Privilegované partnerství - Privileged partnership

Tento článek se zabývá spoluprací mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. K použití tohoto výrazu k popisu francouzsko-německé spolupráce při a od Maastrichtské smlouvy viz Vztahy Francie a Německa

Privilegované partnerství je obecný termín pro spolupráci mezi Evropská unie a země mimo EU k prosazování společných cílů[1] bez využití členství v EU.[2][3][4]

Dějiny

Tento termín se obvykle používá k popisu alternativy členství Turecka v EU, která byla poprvé uvedena v listopadu 2002 Heinrich August Winkler v Die Zeit[5] a později formálně navrženo v roce 2004,[6][7] ačkoli tento termín byl použit dříve v roce 2003 k popisu navrhovaného vztahu s Ruskem[8] a byl také použit v roce 2004 pro navrhovaný vztah s Izraelem.[9]

Od té doby se tento termín používá pro alternativy členství v EU pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Makedonii, Srbsko a Černou Horu a Kosovo,[10] od té doby byl použit retrospektivně k charakterizaci vztahů se zeměmi[11][12][13] v roce 2004 uvažováno o Evropská politika sousedství které byly poprvé navrženy ve sdělení Komise z března 2003,[14] a používá se také pro dvoustranné vztahy EU s Tuniskem[15][16][17] as Ruskem.[18]

Termín se nakonec datuje do roku 1957, kdy byl použit k charakterizaci marockého vztahu s Evropské hospodářské společenství.[19]

Podle země

Albánie

Tento termín byl použit pro navrhovanou alternativu k členství v Albánii v EU.[10]

Alžírsko

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Alžírska.[13]

Arménie

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Arménie.[13]

Ázerbajdžán

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Ázerbájdžánu.[13]

Bělorusko

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Běloruska.[13]

Bosna a Hercegovina

Tento termín byl použit pro navrhovanou alternativu k členství v Bosně a Hercegovině v EU.[10]

Chorvatsko

Tento termín byl použit pro navrhovanou alternativu k členství v EU pro Chorvatsko. Možnost byla zrušena ve prospěch plného členství. Chorvatsko vstoupilo do unie v červenci 2013.[10]

Egypt

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Egypta.[13]

Makedonie

Tento termín byl použit pro navrhovanou alternativu k členství v EU pro Makedonii.[10]

Gruzie

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Gruzie.[13]

Izrael

Termín použil španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos, který se vyslovil pro „privilegované partnerství nabízející všechny výhody členství v EU bez účasti v institucích“ pro Izrael.[9] Rovněž byla použita pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Izraele.[13]

Jordán

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Jordánska.[13]

Kosovo

Tento termín byl použit pro navrhovanou alternativu ke členství Kosova v EU.[10]

Libanon

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Libanonu.[13]

Libye

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Libye.[13]

Moldavsko

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Moldavska.[13]

Maroko

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Maroka.[13]

Palestina

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Palestinské samosprávy.[13]

Rusko

Francouzský prezident Jacques Chirac použil termín pro navrhovaný vztah Rusko-EU na summitu Rusko-EU v roce 2003.[8]

Srbsko a Černá Hora

Tento termín byl použit pro navrhovanou alternativu k členství v EU pro Srbsko a Černou Horu.[10]

Sýrie

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Sýrie.[13]

Tunisko

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Tuniska.[13]

krocan

Privilegované partnerství (turečtina: İmtiyazlı ortaklık) byl termín používaný Angela Merkelová v únoru 2004[6] popsat budoucí vztah mezi krocan a Evropská unie který nedosáhl plného členství. Návrh předložil CDU / CSU členů.[7]

Ukrajina

Termín byl použit pro navrhovaný vztah se zeměmi uvažovanými v roce 2004 pro EU Evropská politika sousedství, včetně Ukrajiny.[13]

Spojené království

Termín byl použit Jacques Delors pro navrhovaný vztah mezi Evropská unie a Spojené království pokud by opustil EU.[20]

