Otto Gaiser - Otto Gaiser
Otto Gaiser | |
---|---|
narozený | 5. října 1919 Reutlingen |
Zemřel | 22. ledna 1944 zmizel blízko Berdychiv, Ukrajina | (ve věku 24) M.I.A.
Věrnost | nacistické Německo |
Servis/ | Luftwaffe |
Roky služby | ?–1944 |
Hodnost | Poručíku (Posmrtně) |
Jednotka | JG 51 |
Bitvy / války | druhá světová válka |
Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže |
Otto Gaiser (5. října 1919-22. Ledna 1944) byl a Luftwaffe eso a příjemce Rytířský kříž Železného kříže v době druhá světová válka. Rytířský kříž Železného kříže byl oceněn za uznání extrémní statečnosti bojiště nebo úspěšného vojenského vedení. Gaiser si své první zabití vyžádal 16. března 1943. Ten den sestřelil sovětu LaGG-3 bojovník blízko Vyazma. 10. vítězství dosáhl 11. července, když si připsal další sestřel LaGG-3. Gaiser si v srpnu připsal 17 vítězství, z toho pět sovětských pozemních útočných letounů Il-2 Sturmovik sestřelených 14. srpna (jeho 24. až 28. vítězství). Dne 22. ledna 1944 byl Gaiser naposledy viděn v boji s Il-2 Sturmovik bojovníci poblíž Berdychiv, Ukrajina. Zůstal nezvěstný dodnes. Předpokládá se, že se stal obětí sovětské pozemní obrany. Dne 9. června 1944 byl posmrtně vyznamenán Rytířským křížem a povýšen poručíkovi. Před svou smrtí získal Gaiser 66 vítězství ve 380 misích. Všechna jeho vzdušná vítězství byla dosažena nad východní frontou a zahrnovala 21 Sturmoviků Il-2. Kromě toho si vyžádal osm nepotvrzených vítězství.
Ocenění
- Ehrenpokal der Luftwaffe (3. dubna 1944)[1]
- Přední létající spona Luftwaffe
- Železný kříž (1939)
- 2. třída
- 1. třída
- Německý kříž ve zlatě dne 28. ledna 1944 jako Feldwebel v 10./Jagdgeschwader 51[2]
- Rytířský kříž Železného kříže dne 9. června 1944 jako Oberfeldwebel a pilot v 10./Jagdgeschwader 51[3]
Reference
Citace
Bibliografie
- Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN 978-3-7909-0284-6.
- Obermaier, Ernst (1989). Die Ritterkreuzträger der Luftwaffe Jagdflieger 1939-1945 [Rytířský kříž Nositelé stíhacích sil Luftwaffe 1939-1945] (v němčině). Mainz, Německo: Verlag Dieter Hoffmann. ISBN 978-3-87341-065-7.
- Patzwall, Klaus D .; Scherzer, Veit (2001). Das Deutsche Kreuz 1941-1945 Geschichte und Inhaber Band II [Německý kříž 1941 - 1945 Historie a příjemci Svazek 2] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN 978-3-931533-45-8.
- Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturm a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN 978-3-938845-17-2.
- Spick, Mike (1996). Luftwaffe Fighter Aces. New York: Ivy Books. ISBN 978-0-8041-1696-1.