Paliveettil Chandy - Palliveettil Chandy

Jeho blaženost

Paliveettil Mar Chandy
Metropolitní a brána celé Indie.
Alexander de Campo1.jpg
DiecézeArcidiecéze Angamaly
VidětKodungallur (Muziris ) z Marthoma Nazrenes.
Nainstalováno31. ledna 1663
Termín skončil1687
PředchůdceAbraham z Angamaly
NástupceKariattil Ousep
Objednávky
Vysvěcení31. ledna 1663
Osobní údaje
Rodné jménoChandy
narozenýMuttuchira
Zemřel1687
Kuravilangad
PohřbenSyrsko-malabarský arcibiskupský kostel Panny Marie Kuravilangad
Národnostindický

Paliveettil Mar Chandy (latinizovaný Alexander de Campo) se stal prvním rodeným indiánským rodákem, kanonicky vysvěceným biskupem v Křesťané svatého Tomáše. Byl biskupem East Syriac Rite (Chaldaeanská) hierarchie (známá také jako Pazhayakuttukar, nebo frakce "Old Party") po Coonan Cross Oath v roce 1653. Tato frakce se stala v plném společenství s Svatý stolec z Říma, později by se stala moderní dobou Východní katolík Syro-malabarský kostel který je také hovorově známý jako Římskokatolická syrská církev (RCSC). Hrob Mar Chandy je u Arcibiskupský kostel Marth Mariam Major na Kuravilangadu.

Palliveettil Chandy byl jmenován biskupem, když byla komunita rozdělena pod Portugalské Padroado a jeho bratranec Thoma I., který byl tehdejším šéfem Malankarský kostel. Existoval plán jmenování Jiří Kristův tím, že Abraham z Angamaly (1568–1597) jako metropolita Indie. Podle plánů Abrahama se tedy měl stát podporován Jezuité, první domorodý chaldejský metropolita křesťanů sv. Tomáše. Z posledního Abrahamova dopisu, v němž požaduje, aby papež potvrdil Georgeovu volbu za biskupa Palayura a jeho nástupce, je však datován 13. ledna 1584, zatímco z jiného dopisu téhož Abrahama se dozvídáme, že vysvěcení George selhalo kvůli jeho smrt.[1]

Palliveettil Chandy měl pomocnou roli při nárokování osmdesáti čtyř kostelů na katolickou stranu po Coonan Cross Oath.[2] Po jeho smrti od roku 1678 do roku 1783 nebyli v katolické frakci známí jako žádní domorodí biskupové Pazhyakoor kostela Malankara. Jeho bratranec Thomas, legitimní vůdce a poslední arciděkan, byl vysvěcen jako biskup 12 kněžími v roce 1653. Do roku 1665 Gregorios Abdul Jaleel, údajně delegát antiochijského patriarchy ( Syrská pravoslavná církev ) byl schopen přijít do Malabaru a legalizovat zasvěcení Thomy, která by vytvořila Malankarský kostel.[2]

Úvod

Hrob Palliveettil Mar Chandy, metropolita a brána celé Indie, uvnitř Madbaha Marth Mariam Syro-Malabar Church, Kuravilangad.
Marth Mariam Syro-Malabar Church, Kuravilangad.

Historicky Křesťané svatého Tomáše byli součástí East Syriac Kostel. Přišli do přímého spojení s Církev římská skrz Chaldejský Patriarchát s příchodem Josepha Sulaqa a Eliase v roce 1554.[3] Historicky byl titul hlavy kostela svatého Tomáše „Metropolita a brána Indie“. Starověké dokumenty to ručí.[4][5]

Po Synod Diamper v roce 1599 kostel sv Křesťané svatého Tomáše byli podrobeni latinským církevním biskupům. Latinští misionáři přerušili historické spojení Thomase křesťana s Babylónský patriarchát a degradoval starověký kostel křesťanů svatého Tomáše na pouhý suffragan arcidiecéze Goa latinské církve. Později byl obnoven Metropolitní úřad a Angamálská arcidiecéze byla přejmenována na Arcidiecézu Kodungalloor a její sídlo se přesunulo do Kodungalloor s latinskými preláty.[6]

Přestože byli křesťané Thomase v hierarchii podrobeni latinským církevním prelátům, komunita se konsolidovala pod vedením arciděkanů jako samostatný rituál s vlastní liturgií a tradicemi. Misionáři začali vnucovat latinizace ve svém obřadu uctívání a pokoušeli se odstranit autoritu a status arcidiakonátu a zneuctít tak status jejich starobylý kostel Malabar. Komunita se tajně pokoušela získat preláty z patriarchátu Chaldejci a další východní církve.

