Princ Luarsab z Kartli - Prince Luarsab of Kartli - Wikipedia
Luarsab (Gruzínský : ლუარსაბი, zemřel 1652) byl členem Bagrationi dynastie z Kartli, pravnuk krále Luarsab I. a příbuzný bezdětného krále Rostom, který si ho adoptoval a stal se zjevným v roce 1639. Luarsab se také oženil s Rostomovou neteří, se kterou měl syna. Luarsab byl zabit na lovu. Okamžitě bylo podezření na vraždu. Podezřelý byl vyzkoušeno soubojem a zraněn, ale osvobozen z titulu vítězství v duelu.
Rodinné zázemí
Luarsab byl synem knížete Teimuraz-Mirzy z Kartli (fl. 1600) a jeho manželka, anonymní dcera prince Davida Bagration-Davitishvili. Měl bratra Vakhtanga (Rostom-Mirza; zemřel 1655). Byl potomkem všech tří královských větví dynastie Bagrationi; prostřednictvím svého otce byl Luarsab pravnukem krále Luarsaba I. z Kartli a prostřednictvím své matky sestoupil z Kakhetian a Imeretian královské rodiny. Gruzínský kronikář z 18. století Princ Vakhushti mylně identifikuje Luarsaba jako „syna Vakhtanga, syna Král Simon „, který byl synem Luarsaba I.[1] Tato genealogie byla přijata některými moderními učenci jako např Cyril Toumanoff.[2]
Životopis
Luarsab byl muslim a žil v Isfahan, hlavní město Íránské Safavids. V roce 1639 byl přijat a jmenován dědicem trůnu v Kartli jeho bratrancem jeho otce, ostříleným králem Rostomem, který neměl žádné vlastní děti. Se souhlasem šáha byl Luarsab přiveden do Kartli, ale místní šlechta nesnášela ještě dalšího perského vzdělaného Bagratida.[3] Luarsab byl při lovu v háji Karaia smrtelně zraněn kulkou a za přítomnosti smutného Rostomu zemřel. Princovy ostatky byly pohřbeny Ardabil.[1]
Princ Luarsab byl ženatý s Tamar, dcerou prince Adama-Sultana Andronikashvili, člen elity šáha ghulam hlídat,[4] anonymní princezna, nevlastní sestra krále Rostoma. Ačkoli princ Vakhushti tvrdí, že Luarsabovou smrtí „linie velkého krále Luarsaba vyhynula“,[1] princ měl syna Giorgiho (fl. 1652) a vnuka Khosra (fl. 1700).[5]
Následky
Rostom měl podezření, že smrt jeho dědice nebyla náhoda, a požádal Isfahan o vyšetřování, ale nic z toho nebylo, protože šáhova vláda byla zaměstnána válkou v Kandahár. Mezitím princ Shiosh Baratašvili odsoudil prince Baindura Tumanišvili jako možného vraha a nechal ho veřejně souzen v jediném boji v Tbilisi. Tumanišvili byl zraněn, ale duel vyhrál a byl tak osvobozen. Baratašvili, také zraněný a poražený, byl uvržen do vězení Rostomem, ale později byl omilostněn a gruzínský z 18. století Pařížská kronika říká, princ Luarsab „zůstal nečinný“.[1]
Po ztrátě svého dědice měl Rostom v úmyslu adoptovat bratra zesnulého knížete Luarsaba Vakhtanga a ke zlosti mnoha Gruzínců mu dát vdovu po Luarsabovi. Vakhtang, sloužící šáhovi jako prefekt Qazvin a mít před sebou příklad svého bratra se zdráhal. Po příjezdu do Isfahánu v roce 1655, Rostomův vyslanec, Bakhuta, Prince of Mukhrani, zjistil, že princ Vakhtang už zemřel na nemoc. Během tří let by se princ Mukhrani stal Rostomovou novou volbou jako dědicem a nastoupil by na trůn Kartli jako Vakhtang V.[1]
Původ
| Předkové knížete Luarsaba z Kartli | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reference
- ^ A b C d E Brosset, Marie-Félicité (1856). Histoire de la Géorgie depuis l'Antiquité jusqu'au XIXe siècle. IIe partie. Histoire moderne [Dějiny Gruzie od starověku do 19. století. Část II. Moderní dějiny] (francouzsky). S.-Pétersbourg: A la typographie de l'Academie Impériale des Sciences. 71–73, 538–541.
- ^ Toumanoff, Cyrille (1990). Les dynasties de la Caucasie Chrétienne: de l'Antiquité jusqu'au XIXe siècle: tables généalogiques et chronologique [Dynastie křesťanského Kavkazu od starověku do 19. století: genealogické a chronologické tabulky] (francouzsky). Řím. str. 141–142, 526.
- ^ Rayfield, Donald (2012). Edge of Empires: A History of Georgia. London: Reaktion Books. p. 209. ISBN 978-1780230306.
- ^ Maeda, Hirotake (2012). „Otrokové elity, které se vrátily domů: gruzínský Vali-král Rostom a Safavidská říše domácnosti“ (PDF). Paměti výzkumného oddělení Toyo Bunko. 69: 107.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Metreveli, Roin, ed. (2003). ბაგრატიონები. სამეცნიერო და კულტურული მემკვიდრეობა [Vědecké a kulturní dědictví Bagrationis] (v gruzínštině a angličtině). Tbilisi: Neostudia. ISBN 99928-0-623-0.