Protoafroasiatický jazyk - Proto-Afroasiatic language
| Protoafroasiatický | |
|---|---|
| Rekonstrukce | Afroasijské jazyky |
| Kraj | Vidět #Urheimat |
| Éra | ca. 16 000–10 000 před naším letopočtem |
| Rekonstrukce nižšího řádu | |
Proto – afroasiatický, někdy označované jako Protoafrasian, je po rekonstrukci proto-jazyk ze kterého vše moderní Afroasijské jazyky jsou sestoupeni. Ačkoli se odhady značně liší, vědci věří, že se o nich mluvilo jako o jednom jazyce asi před 12 000 až 18 000 lety (12 až 18 kya ), tj. mezi 16 000 a 10 000 před naším letopočtem. The rekonstrukce Protoafroasiatic je problematický a stále chybí. Kromě toho neexistuje shoda ohledně umístění Afroasiatic Urheimat, domnělá vlast Proto-Afroasiatic reproduktorů.
Urheimat
Rekonstruovaná slova pro faunu a flóru a důkazy o jazykovém kontaktu s jazykovými rodinami, o nichž se ví, že se v Eurasii mluvilo, naznačují, že její domov byl v střední východ, pravděpodobně Levant. Někteří genetici a archeologové argumentují za zpětnou migraci protoafroasiatických mluvčích z Západní Asie do Afriky již v 10. tisíciletí před naším letopočtem. Navrhují Natufiánská kultura mohl mluvit protoafroasijským jazykem těsně před jeho rozpadem na subjazyky.[1][2] Hypotézu podporují afroasiatické podmínky pro raná hospodářská zvířata a plodiny v obou Anatolie a Írán.[3] Důkaz Cushitic dříve mluvený na jihu Arábie také hovoří o původu ze Středního východu, ale některé návrhy také tvrdí Severní Afrika nebo Africký roh jako možná místa původu.[4][5]
Souhláska korespondence
Následující tabulka ukazuje souhláskové korespondence v afroasiatických jazycích, jak je uvedeno v Dolgopolsky (1999), spolu s některými rekonstruovanými souhláskami pro protoafroasiatické.
| Protoafroasiatický | Proto-semitský | Egyptský | Berberský | East Cushitic | West Chadic |
|---|---|---|---|---|---|
| * b | * b | b | * β,? * b, * -∅- | * b | * b, * ḅ1 |
| * str | * str | p | * f,? * b | * str | * p, * f, * ḅ1 |
| *F | F | F | |||
| * d | * d | d | * d | * d | * d, * ḍ1 |
| * t | * t | t | * t | * t | * t |
| * ṭ | * ṭ | d(~ t) | * ḍ [dˁ] / * ṭ (→ * ṭṭ [tˁː]) | * ṭ (→ * ḍ) | * ḍ |
| * ǯ [dʒ] [8] | * ð | ?? d | * z | * z | * dʒ |
| * č [tʃ] [8] | * θ | s, ?? š | * s | * s3(=* s) | |
| * č̣ [tʃ '] [8] | * θ̣ | ḏ- | * ẓ [zˁ] | Jižní Cushitic * ṭṣ | |
| * ʒ [dz] [8] | * z | z | * z | * z | * dz |
| * c [ts] [8] | * s (* s3) | s | * s-? | s1- | * ts |
| * c̣ [ts '] [8] | * ṣ [(t) sʼ] | ḏ | * ẓ [zˤ] | * ṭṣ | * ṭṣ |
| * s [8] | * š (* s1) | s | * s | * s1(=* š) | s, Central Chadic: * s, * ɬ |
| * ŝ [ɬ], * ĉ [tɬ] [8] | * ś (* s2) [ɬ] | š, ? s | * s, * z- | * l, SCush. * ɬ | * ɬ, * ɮ |
| * ĉ̣ [tɬʼ] [8] | * ṣ [(t) ɬʼ] | ḏ, ? d- | * s2 ?, SCush. * ṭɬ̣ | - * ṭɬ̣- | |
| *G [8] | *G | G, ḏ | *G | *G | *G |
| * k [8] | * k | k, ṯ | * k, ? * ɣ | * k | * k |
| * ḳ [8] | * ḳ | q, ḏ | * ɣ, ? * ḳ (→ * ḳḳ [kˤː]) | ||
| * ɣ [8] | * ɣ | ḫ-, ꜥ- ? | * h2 | * ʕ | |
| * χ [8] | * χ | ḫ, ẖ, ħ | * H- | * h-, * -Ø- | *-H-? |
| * ʕ [8] | * ʕ | ꜥ | * H- | * ʕ-, * -Ø-ʔ | |
| * ħ [8] | * ħ | ħ | * H- | * ħ-, * -Øː- | |
| * h [8] | * h | j- | * h1, * h2 | * ʔ- | |
| * ʔ [8] | * ʔ | j,? ꜣ | * ʔ | * ʔ, -Ø- | * ʔ |
| * r | * r | r, l, ꜣ | * r | -* r- | * r |
| * l | * l | n-, [l-], r, ꜣ | * l | -* l- | * l |
| * n | * n | n, l [9] | * n | -* n- | * n |
| * m | * m | m | * m | -* m- | * m |
| * w | * w | w-, j, y | * w, * Ø | * w, * Ø | * w-? |
| * y [j] | * y | j-, y-, -Ø- | * y, * i, * Ø | * y, * i, * Ø | * y, * Ø |
| Protoafroasiatický | Proto-semitský | Egyptský | Berberský | East Cushitic | West Chadic |
- za zvláštních podmínek[upřesnit ]
POZNÁMKA:
- š = / ʃ /
- Symboly s tečkami pod nimi jsou důrazné souhlásky (různě glottalized, ejective nebo pharyngealized ).
