Směrnice o odpovědnosti za výrobky z roku 1985 - Product Liability Directive 1985
| Směrnice Evropské unie | |
| Text s EHP relevantnost | |
 | |
| Titul | Směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky |
|---|---|
| Vytvořil | Rada Evropské unie |
| Vyrobeno pod | Umění. 100 TEEC |
| Časopis odkaz | L210, 7. 8. 1985, s. 29-33 |
| Dějiny | |
| Datum výroby | 25. července 1985 |
| Vstoupila v platnost | 30. července 1985 |
| Datum uskutečnění | Viz tabulka s podrobnou implementací podle stavu |
| Ostatní právní předpisy | |
| Pozměněno | 1999/34 / ES |
| Podstatně pozměněno | |
The Směrnice o odpovědnosti za výrobky 85/374 / EHS je směrnice z Rada Evropských společenství (nyní Evropská unie), která vytvořila režim objektivní odpovědnost pro vadné výrobky platné ve všech členských státech Evropské unie, v ostatních EHP členy (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a (alespoň do konce roku 2006) Období provádění brexitu ) Spojené království.
Pozadí
Systém přísného odpovědnost za výrobek se vyvinul v USA počátkem šedesátých let, ale ne v tehdejších zemích Evropské hospodářské společenství.[1][2] Rada přijala v roce 1975 usnesení o předběžném programu dne ochrana zákazníka a informační technologie.[3][4] Kroky k režimu přísné odpovědnosti v Evropě začaly s Evropská rada Úmluva o odpovědnosti za výrobky s ohledem na újmu na zdraví a smrt (dále jen Štrasburská úmluva) v roce 1977.[5] The Pearsonova komise v Spojené království poznamenali, že tato práce byla zahájena, a upustila od vlastních doporučení.[6] V roce 1981 následoval druhý program EU.[7]
The preambule směrnice cituje čl. 100 (následně přečíslován na článek 94, poté na článek 115) Římská smlouva a cíl dosáhnout jednotný trh:
Rada rozhoduje jednomyslně na návrh EU Komise, vydává směrnice o sbližování takových právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na zřízení běžný obchod.
Preambule pak pokračuje:
... sbližování právních předpisů členských států týkajících se odpovědnost výrobce je odpovědný za škodu způsobenou vadou jeho výrobků, protože mohou existující odchylky narušit soutěž a ovlivnit pohyb zboží na společném trhu a znamenat odlišnou míru ochrany EU spotřebitel proti poškození způsobenému vadným výrobkem zdraví nebo majetek;
... odpovědnost bez zavinění ze strany výrobce je jediným prostředkem přiměřeného řešení problému, který je charakteristický pro náš věk rostoucí technické úrovně, spravedlivého rozdělení rizika neodmyslitelnou součástí moderní technologické výroby;
Obsah
Články 1 až 12 vytvářejí systém přísné odpovědnosti za škody způsobené vadnými výrobky. Tato odpovědnost je doplňkem veškerých stávajících práv, která spotřebitelům plynou z vnitrostátního práva (článek 13).
The směrnice se nevztahuje na jaderné nehody, na které se vztahuje stávající mezinárodní úmluvy (článek 14). Originál směrnice se nevztahuje na hra nebo primární zemědělské produkty (článek 2), ale tato výjimka byla zrušena směrnice 1999/34 / ES následující obavy skončily BSE.[8]
Obrana proti riziku rozvoje
15 odst. 1 písm. B) směrnice dává členským státům možnost přijmout obrana proti rizikům rozvoje:
1. Každý členský stát může:
...
b) prostřednictvím odchylka ... zachovat ... nebo ve svých právních předpisech stanovit, že výrobce nese odpovědnost, i když prokáže, že stav vědeckých a technických poznatků v době, kdy uvedl výrobek do oběhu, nebyl takový, aby umožňoval existenci defektu, který má být odhalen.
