Perské velvyslanectví v Evropě (1599–1602) - Persian embassy to Europe (1599–1602)

Velvyslanec Hossein Ali Beg

The Perské velvyslanectví v Evropě (1599–1602) byl odeslán Peršan Shah Abbás I. v roce 1599 získat spojenectví proti Osmanská říše.[1] Peršané tehdy vedli válku s Osmanskou říší již více než sto let, a tak se rozhodli pokusit se získat evropskou pomoc proti Osmanům.[2] Kromě územního nepřátelství v osmanské a perské říši, tam byl také silný náboženský nepřátelství, jak Peršané prohlásili Šíitství proti Osmanské říši Sunnismus.[1] Cílem mise bylo vytvořit evropsko-perské spojenectví proti osmanským Turkům.[3] Tyto perské snahy o sblížení s Evropou následovaly po perské porážce proti Osmanské říši v Osmansko-Safavidská válka (1578–1590).

Plán

Anthony Sherley přesvědčil perského vládce Abbás I. vyslat velvyslanectví do Evropy a doprovázet jej na jeho cestě.

Ambasáda se skládala z jednoho velvyslance, Hossein Ali Beg a čtyři tajemníci (první tajemník Uruch Beg, syn sultána Ali Beg; synovec velvyslance Ali Quli Bega; a další dva) pod vedením anglického dobrodruha Sira Anthony Sherley.[4][5] Sherley odplula dovnitř Benátky v květnu 1599 s dalšími 25 Angličany a našel milost u krále Abbase I.[4] Mezi Peršany a Evropou již proběhly různé kontakty, stejně jako s velvyslanectvím v Anthony Jenkinson od královny Elizabeth I. v roce 1562.[5]

V plánu bylo navštívit osm evropských soudů s jedním dalším zvláštním vyslancem, který by zůstal jako perský velvyslanec u soudu ruského císaře Boris Godunov.[5] Velvyslanectví se skutečně setkalo se třemi německými potentáty a italským a španělským soudem, avšak počáteční plány setkání s francouzskými, anglickými, skotskými a polskými soudy byly na cestě opuštěny.[6]

Itinerář

Ambasáda odešla v červenci 1599 do Astrachaň.[5] Došli Moskva v listopadu 1599.[7] Po dlouhé plavbě dorazili Praha v Čechy na podzim roku 1600, kde se setkali s císařem Rudolf II a byli přes zimu přepychově přijati. Na jaře 1601 se vydali na Mnichov, kde se setkali s Williamem II Vévoda Bavorska. Poté šli do Itálie, kde byli přijati Vincenzo Gonzaga v Mantua. Velvyslanectví nesplnilo Dóže Benátky, protože odmítl rozhovor z důvodu, že se setkává s velvyslancem z Osmanská říše.[8] Poslední část jejich mise je zavedla do Španělska, kde se setkali s králem Filip III a získala námořní dopravu z Portugalska do Hormuzský průliv a Persie.[9] Při závěrečném incidentu však jeden z členů ambasády, řeholník mullah, byl ubodán k smrti Španělem v Mérida.[10] Po diskusích o nápravě vyplula ambasáda z Persie Lisabon počátkem roku 1602.[11]

Následky

Robert Shirley modernizovala perskou armádu vedoucí k perskému vítězství v Osmansko-Safavidská válka (1603–1618) a vedl druhé perské velvyslanectví v Evropě.

Po velvyslanectví okamžitě následoval nový konflikt mezi Persií a Osmanskou říší Osmansko-Safavidská válka (1603–1618), ve kterém Peršané uspěli částečně díky velkým vojenským reformám a modernizacím, které organizoval Angličan Robert Shirley Bratr Anthony Sherley.

Vteřina Perské velvyslanectví v Evropě (1609–1615) bude zřízen, tentokrát veden samotným Robertem Sherleyem, který šel do Krakov, Praha, Florencie, Řím, Madrid, Londýn, a vrátil se do Persie přes Velký magnát je Indie.[3]

V roce 1616 bylo dosaženo obchodní dohody mezi Shah Abbasem a Východoindická společnost a v roce 1622 „společná anglo-perská síla vyhnala portugalské a španělské obchodníky z Perský záliv ".[12]

V roce 1624 vedl Robert Sherley další velvyslanectví do Anglie za účelem získání obchodních dohod.[3]

A Perské velvyslanectví u Ludvíka XIV došlo v roce 1715.

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b Khair (2005), Jiné trasy, str. 173, ISBN  978-0-253-21821-6
  2. ^ Le Strange (2004-12-22), Don Juan z Persie, str. 2, ISBN  978-0-415-34488-3
  3. ^ A b C Maquerlot (1996), Cestování a drama v Shakespearově době, str. 17, ISBN  978-0-521-47500-6
  4. ^ A b Le Strange (2004-12-22), Don Juan z Persie, str. 1, ISBN  978-0-415-34488-3
  5. ^ A b C d Le Strange, Don Juan z Persie, str. 3
  6. ^ Brothers, Harper (2007), Don Juan, str. 7, ISBN  978-1-4067-6357-7
  7. ^ Le Strange, Don Juan z Persie, str. 4
  8. ^ Le Strange, Don Juan z Persie, str. 6
  9. ^ Le Strange, Don Juan z Persie, str. 8
  10. ^ Le Strange, Don Juan z Persie, s. 8–9
  11. ^ Le Strange, Don Juan z Persie, str. 9
  12. ^ Badiozamani (2005-05-29), Írán a Amerika, str. 182, ISBN  978-0-9742172-0-8

Reference

  • Guy Le Strange, Juan de Persia Don Juan of Persia: A Shi'ah Catholic 1560-1604 Routledge, 2004 ISBN  0-415-34488-3.
  • Don Juan of Persia - A Shi-Ah Catholic 1560-1604 Číst knihy, 2007 ISBN  1-4067-6357-8.
  • Tabish Khair, Martin Leer, Justin D. Edwards Hanna Ziadeh, Amitav Ghosh Další trasy: 1500 let psaní afrických a asijských cest Indiana University Press, 2005 ISBN  0-253-21821-7.
  • Jean-Pierre Maquerlot, Michèle Willems Cestování a drama v Shakespearově době Cambridge University Press, 1996 ISBN  0-521-47500-7.
  • Badi Badiozamani, Ghazal Badiozamani Írán a Amerika: Znovuotevření ztracené lásky East West Understanding Pr., 2005 ISBN  0-9742172-0-4.