Poměr proporcionálního vykazování - Proportional reporting ratio

The poměrný poměr hlášení (PRR)[1][2][3][4] je statistický který se používá k shrnutí míry, do jaké konkrétní nepříznivá událost se uvádí u jednotlivců užívajících konkrétní lék ve srovnání s frekvencí, s jakou je stejná nežádoucí příhoda hlášena u pacientů užívajících nějaký jiný lék (nebo kteří užívají jakýkoli lék ve stanovené třídě léků). PRR se obvykle vypočítá pomocí databáze sledování, ve které jsou zaznamenány zprávy o nežádoucích účincích různých drog.

PRR větší než 1 naznačuje, že nežádoucí účinek je častěji hlášen u jedinců užívajících sledovanou drogu ve srovnání s porovnávanými léky. To by mohlo naznačovat, že nepříznivá událost je způsobena zkoumanou drogou, a tedy „vedlejším účinkem“, ačkoli PRR přesahující 1 by také mohla odrážet variaci vzorkování údajů, chyby hlášení, zkreslené hlášení, více hlášení stejného případu nebo stejný pacient nebo řada dalších příčin.

PRR je definován jako poměr mezi četností, s jakou je hlášena specifická nežádoucí příhoda pro sledovaný lék (ve vztahu ke všem nežádoucím příhodám hlášeným pro daný lék), a četností, s jakou je stejná nepříznivá příhoda hlášena pro všechny léky v srovnávací skupina (ve vztahu ke všem nežádoucím účinkům na léky ve srovnávací skupině). Předpokládejme například, že nevolnost bylo hlášeno 83krát pro daný sledovaný lék z 1356 nežádoucích účinků hlášených pro tento lék. Podíl nežádoucích účinků nauzey pro tento lék je tedy 83/1356 = 0,061. Předpokládejme, že si přejeme porovnat sledovanou drogu s třídou léků, u kterých byla nauzea hlášena jako nežádoucí účinek 1489krát, z celkového počtu 53789 nežádoucích účinků hlášených pro léky ve třídě. Tedy nevolnost byla hlášena s podílem 1489/53789 = 0,028 pro třídu léků. PRR je v tomto případě 0,061 / 0,028 = 2,18. To nám říká, že nevolnost byla hlášena více než dvakrát častěji (u všech hlášení nežádoucích účinků) pro sledovanou drogu ve srovnání s léky ve srovnávací skupině.

Viz také

Reference

  1. ^ Evans, SJ; Waller, PC; Davis, S (2001). "Použití poměrných poměrů hlášení (PRR) pro generování signálu ze hlášení spontánních nežádoucích účinků". Pharmacoepidemiol Drug Saf. Wiley. 10 (6): 483–486. doi:10,1002 / pds.677. PMID  11828828.
  2. ^ Matsushita, Y; Kuroda, Y; Niwa, S; Sonehara, S; Hamada, C; Yoshimura, I (2007). "Revize kritérií a srovnání výkonu tří metod detekce signálu aplikovaných na databázi spontánních hlášení farmaceutického výrobce". Drug Saf. 30 (8): 715–726. doi:10.2165/00002018-200730080-00008. PMID  17696584.
  3. ^ Hauben, M (2004). „Včasný postmarketingový dozor nad bezpečností léčiv: je třeba vzít v úvahu data mining“. Ann Pharmacother. 38 (10): 1625–30. doi:10,1345 / aph. 1E023. PMID  15304626.
  4. ^ Banky, D; Woo, EJ; Burwen, DR; Perucci, P; Braun, MM; Ball, R (2005). „Porovnání metod dolování dat v databázi VAERS“ (PDF). Farmakoepidemiologie a bezpečnost léčiv. 14 (9): 601–609. doi:10,1002 / pds.1107. PMID  15954077.