Od roku 2004[Aktualizace], všechny členské státy EU jiné než Finsko a Lucembursko do určité míry to využil.[9]
Provádění podle státu
Protože směrnice EU nemají přímý účinek, vstoupí v platnost pro osoby v členských státech, pouze pokud jsou implementovány na národní úrovni legislativa. Článek 19 požadoval provedení do 3 let.[10]
| Členský stát | Prostředky provádění | Datum implementace | Komentáře |
|---|---|---|---|
| Belgie | Loi du 25/02/1991 relativní a odpovědné za produkci výroby - Vlhká dodávka 25/02/1991 betreffende de aansprakelijkheid voor producten met gebreken. Moniteur belge du 22/03/1991 Strana 5884 | 25. února 1991 | |
| Česká republika | 1. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku 2. Zákon, kterým se mění zákon č. 59/1998 Sb., O odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku | ? | |
| Dánsko | Lov č. 371 af 07/06/1989 om produktansvar. Justitsmin.L.A. 1988-46002-11. Lovtidende Haefte 58 udgivet den 09/06/1989 s.1260. JLOV | 9. června 1989 | |
| Estonsko | Võlaõigusseadus | ? | |
| Francie | Zákon 98-389, umění 1386-1 až 1386-18 zákona č Občanský zákoník | 19. května 1998 | |
| Německo | Produkthaftungsgesetz | 15. prosince 1989 | |
| Irská republika | Zákon o odpovědnosti za vadné výrobky z roku 1991 | 4. prosince 1991 | |
| Nizozemí | Wet van 13. září 1990 houdende aanpassing van het Burgerlijk Wetboek aan de richtlijn van de Raad van de Europese Gemeenschappen inzake de aansprakelijkheid voor produkten met gebreken | 1. listopadu 1990 | |
| Spojené království | Zákon o ochraně spotřebitele z roku 1987 | 1. března 1988 |
Posouzení
Článek 21 požaduje, aby Komise podala Radě zprávu o uplatňování směrnice každých pět let.
| datum | Odkaz | Hlavní doporučení |
|---|---|---|
| 12. prosince 1995 | KOM / 95/617 v konečném znění | Žádný |
| 9. února 2000 | KOM / 2000/0893 v konečném znění | Konzultace základu a Zelená kniha[11] bylo provedeno před přezkoumáním. Žádné změny směrnice ale doporučení ohledně dalšího sběru dat a odborného posouzení[12] |
| 14. září 2006 | KOM / 2006/0496 v konečném znění | Žádný[13] |
 | Tato část musí být aktualizováno. (Červen 2020) |
Poznámky
- ^ Clark (1989) str13-12
- ^ van Gerven (2000) str638-639
- ^ Úřední věstník Evropské unie [1975] C 92/2
- ^ van Gerven (2000) p.643
- ^ „Evropská úmluva o odpovědnosti za výrobky s ohledem na újmu na zdraví a smrt“. Evropská rada. 1977. Citováno 2008-04-30.
- ^ Berlins, M. (17. března 1978). „Zpráva Pearsona: Plán náhrady škody„ bez zavinění “obětem dopravní nehody financovaný z daně z benzinu.“ Časy. p. 4, sl. D.
- ^ Úř. Věst. [1981] C 133/1
- ^ Nůžky (2001)
- ^ Giliker & Beckwith (2004) 9-029
- ^ „Směrnice Rady 85/374 / EHS - vnitrostátní předpisy“. EUR-Lex. Citováno 2008-04-16.
- ^ Evropská komise (1999)
- ^ „Zpráva Komise o uplatňování směrnice 85/374 o odpovědnosti za vadné výrobky“. EUR-Lex. Citováno 2008-04-16.
- ^ „Třetí zpráva o uplatňování směrnice Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky“. EUR-Lex. Citováno 2008-04-16.
Reference
- Clark, A. M. (1989). Odpovědnost za výrobek. London: Sweet & Maxwell. ISBN 0-421-38880-3.
- Craig, P. & De Búrca, G. (2003). Právo EU: Text, případy a materiály. Oxford: Oxford University Press. str. Ch.28 Dokončení jednotného trhu. ISBN 0-19-924943-1.
- Evropská komise (1999) Zelená kniha - Odpovědnost za vadné výrobky KOM (1999) 396 v konečném znění
- Giliker, P. & Beckwith, S. (2004). Přečin (2. vyd.). London: Sweet & Maxwell. str.9–014 - 9–038. ISBN 0-421-85980-6.
- Hodges, C. (1998). "Rizika rozvoje: Nezodpovězené otázky". Modern Law Review. 61 (4): 560–570. doi:10.1111/1468-2230.00163.
- McGee, A. & Weatherill, S. (1990). „Vývoj jednotného trhu - harmonizace nebo liberalizace?“. Modern Law Review. 53: 578. doi:10.1111 / j.1468-2230.1990.tb01826.x.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- Shears, P .; et al. (2001). „Potraviny k zamyšlení - Co šílené krávy způsobily v souvislosti s regulací bezpečnosti potravin v EU a Velké Británii“. British Food Journal. 103 (1): 63–87. doi:10.1108/00070700110383217.
- van Gerven, W .; et al. (2000). Případy, materiály a texty o vnitrostátním, nadnárodním a mezinárodním deliktním právu. Oxford: Hart Publishing. str.str643–683. ISBN 1-84113-139-3.