Sánchez; Ruiz, Vicki L. (2006). Latinas ve Spojených státech, sada: Historická encyklopedie. Indiana University Press. 83–84. ISBN  9780253111692.
  7. ^ „O ceně Pura Belpré“. Americká knihovnická asociace.
  8. ^ „P.S. 064 Pura Belpre - X064“. Newyorské ministerstvo školství.
  9. ^ Pura Belpré Storyteller, Centro de Estudios Puertorriqueños, Hunter College, 2011
  10. ^ Centrum pro portorikánská studia, webové stránky
  11. ^ „Pura Belpre | Centro de Estudios Puertorriqueños“. centropr.hunter.cuny.edu. Citováno 2016-03-29.

externí odkazy