Petr Pavel - Petr Pavel

Petr Pavel
Petr Pavel - Zasedání vojenských výborů NATO - 2017 (37122714191) (oříznuto) .jpg
Pavel v roce 2017
narozený (1961-11-01) 1. listopadu 1961 (věk 59)
Planá, Československo
Věrnost Československo (1983–1992)
 Česká republika (od roku 1992)
Servis/větev Česká armáda
Roky služby1983–2018
Hodnost Všeobecné
Bitvy / válkyEvakuace francouzské vojenské základny Karin, Bosna
Ocenění Legie za zásluhy Veliteli
Čestná legie, Officier
Záslužný kříž ministra obrany České republiky, 3. třída
Croix de guerre, bronzová hvězda
Služba pro mír
Medaile hrdinství

Všeobecné Petr Pavel (narozen 1. listopadu 1961) je a čeština armádní důstojník, který sloužil od roku 2015 do roku 2018 jako Předseda Vojenského výboru NATO.[1] Je to první člověk z bývalého Východní blok stát a první bývalý komunista, který tuto funkci zastával. Před svou současnou rolí byl náčelníkem generálního štábu Česká armáda od 1. července 2012 do 1. května 2015.[2]

Vzdělávání

Pavel vystudoval armádu tělocvična (střední škola) v Opava. Pokračoval ve vojenském studiu na Vojenská univerzita armády v Vyškov a promoval v roce 1983. Začínal jako Výsadkář v československé armádě, sloužící jako a četa vůdce. V roce 1985 nastoupil do Komunistická strana Československa, jehož byl členem až do pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989.

Ve vojenských studiích pokračoval na Vojenské akademii (v současnosti sjednocené s Univerzitou obrany) v Brno (1988–1991).

Vojenská kariéra

Pavel pracoval po ukončení studia v vojenská zpravodajská služba (1991–1993). Sloužil v československém vojskovém kontingentu Ochranné síly OSN v Bosna. Jeho jednotka byla vyslána k evakuaci francouzské vojenské základny v lednu 1993, kde bylo ze srbského zajetí zachráněno 55 obklíčených francouzských vojáků. Francouzská armáda nebyla schopna evakuovat tuto základnu kvůli zničené místní infrastruktuře a mostu. Česká armáda byla pověřena provedením evakuace z důvodu jejich blízkosti k základně, která byla 30 kilometrů. Pavel šel na základnu s 29 vojáky a 2 SKOT OT-64 ozbrojené transportéry. Cesta trvala 2 hodiny. Pavlova jednotka musela čelit různým překážkám, které operaci zpomalily, včetně padlých stromů na silnici, které museli vojáci v době minometné palby odstranit. Když vojáci dorazili na základnu 2, byli francouzští vojáci mrtví a několik dalších bylo zraněno. Francouzští vojáci byli vzati do ozbrojených transportérů a evakuováni ze základny.[3][4][5]Pavel byl za své činy při záchraně uznán a odměněn jak v České republice, tak ve Francii.[6]

Po operaci v Bosně působil na různých pozicích v Armádě České republiky - ve vojenském zpravodajství, v diplomacii (zástupce vojenského atašé v Belgii) jako velitel brigády speciálních sil. Byl jmenován brigádním generálem v roce 2002. Působil jako národní vojenský zástupce v USA CENTCOM. Reprezentoval Armádu ČR v různých mezinárodních a národních organizacích. Studoval na Staff College, Camberley, Royal College of Defence Studies, a King's College London (absolvoval magisterský titul v oboru mezinárodních vztahů).[7]

Pavel během MSC 2016

Od července 2011 do června 2012 působil jako zástupce náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil České republiky. Od 1. června 2012 působí jako náčelník Generálního štábu ozbrojených sil České republiky. Byl nominován českou vládou na pozici Předseda Vojenského výboru NATO v červenci 2014. Do této funkce byl jmenován ve Vilniusu v září 2014.[8] Je prvním předsedou, který pochází ze země, která byla dříve součástí Varšavská smlouva. Jeho mandát byl zahájen v létě 2015. Během bezpečnostní konference v Praha, Řekl Pavel: „Rusko bude schopno obsadit pobaltské státy do dvou dnů,“ což je v rozporu s prohlášením generálního tajemníka Jens Stoltenberg že síla rychlé reakce by měla reagovat na útok na pobaltské státy do dvou dnů.[9]

Časová osa hodnosti české armády

Hodnostdatum
brigádní generál1. prosince 2002
Generálmajor8. května 2010
generálporučík8. května 2012
Generál (v české terminologii „generál armády“ - čtyři hvězdičky)8. května 2014

Pozdější život

Po svém odchodu z armády se rozhodl zaměřit na přednášky a konzultace.[10]

