Piem - Piem

Piem
Piem, 2016 (oříznuto) .jpg
Piem v roce 2016
narozený
Pierre de Barrigue de Montvallon

12. listopadu 1923
Saint-Étienne, Francie
Zemřel12. listopadu 2020(2020-11-12) (ve věku 97)
Notre-Dame-d'Oé, Francie
Národnostfrancouzština
obsazeníNávrhář

Pierre de Barrigue de Montvallon, známý jako Piem, (12. listopadu 1923 - 12. listopadu 2020) byl francouzský designér.

Životopis

Piem byl synem Serge de Montvallona, ​​ředitele Maison de la chimie a Madeleine Champavère. Byl také bratrem Roberta de Montvalon.[1] Dne 22. srpna 1947 se oženil s Elisabeth Lefebvreovou, která pocházela z rodiny průmyslníků z Roubaix. Měl šest dětí s Elisabeth (tři syny, tři dcery), včetně Thierryho, který si vzal pseudonym Barrigue poté, co se stal karikaturistou,[2] a Christophe, klíčová postava při založení genealogického webu Geneanet.[3] Kolem roku 1953 se stal jeho kmotrem Philippe Bouvard.[4]

Po středoškolském studiu na École Massillon de Montvallon vystudoval École nationale supérieure des Beaux-Arts a École Paul-Colin. Začal pracovat jako karikaturista a malíř, kde projevoval levicové ideály. Po druhá světová válka, pracoval jako "designér desátník" v Trevír.[5] V roce 1947 začal přispívat Témoignage chrétien a Le Figaro a čtenáři Le Point a La Croix měl také přístup k jeho kresbám. Poté se připojil k Syndicat national des journalistes. Do povědomí široké veřejnosti se dostal po vystoupení v televizním programu Le Petit zpravodaj, kde Jacques Martin nazval jej „předkem“, ačkoli mu bylo pouhých 51 let.[6] Objevil se také v La Lorgnette v letech 1977 a 1978. Bylo o něm známo, že kouří dýmku,[7] a byl schopen během svého vystoupení na Le Petit zpravodaj.

Po svém odchodu do důchodu se Piem přestěhoval do Notre-Dame-d'Oé, kde byl zvolen obecním radním a pokračoval v kouření dýmky. Jeho život a kariéru shrnul Francouzský ministr kultury Renaud Donnedieu de Vabres v projevu ze dne 14. ledna 2005, ve kterém byl Piem povýšen na velitele Ordre des Arts et des Lettres.[8]

Pero Piem bylo vytvořeno z jeho křestního jména (Pierre) a jeho příjmení (Montvallon). Vtipkoval by, že to vycházelo ze slov „Prodigieux, Irrésistible, Extraordinaire, Modeste“.

Piem zemřel v Notre-Dame-d'Oé na své 97. narozeniny, 12. listopadu 2020.[9]

Publikace

S Éditions Cherche midi

  • Les Mordus de l’automobile (1988)
  • Les Mordus du foot (1992)
  • Au revoir et encore merci (1993)
  • Bonne santé, režim d’emploi (1994)
  • Les Mordus du tenis (1994)
  • Petits vychovává prarodiče, režim d’emploi (1994)
  • Enfants Parents, mode d'emloi (1995)
  • Dieu et vous (1996)
  • Les Gendarmes (1997)
  • L’École (1998)
  • Miluji tě (1999)
  • Les Accrocs du portable (2000)
  • Suvenýry d’un libraire (2002)
  • L’argent, přídavek plus (2003)
  • Les Joies de la retraite (2004)
  • Mon stress, mon psy et moi (2004)
  • Deuxième abécédaire de la dérision (2007)
  • Troisième abécédaire de la dérision (2007)
  • J’aime La Poste (2008)
  • La terre jusqu’au trognon (2009)
  • Le petit Piem illustré (2010)
  • Généalogiquement vôtre, liberté, égalité, hérédité (2013)

S dalšími editory

  • Un trait ... C'est tout (1972)
  • À la petite semaine (1975)
  • Aux larmes, citoyens (1976)
  • Dipapacequoi (1977)
  • La France et les Français (1979)
  • Les Mordus du tenis (1984)
  • Cent dessins choisis (1984)
  • Les Mordus du foot (1985)
  • Un cœur gros comme ça (1986)
  • Les Mordus du ski (1987)
  • Les Mordus de l'automobile (1988)
  • Petits vychovává prarodiče, režim d’emploi (1989)
  • Santé, režim d'emploi (1991)
  • Piem se setkal u stolu (1994)
  • Les Mordus du ballon rond (1998)
  • Vive la retraite (2001)
  • L'Ombre et la grâce (2004)

Televize

  • Tac au tac (1969–1975)
  • Le Petit zpravodaj (1975–1976)
  • La Lorgnette (1977)

Rozdíly

Reference

  1. ^ „Novinář L'ancien Robert de Montvalon est mort“. La Croix (francouzsky). 22. ledna 2001.
  2. ^ „Barrigue, 1950-“. Renouvaud.
  3. ^ „Christophe de BARRIGUE de MONTVALLON“. Geneanet (francouzsky).
  4. ^ „Le dessinateur de presse Piem est mort à l'âge de 97 ans, annonce sa famille“. Franceinfo (francouzsky). 15. listopadu 2020.
  5. ^ „Caporal à Trèves“ (PDF). Musique Entre Nous (francouzsky). 2006. Archivovány od originál (PDF) dne 29. května 2014.
  6. ^ „Mort du dessinateur Piem, komplic de Jacques Martin dans le« Drobný zpravodaj »“. Le Parisien (francouzsky). 12. listopadu 2020.
  7. ^ „Liste de personnalités“. fumeursdepipe.net (francouzsky).
  8. ^ „Discours de Renaud Donnedieu de Vabres - Remise des insignes de commandeur dans l'Ordre des arts et des lettres à Piem“. Ministère de la Culture (francouzsky). 14. ledna 2005.
  9. ^ „Mort de Piem, dessinateur satirique du Petit Rapporteur et du Figaro“. Le Figaro (francouzsky). 12. listopadu 2020.
  10. ^ „Décret du 13 juillet 2001 ,antant promotion et nomination“. LégiFrance (francouzsky). 14. července 2001.
  11. ^ „Décret du 14. listopadu 2008, důležitá propagace a nominace“. LégiFrance (francouzsky). 15. listopadu 2008.
  12. ^ „Décret du 13 mai 2016 portant promotion et nomination“. LégiFrance (francouzsky). 15. května 2016.
  13. ^ Kdo je kdo ve Francii: 2015 (francouzsky). Levallois-Perret: Lafitte-Hebrard. 2015. ISBN  285784056X.