Petar Ičko - Petar Ičko - Wikipedia
Petar Ičko | |
|---|---|
 | |
| narozený | C. 1755 |
| Zemřel | 5. května 1808 |
| Národnost | Rumové proso |
| obsazení | Diplomat a obchodník |
| Známý jako | Zástupce srbských rebelů v průběhu roku První srbské povstání; Ičkův mír |
Petar Ičko (Srbská cyrilice: Петар Ичко, C. 1755–1808) byl Osman a později Srb diplomat, obchodník z povolání od Osmanská Makedonie.
Životopis
Podle některých zdrojů byl Aromanian sestup,[1][2][3] narozený ve vesnici Katranitsa v té době v Osmanská říše (dnes Pyrgoi, Řecko ), místo s rozvinutými obchodními tradicemi. Přesídlil na sever, řídil své vlastní obchodní podnikání a byl zaměstnán jako překladatel v osmanských diplomatických misích v Berlín a pravděpodobně v Vídeň. Usazování v Osmanské Bělehrad ke konci 18. století se stal zámožným obchodníkem. Úzce spolupracoval s vezírem Pashaluk z Bělehradu, Hadži Mustafa Pasha, a podle některých zdrojů byli oba členy jednoho Zednářský domek.[4] Po návratu k moci odpadlíka Janičáři (Dahije ), byl nucen v roce 1802 se přestěhovat do Zemun, v té době habsburský Vojenská hranice město. Po vypuknutí První srbské povstání (1804), začal podporovat a spolupracovat se srbskými rebely vedenými Karadjordje. Díky svým diplomatickým a obchodním dovednostem jim poskytl několik cenných rad. Povstalci ho poslali jako svého zástupce Konstantinopol kde pro ně dokázal získat příznivou mírovou smlouvu, známou jako „Ičkův mír ". Vrátil se a žil v Bělehradě jako čestný občan, ale tam brzy poté, 5. května 1808, pravděpodobně otráven.
Jeho syn Naum Ičko založil "Otazník" bistro v roce 1823. Jeho dům je dnes zachován jako „Ičkův dům "
Anotace
Byl příjmen Itskoglou (řecký: Ιτσκογλου),[5] vykreslen v srbštině jako Ičkoglija (Ичкоглија)[6][7] a Ičkoglić (Ичкоглић).[8]
Viz také
Reference
- ^ Даница Вукићевић; Симо Ц Ћирковић (2007). Српска породична енциклопедија. 11. Народна кјнига. str. 72. ISBN 9788633127400.
- ^ Д. Ј. Поповић (1998) [1927]. О цинцарима: прилози питању постанка нашег грађанског друштва. Прометеј. str. 257. ISBN 978-86-82363-15-6.
- ^ Nicolaos Mertzos (2011). „Βλαχόφωνη Ρωμιοσύνη“ (PDF). Soluň: Společnost makedonských studií: 31. Citovat deník vyžaduje
| deník =(Pomoc) - ^ Ćorović 1997
Ima vesti, da su Mustafa i Ičko bili u tešnjim vezama i kao članovi jedne slobodnozidarske lože u Beogradu, kojoj je možda pripadao i Aziz efendija.
- ^ Hellēnes kai Servoi kata tous apeleutherōtikous tōn agōnas, 1804-1830. Typois G.P. Xenou. 1936.
Ό διαπραγματευθεις την σερβοτουρκικήν συνθήκην τοΰ 1806, ΓΙέιρος "Ιτσκος ή" Ιτσκογλου ήτο "Ελλην εκ Κατρανίτσης της Μακεδονίας. Ό" Ελλην μητροπολίτης Βελιγραδίου Λεόντιος άμα τή έκρήξει τοΰ κινήματος έτέθη παρά τό πλευρόν τών ...
- ^ Béla K. Király; Gunther Erich Rothenberg (1982). Válka a společnost ve střední a východní Evropě: První srbské povstání 1804-1813. Brooklyn College Press. str. 196. ISBN 978-0-930888-15-2.
- ^ Hristo Adonov-Poljanski (1985). Dokumenty o boji makedonského lidu za nezávislost a národní stát: od osídlení Slovanů v Makedonii až do konce první světové války. Kultura. str. 181.
- ^ Vukićević 1905.
Zdroje
- Milićević, Milán (1888). Поменик знаменитих људи у српскога народа новијега доба. Srpska kraljevska štamparija. 186–189. (Veřejná doména)
- Nenadović, Matija (1893). Kovačević, Ljubomir (vyd.). Мемоари Матије Ненадовића [Monografie Matije Nenadoviće]. Srpska književna zadruga. str.63, 67. (Veřejná doména)
- Novaković, Stojan (1904). Устанак на дахије 1804 [Povstání na Dahije 1804]. Bělehrad: Државна штампарија. (Veřejná doména)
- Vukićević, Mil. (1905). „Неколико прилога за расветљење ичкова мира“. Дело. Bělehrad: Штампарија "Доситеј Обрадовић". 34: 265–270.
- Михаило Гавриловић (1903), Богдан Поповић (ed.), „Ичков мир“, Српски књижевни гласник (IX. 2), archivovány od originál dne 06.02.2016
- Stanford Jay Shaw. Mezi starým a novým: Osmanská říše pod vedením sultána Selima III., 1789-1807. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press, 1971, str. 342–356.
- Paul Frederic Shupp. The European Powers and the Near Eastern Question, 1806-1807, Columbia University Press, 1931, str. 179–180.
- Anatoliĭ Filippovich Miller. Mustapha Pacha Baĭraktar. Association internationale d'études du Sud-Est européen, 1975, s. 404.
- Trajan Stojanovič. „Dobytí balkánského pravoslavného obchodníka“, Journal of Economic History, XX (červen 1960), str. 234–313.
- Ćorović, Vladimir (1997). „Почетак устанка у Србији“. Istorija srpskog naroda. Ars Libri. Citováno 7. prosince 2012.