Otto Eisler - Otto Eisler
Otto Eisler | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 27. července 1968 | (ve věku 75)
Národnost | čeština |
obsazení | Architekt |
Otto Eisler (1. Června 1893 - 27. Července 1968) byl český architekt známý svými příspěvky k Mezinárodní styl v architektuře.[1][2]
Životopis
Eisler byl vzděláván u Deutsche Technische Hochschule Brünn v průběhu deseti let, s pravděpodobným přerušením vojenské služby během první světové války. Během studií pracoval ve vídeňských ateliérech. Po absolutoriu pracoval v architektonické praxi Heinrich Tessenow a Walter Gropius před založením vlastní firmy. Podílel se také na řízení podnikání své rodiny, včetně stavební společnosti jeho bratrů (Artur, Hugo, Leo a Moriz).[3]
Během války byl vystaven nacistickému pronásledování Německá okupace Československa protože byl jak Žid, tak podezřelý homosexuál. V dubnu 1939 byl zatčen Gestapo a uvězněn ve vězení v Špilberk, kde byl zjevně mučen. Když byl na dovolené, uprchl do Norska, kam dorazil 21. února 1940. Poté, co Norsko bylo napadl Německem se pokusil uprchnout do Švédska, ale byl zastřelen a zraněn jen pár metrů od hranice a poté deportován na Osvětim na SS Donau. Tam se sešel se svým bratrem Mořicem (Morizem), s nímž přežil pochod smrti na Buchenwald.[4][5][6]
Byl osvobozen z Buchenwaldu a vrátil se do Brna, aby pokračoval ve své architektonické kariéře; převzal také dřevařský podnik, který jeho zesnulý bratr zanechal svým dědicům. V roce 1946 se oženil se svou sestřenicí Gertrudou Kenderovou, rozenou Hermannovou. Rodinná firma byla znárodněna v roce 1948 a Eisler našel práci nejprve ve svém vlastním podnikání a následně v Botanické zahradě Masarykova univerzita.[5] Působil jako předseda Zoo Brno od roku 1950 do roku 1953.[7]
Kromě profesionálních zájmů o architekturu byl Eisler také vášnivým malířem, zahradníkem, sběratelem knih a zahradníkem. Několik uměleckých děl, která byla ukradena nacisty, byla obnovena na jeho majetku v roce 2000. Je pohřben na židovském hřbitově v Brně.[8][9]
Pozoruhodné práce
- Dům pro dva bratry, Neumannova 10, Brno, 1930–1931 (postaven pro sebe a Mořic Eisler)
- Synagoga v ulici Skořepka 13, Brno, 1934 (jediná zbývající synagoga v Brně)[10]
- Synagoga, Uherský Brod, 1946
- Zoo Brno, 1949–1966
Galerie
Dům Wittreich a Deutsch, Masarykova 19.-21
Dům Wittreich a Deutsch, Masarykova 19.-21
Údolní 72
Botanická 6
Kamenomlýnská 14
Běhounská 10
Neumannova 10, vila Otta Eislera
Reference
- ^ Kroupa, Jiří. Otto Eisler a racionální purismus, aneb: problém obytného domu ve 30. letech [Otto Eisler a racionální purismus aneb Otázky obytného domu ve 30. letech]. Výtvarné Brno 1918-1938. ISBN 80-7027-007-1.
- ^ Gruber, Ruth Ellen (04.04.2008). „V českém městě moderna 30. let žije dál“. The New York Times. Citováno 2010-04-03.
- ^ „Otto Eisler“ (v češtině). Archiweb. Citováno 2010-04-03.
- ^ Gibson, Eric (26. prosince 1994). „Philip Johnson: Life and Work (recenze knihy)“. Pohled na novinky. Citováno 2010-04-03.
- ^ A b „Otto Eisler“. Docomomo. Citováno 2010-04-03.
- ^ „Spørreskjema for jøder i Norge“ [Dotazník pro Židy v Norsku] (v norštině). Oslo: Riksarkivet. 6. března 1942.
- ^ "Historie brněnské zoo". Brno: Zoo Brno. Archivovány od originál dne 2010-04-21. Citováno 2010-04-03.
- ^ „Večerní programy, březen 2009“. Praha: Židovské muzeum v Československu. Archivovány od originál dne 06.06.2007. Citováno 2010-04-03.
- ^ „Ing. Arch. Otto Eisler“. Praha: Osobnosti. 27. července 2009. Archivovány od originál dne 18.7.2011. Citováno 2010-04-03.
- ^ Kašpárek, Michal (15. 10. 2009). "Etnické menšiny v Brně: Židé". Ukážu vám několik skvělých míst v Brně. Citováno 2016-05-25.
Literatura
- KAMENÍK, Jan. Vzpomínka na architekta Eislera, jednoho ze zakladatelů ZOO Brno. ZOOreport. Září 2008, roč. X., čís. 3, s. 8.
- KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brno židovské, historie a památky osídlení města Brna. Brno: ERA, 2002.
- PELČÁK, Petr; ŠKRABAL, Jindřich; WAHLA, Ivan. Otto Eisler. Brno: Obecní dům Brno, 1998.