Během léta 2019 vůdce Občanská demokratická strana, KDU-ČSL, TOP 09, Starostové a nezávislí a Česká pirátská párty se setkali, aby diskutovali o potenciálním kandidátovi na příští prezidentské volby. Petr Pavel byl údajně nejčastěji diskutovaným kandidátem.[11]

Dne 6. dubna 2020 Pavel zahájil iniciativu nazvanou „Společně silnější“. Cílem iniciativy je pomoci lidem spojeným s bojem proti koronavirová pandemie zejména na crowdfundové finance pro dobrovolníky, kteří pomáhají v nemocnicích nebo vytvářejí lékařské nástroje.[12] Někteří političtí komentátoři, jako jsou Petr Holec a Ondřej Leinert, uvedli, že tato iniciativa je ve skutečnosti spuštěním Pavlovy prezidentské nabídky v českých prezidentských volbách v roce 2023 a upozorňuje na podobnost s heslem Hillary Clintonové během prezidentských voleb v USA v roce 2016.[13][14]

Osobní život

Petr Pavel hovoří česky, anglicky, francouzsky a rusky. Je rozvedený a má dva syny se svou bývalou manželkou Hanou. V 90. letech se oženil se svou druhou manželkou Evou, se kterou vychoval své 2 syny.[15][16]

Politické názory

Pavel věří, že bohatí lidé by měli platit vyšší daně a podporuje silnější přerozdělování bohatství. Skandinávské země považuje za inspiraci.[17]

Reference

  1. ^ „Generál Bartels se loučí s NATO, když generál Pavel začíná ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO“. Citováno 26. června 2015.
  2. ^ „Náčelník generálního štábu“. Citováno 22. března 2014.
  3. ^ "VHU Praha". Čeští vojáci v 90. letech v bývalých Jugoslávii obstáli, prozrazuje novou studii. Citováno 6. dubna 2020.
  4. ^ "Armáda České Republiky. Symbol demokracie a státní suverenity" (PDF). mocr.cz (v češtině). 102–103. Citováno 6. dubna 2020.
  5. ^ Lenková, Jitka. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách (v češtině) (Vyd. 1 ed.). Alpress. str. 282. ISBN  978-80-7362-470-5.
  6. ^ „UNPROFOR - mírová mise, 1992 - 1995, země bývalé Jugoslávie, 2250 příslušníků Zahraniční mise AČR“. www.mise.army.cz. Citováno 6. dubna 2020.
  7. ^ „Náčelník Generálního štábu ozbrojených sil České republiky“ (PDF). Citováno 22. března 2014.
  8. ^ Lazarová, Daniela (22. září 2014). „Náčelník štábu české armády v čele vojenského výboru NATO“. Rádio Praha. Citováno 4. října 2014.
  9. ^ "Generálporučík Petr Pavel:" Rusko je schopné obsadit pobaltské státy do dvou dnů"". Baltské časy. 28. května 2015. Citováno 12. března 2018.
  10. ^ „Generál Petr Pavel odchází do čtyřech dekádách do vojenského důchodu. Do politiky se nechystá“. Info.cz (v češtině). Citováno 3. listopadu 2019.
  11. ^ "Začalo hledání nástupce Miloše Zemany. Vstoupit do boje neodmítá ani těžká váha politických válek". www.seznamzpravy.cz. Citováno 3. listopadu 2019.
  12. ^ „Generál Pavel založil iniciativu, která pomáhá lidem v boji s koronavirem“. iDNES.cz. 6. dubna 2020. Citováno 6. dubna 2020.
  13. ^ "Holec: Všechno má svůj čas. Generál Pavel„ vykradl "Clintonovou a vyrazil do kampaně". Info.cz (v češtině). Citováno 7. dubna 2020.
  14. ^ Lederer, Benedikt (7. dubna 2020). „Do řešení krize se pouští i generál Petr Pavel, politika v tom nevidím“. Hospodářské noviny (iHNed.cz) (v češtině). Citováno 7. dubna 2020.
  15. ^ NATO. „Generál Petr Pavel, předseda Vojenského výboru“. NATO. Citováno 6. června 2020.
  16. ^ „Petr Pavel: Život generála, který může být prezidentem ČR“. Reflex.cz (v češtině). Citováno 7. dubna 2020.
  17. ^ „Zocelily mě bitky ve škole. Babiš je autoritář, Kalousek vyčnívá, řekl generál Pavel“. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje (v češtině). 8. listopadu 2019. Citováno 9. listopadu 2019.
Vojenské úřady
Předcházet
Vlastimil Picek		 Náčelník generálního štábu
2012–2015		Uspěl
Josef Bečvář
Předcházet
Knud Bartels		 Předseda Vojenského výboru NATO
2015–2018		Uspěl
Stuart Peach