Misionáři využili svou politickou moc k tomu, aby zabránili Thomasům křesťanům v kontaktu s jakýmikoli východními církvemi, a dokonce zatkli a deportovali Ahatallu, biskupa syrského ritu, který dorazil do Mailappore.[7] Thomas křesťané povstali a vzbouřili se proti Portugalcům v roce 1653 nl a vysvěcen (neplatně) arciděkan Palliveettil Thomas jako biskup Thomase křesťanů. Tato vzpoura byla téměř úplná a to změnilo politiku.

Protest se konal v roce 1653 s Coonan Cross přísahy. Pod vedením arciděkana Tomáše křesťané Thomas veřejně složili přísahu, že nebudou poslouchat jezuitské biskupy.[8][9][10]

Situaci nejlépe vysvětluje Stephen Neill (anglikánský misionář, ze Skotska) ve své knize "Historie křesťanství v Indii: Počátky roku 1707".

„V lednu 1653 se kněží a lidé shromáždili v kostele Panny Marie v Mattanceri a stojící před křížem a zapálenými svíčkami přísahali na svaté evangelium, že již nebudou poslouchat Garciu a že s nimi nebudou mít nic společného jezuité, kteří by uznali arciděkana jako guvernéra jejich církve. To je slavná přísaha „Koonenova kříže“ (kříž pod širým nebem, který stojí před kostelem v Mattnchery).Křesťané Thomasové v žádném okamžiku nenaznačili, že si přejí oddělit se od papeže. Už nemohli tolerovat Garciinu aroganci. A jejich nenávist k jezuitům, kterým jejich drzý přístup a nedostatek soucitu připisovali všechny jejich potíže, dýchá všemi dobovými dokumenty. Ale ať jim papež pošle skutečného biskupa, ne jezuitu, a oni ho rádi přijmou a poslechnou ho. ““

Historie křesťanství v Indii: Počátky roku 1707, Stephen Neill, strana 326-327

Syromalabarský kostel Panny Marie, Alangad

Řím zasáhl a karmelitánští misionáři byli vysláni, aby získali zpět křesťany Thomase. Karmelitáni mohli přesvědčit většinu, že místní církev potřebuje biskupy, a vysvěcení arciděkana Thomase bylo katolíky prohlášeno za neplatné, protože vysvěcení neprováděli žádní biskupové, ale pouze dvanáct kněží. Ale tato praxe existovala již ve starověku, takže ji nebylo možné považovat za nelegitimní. Mnoho vůdců komunity se znovu připojilo k misionářům a později museli z politických důvodů portugalští misionáři opustit zemi a vysvětili Palliveettil Chandy kathanaar za biskupa pro katolík Thomas křesťané 1. února 1663. Mohl přesvědčit velký počet lidí ve svůj prospěch, protože tehdejší hlava církve (1. Marthoma) byla vysvěcena 12 kněžími, zatímco jako Chandy Kathanaar byl vysvěcen autoritativním Bhishopem. To vedlo k prvnímu rozkolu v historii církve Malankara. Odtržená frakce pod vedením Chandy Kathanaara byla později nazývána syro malabarským kostelem, kde jako původní malankarský kostel zůstávala věrná Mar Thoma I. Kostel Malankara později vstoupil do duchovního vztahu se syrskou pravoslavnou církví. Pozdnější Palliveettil Chandy použil historický název „Metropolita a brána celé Indie“. Tento název označuje kvazi patriarchální status se všemi jurisdikcemi Indie.[11][12]