- Přepis Staroegyptský sleduje Allena (2000); vidět Přepis staroegyptského jazyka. Níže jsou možné hodnoty pro symboly jiné než IPA používané pro staroegyptštinu: ẖ = [C]; ṯ = [tʲ] nebo [t͡ʃ]; ḏ = [dʲ] nebo [d͡ʒ]nebo vysunutí [tʲʼ] nebo [t͡ʃʼ].
Zájmena
Ehret (1995) rekonstruuje následující zájmena, z nichž většina je podporována alespoň pěti ze šesti větví:
| Jednotné číslo, vázaný | Singulární, nezávislý | Množný | |
|---|---|---|---|
| 1 | * i, * yi | * (ʔ) ân - / (ʔ) în- | * (ʔ) ǎnn - / (ʔ) ǐnn- |
| 2 m. | * ku, * ka | * (ʔ) ânt / (ʔ) înt- | * kuuna |
| 2 f. | * ki | ||
| 3 | * si, * isi | * su, * usu | |
Číslice
Ehret (1995) rekonstruuje následující základní čísla (Ehret do své rekonstrukce nezahrnuje berberský jazyk):
| Číslo | Protoafroasiatický | Proto-semitský | Egyptský | Proto-Cushitic | Proto-Chadic | Proto-Omotic |
|---|---|---|---|---|---|---|
| dva | * tsan, * může | * θny | snwj | |||
| * tsîr (n), * cîr (n) | * θər | * sər | ||||
| * ɬâm- | * ɬmʔl "levá ruka" | * ɬâ (a) m- | * lam- | |||
| tři | * xaymz- | tmt.w | * knɗ- | *X2ayz- | ||
| čtyři | * fâzw- | fdw | * fʷaɗə |
První kořen pro „dva“ byl přirovnáván k berberskému (Tamazight) hřích.[11] Existují další navrhované příbuzné sady:
- "šest": egyptský srs, Proto-semitský *šidṯ-Berber (Tamazight) sdˁis.[11]
- „seven“: egyptský sfḫ, Proto-semitský * šabʕ-Berber (Tamazight) sa.[11]
Gramatika
Bylo navrženo, že protoafroasiatik měl označený jmenovaný označení případu, kdy byl předmět zjevně označen pro jmenovaný případ, zatímco objekt se objevil v neoznačeném výchozím případě. Označené jmenované značení malých a velkých písmen se stále nachází v jazycích EU Cushitic, Omotický a Berberský větve. Jeho syntaxe možná obsahovala výlučně výchozí přísné řazení slov VSO. Ačkoli se některé afroasijské jazyky vyvinuly zdarma slovosled, obecně se předpokládá, že PAA byla původně a Jazyk VO.[12]
Viz také
Reference
- ^ Dziebel, Němec (2007). Génius příbuznosti: Fenomén lidského příbuzenství a terminologie globálních rozmanitostí příbuznosti. Cambria Press. str. 366. ISBN 978-1-934043-65-3. Citováno 2013-08-13.
- ^ Nöth, Winfried (1. ledna 1994). Origins of Semiosis: Sign Evolution in Nature and Culture. Walter de Gruyter. str. 293. ISBN 978-3-11-087750-2. Citováno 2013-08-13.
- ^ Kvantitativní přístupy k jazykové rozmanitosti: Připomínka stého výročí narození Morris Swadesh. str. 73.
- ^ Blench, Roger. (2006). Archeologie, jazyk a africká minulost. Rowman: Altamira. ISBN 9780759104662.
- ^ Blažek, Václav. „Afro-asijské jazykové migrace: jazykové důkazy“ (PDF).
- ^ Dolgopolsky (1999), str. 38-39.
- ^ Prasse (2000), str. 346.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r Takács (1999), s. 263-270
- ^ Takács (1999), s. 263
- ^ A b Ehret (1995)
- ^ A b C Takács, Gábor (1999). Etymologický slovník egyptštiny. Brill.
- ^ Satzinger, Helmut (2018). „Vyznačilo protoafroasiatik nominativní nebo nominativně-akuzativní zarovnání?“. V Tosco, Mauro (ed.). Afroasiatic: Data a perspektivy. Amsterdam: John Benjamins. str. 11–22. Otevřený přístup předtisková verze dostupný.
Bibliografie
- Dolgopolsky, Aron (1999). Od proto-semitštiny po hebrejštinu. Milan: Centro Studi Camito-Semitici di Milano.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ehret, Christopher (1995). Rekonstrukce Protoafroasiatic (Proto-Afrasian): samohlásky, tón, souhlásky a slovník. University of California Press. ISBN 0-520-09799-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Prasse, Karl G. (2000). Études berbères et chamito-sémitiques: mélanges offerts à Karl-G. Prasse.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Diakonoff, Igor M. (1988). Afrasian jazyky. Moskva: Nauka.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Takács, Gabór (1999). Etymologický slovník egyptštiny. Leiden, Boston, Köln: Brill. ISBN 90-04-11538-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Orel, Vladimir & Olga Stolbova (1995). Hamito-semitský etymologický slovník. Leiden, Boston, Köln: Brill. ISBN 90-04-10051-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dolgopolsky, Aharon (1998). Nostratická makrodina a lingvistická paleontologie. Cambridge: McDonald Institute for Archaeological Research. ISBN 0-9519420-7-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bomhard, Allan R. (2008). „Náčrt protoafrasiánské fonologie“, Ed. G. Takács, Semito-Hamitic Festschrift pro A. B. Dolgopolského a H. Jungraithmayra, Berlín: Dietrich Reimer Verlag, s. 79–92.