Reference

  1. ^ Wilhelm Knelangen, „Sousedství svobody, bezpečnosti a práva?“, Viz tady[trvalý mrtvý odkaz ]
  2. ^ Claus Leggewie „Privilegované partnerství, méně demokracie?“, Www.eurozine.com 8. července 2008, viz tady Archivováno 4. dubna 2013 v Wayback Machine
  3. ^ „HRANICE A OBJEDNÁVÁNÍ EVROPSKÉHO SOUSEDSTVÍ: KRITICKÁ PERSPEKTIVA O ÚZEMÍ A GEOPOLITICE EU“, James Wesley Scott, University of Joensuu, TRAMES, 2009, 13 (63/58), 3, 232–247, viz tady
  4. ^ „EVROPSKÁ POLITIKA SOUSEDSTVÍ: NOVÉ PŮSOBENÍ EVROPSKÉ UNIE SMĚREM K ŠIRŠÍ EVROPĚ“, autor: Sevilay KAHRAMAN, viz tady
  5. ^ Heinrich August Winkler: Wir erweitern uns zu Tode Die Zeit Č. 46, 7. listopadu 2002
  6. ^ A b „K ČEMU JE PRIVILEGOVANÉ PARTNERSTVÍ?“, Diplomatický pozorovatel, 16. července 2009, viz tady Archivováno 21. ledna 2013 v Archiv. Dnes
  7. ^ A b „Zachování Evropy: Místo toho nabídněte Turecku privilegované partnerství“ Autor: Karl-Theodor zu Guttenberg, středa, 15. prosince 2004, viz tady
  8. ^ A b „Francouzský prezident hovoří za privilegované partnerství Rusko-EU“, 31.05.2003, Pravda.ru, viz tady
  9. ^ A b „Španělský ministr zahraničí podporuje virtuální členství pro Izrael“, 03.12.04 @ 09:55 EUObserver, viz tady
  10. ^ A b C d E F G „Merkelová diskutuje o privilegovaném partnerství pro Balkán“ 17.03.06 @ 13:49 EUObserver, viz tady
  11. ^ „SDĚLENÍ KOMISE, STRATEGICKÁ KNIHA o evropské politice sousedství, Brusel, 12.5.2004 KOM (2004) 373 v konečném znění viz tady
  12. ^ „Východní dimenze evropské politiky sousedství: rumunský přístup“ Iulian Chifu, Centrum pro předcházení konfliktům a včasné varování, Bukurešť viz tady Archivováno 13. března 2016 v Wayback Machine
  13. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q Ministerstvo zahraničí, zahraniční politika, Evropa, politika sousedství, od rakouského spolkového ministerstva pro evropské a mezinárodní záležitosti, viz tady
  14. ^ „SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU: Širší Evropa - sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ Brusel, 11.3.2003 KOM (2003) 104 v konečném znění, viz tady
  15. ^ „EU-Tunisko: privilegované partnerství v listopadu, Barroso říká: Fule a Bettaieb podepisují plány finanční pomoci pro zdraví, spravedlnost“ 02 ŘÍJEN, 19:13, ANSAMed, viz tady
  16. ^ „Tunisko se stane privilegovaným partnerem Evropské unie“, Hend Hassassi, 29. října 2012, viz tady Archivováno 5. listopadu 2012 v Wayback Machine
  17. ^ „Privilegované partnerství Tuniska s Evropskou unií“, Nadya B’Chir. Přeloženo z Business News (Tunisko), listopad 2012 viz tady Archivováno 3. prosince 2012 v Wayback Machine
  18. ^ „Ekonomické zdůvodnění evropské politiky sousedství“, Susanne Milcher, Ben Slay, Mark Collins, Rozvojový program OSN na rok 2006, viz tady[trvalý mrtvý odkaz ]
  19. ^ „Politika sousedství a rozšíření: Porovnání dopadu Evropské unie na demokratizaci v Maroku a Turecku“, Martina Warning, WP 4/2006, CIRES (Italské výzkumné středisko pro evropská studia), viz tady Archivováno 4. března 2016 v Wayback Machine
  20. ^ „Británie by mohla opustit EU, říká Jacques Delors“, 28. 12. 2012, Francie 24, viz tady

Viz také