Časný život a vysvěcení

Tento kostel zasvěcený svatému jménu sv. Sebastiana nechal postavit Parambil Chandy Kathanar - pozdější biskup Parambil Chandy, zatímco byl farářem kuravilangadské farnosti (c. 1640-1663)

Patřil do rodiny Palliveettilů v Muttuchira. Budova parambilu Parambrem Kara tam existovala až do dvou století zpět. Parambil Kuriakose se přiženil do Kudukkasserry a syn, který se páru narodil, se později stal biskupem. De Campo je latinský překlad příjmení malabaralam Parambil. Byl vikářem z farnosti Kuravilangad a později měl jako své sídlo Kuravilangad.[13]

Byl rodák z farnosti Muttuchira, v současné centrální Kerale. Jako kněz se jeho původní jméno jmenovalo otec Parambil Chandy. Byl vysvěcen titulárním biskupem v Megara v Achala a Vikář apoštolský a správce arcibiskupství v Cranganore dne 31. ledna 1663, v Kaduthuruthy. Svou první pontifikální mši slavil v kostele muttuchira.[14] Jeho jmenování následovalo po prohlášeních o jmenování domorodých indiánů za biskupy po rozkolu v církvi z důvodu Coonan Cross Oath.

Pozdější roky a smrt

V roce 1674 Palliveetil Chandy požádal Řím, aby zvolil koadjutora, a navrhl na místo svého synovce Mathewa Kunnela. Karmelitáni přijeli do Indie v roce 1676 se zvláštními nizozemskými pasy (protože holandský nedovolí žádnému jinému Evropanovi pracovat v jejich oblastech) a byli požádáni Římem, aby zvolili indiána. Zvolili Raphaela Figuereda v roce 1677, který nebyl římským syrským katolíkem, ale narodil se jako Ind v tom smyslu, že byl portugalskou polovinou kasty. Tyto volby otřásly důvěrou, kterou měla římská frakce v karmelitány, a začaly vznikat hádky. Palliveettil Chandy zemřel v roce 1687 a byl pohřben v Kuravilangadu.[15]

Viz také

Reference

  1. ^ Bremer, Ernst; Röhl, Susanne, Jazyk náboženství, jazyk lidí: středověký judaismus, křesťanství a islám, str. 401
  2. ^ A b Neill, Stephen, Historie křesťanství v Indii: Počátky roku 1707, s. 326–7
  3. ^ Podipara, Dr. Plaid (1938), Syrská církev v Malabaru
  4. ^ Podipara, klidný, Hierarchie syro-malabarského kostela: Kapitola IV v Sebraných dílech reverenda Dr. Placida Podipary, svazek I„Mannanam: San Jose Publications, s. 666–7
  5. ^ „SRITE“. www.srite.de. Citováno 31. července 2017.
  6. ^ Thekkedathu, Joseph, Dějiny křesťanství v Indii, sv. II, str. 75
  7. ^ Thekkedathu, Joseph, opus cit, str. 94–5
  8. ^ Neill, Stephen, Historie křesťanství v Indii: Počátky roku 1707, str. 319–20
  9. ^ Tisserant, Eugene Cardinal, Východní křesťanství v Indii
  10. ^ Logan, William, Malabar manual, svazek 1, str. 206
  11. ^ Thekkedathu, Joseph, opus cit, str. 96–100
  12. ^ Podipara, Dr. Plaid, Hierarchie syrského malabarského kostela ve shromážděných dílech Rev Dr Placid Podipara CMI, svazek I, str. 719
  13. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 8. listopadu 2014. Citováno 6. ledna 2012.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  14. ^ J. P. M. van der Ploeg, Křesťané svatého Tomáše v jižní Indii a jejich syrské rukopisy strana 30
  15. ^ „Kerala Syrian Christian, Thomas the Apostle in India, the Tomb of Apostles, Persian Church, Syond of Diamper - Coonan Cross Oath, Subsequent Divisions and the Nasrani People“. Nasranis. 13. února 2007. Citováno 31. července 2017.

externí odkazy

  • Mar Chandy Parambil
  • St Thomas Christian Encyclopaedia of India - Edited by George Menachery (1998).
  • Dějiny křesťanství v Indii - Mundadan, A. Mathias (1984).