Orcivia (gens) - Orcivia (gens)
The gens Orcivia, také písemné Orcevia a Orchivie, byl nezletilý plebejec rodina v Řím. Jen málo z nich dosáhlo významného postavení v římském státě, ale mnoho je známo z nápisů.[1][2]
Původ
The žádní muži Orcivius patří do třídy gentilicie, o které se předpokládá Sabine nebo Oscan původ, v tomto případě vytvořený z jiných jmen pomocí méně obvyklých přípon -ivius, který se nikdy nestal pravidelným prvkem římské nominy. Název mohl být vytvořen podle nomen Orchius nebo Orcius.[3] Většina Orcivii nalezených v nápisech je soustředěna na Praeneste v Latium v Římě a Ostia a v provinciích Venetia a Histria, Africa Proconsularis, a Numidia. Zdaleka největší počet je z Praeneste, což naznačuje, že to byl rodový domov Orcivii.
Praenomina
Hlavní praenomina z Orcivii byli Marcus, Gaius, a Luciusi, tři nejběžnější jména v celé římské historii. Jiné praenominy se vyskytují zřídka u známých členů rodiny, včetně Quintus, Publius, Gnaeus, a Aulus, což byla všechna také velmi běžná jména. Orchivii také poskytuje příklad běžného ženského praenomen Maio.
Členové
- Tento seznam obsahuje zkrácené praenomina. Vysvětlení této praxe viz synovství.
- Gaius Orcivius,[i] praetor v roce 66 př Cicero také držel praetorship. Předsedal případům peculatus.[ii] Podle Cicerova bratra, Quintus, byl náchylný k lichotkám.[4][5][1][6]
- Orcevia, manželka Numeria, věnovala dárek Fortuna v Praeneste.
- Orchivia, snad dcera Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaný v hrobovém nápisu v Římě.[7]
- Orchivia, pohřben v Bkira v Numidii, ve věku pěti let.[8]
- Orcivia, manželka Anthidia, pohřbena v Římě.[9]
- Orcivia, svobodná žena, pohřbena v Římě.[10]
- Orcivia, pohřben v Kartágo v Africe Proconsularis.[11]
- Orcevia, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[12]
- Orcevius, pán Rodo, otrok jmenovaný, aby sloužil jako jeden z kuchařů pro kněze chrámu Fortuna v Praeneste.[13]
- Orcivius, věnoval hrobu v Pola v provincii Venetia a Histria svému bratrovi, otci a matce Flavii Hostilii.[14]
- Orcivius, osvobozenec pohřben v Pole.[15]
- Gaius Orchivius, snad syn Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[7]
- Gaius Orcivius, pán Licinuse, otrok jmenovaný, aby čekal na soudce z Praeneste.[16]
- Gaius Orcivius, pán Albína, otrok jmenovaný do služby v řeznickém cechu v Praeneste.[17]
- Gaius Orcevius M. f., Pojmenovaný v nápisu v Praeneste.[18]
- Gaius Orcevius M. f., Jeden z cenzoři Praeneste.[19]
- Lucius Orchivius L. l., Svobodný muž pojmenovaný v hrobovém nápisu z Říma.[20]
- Lucius Orcevius, jeden z praetorů Praeneste.[21]
- Lucius Orcivius L. f., Pohřben v Římě, ve věku šesti let.[22]
- Lucius Orcivius C. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[23]
- Maio Orcevia M. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[24]
- Marcus Orcevius, pojmenovaný dvěma nápisy z Praeneste.[25]
- Marcus Orcevius M. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[26]
- Marcus Orcivius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Marcus Orcivius M. f., Pojmenovaný v nápisu v Praeneste.[28]
- Marcus Orcivius M. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[29]
- Marcus Orcivius, pán Pilonicus, otrok zmíněný v nápisu z Praeneste.[30]
- Quintus Orcivius Q. l., Svobodný, zmíněný v nápisu v Praeneste.[31]
- Marcus Orcivius Abscantus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- (Orchivius) Alexander, snad syn Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaný v hrobovém nápisu z Říma.[7]
- Gaius Orchivius Amemptus, syn Amempta, císaře dávkovač[iii] v době Augustus a jeho manželka Orchivia Phoebeová byli pohřbeni v Římě ve věku osmnácti let. Podle jeho pohřebního nápisu byl decurionem, v tomto případě pravděpodobně nižším důstojníkem kavalérie.[32]
- Orchivia L. l. Apame, svobodná žena pojmenovaná v pohřebním nápisu z Říma.[20]
- Marcus Orcivius Aspasius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Gaius Orchivius Blandus, pohřben v Římě, ve věku třiceti.[33]
- Orcivia Casta, pohřben na Thuburbo Maius v Africe Proconsularis, ve věku dvaceti.[34]
- Orchivia Damalis, pohřben v Římě.[35]
- Orcivia Delphis, pohřbena v Římě, ve věku osmnácti let, pěti měsíců a čtyř dnů.[36]
- Marcus Orcivius Demetrius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Gnaeus Orchivius Dio, svobodný muž pohřben na Ficana v Latiu.[37]
- Gaius Orchivius Eros, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma, byl pravděpodobně otcem Gaius Orchivius, Alexander, Orchivia a Saturnina, pojmenovaných ve stejném nápisu.[7]
- Lucius Orchivius L. l. Eros, osvobozenec pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[20]
- Gaius Orchivius Faustinus, pohřben v Gens Suburburum Colonorum v Numidii ve věku padesáti.[38]
- Marcus Orcivius Faustus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Marcus Orcivius Felix, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Orcivia Fortunata, pohřben v Římě, ve věku třicet osm.[39]
- Marcus Orcivius Fortunatus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Publius Orcivius C. f. Fronto, manžel Vettidie Maxsumy a otec Orcivie Quarty, pohřben v Pole.[40]
- Aulus Orcivius A. f. Hermes, pohřben v Římě.[41]
- Orchivia L. l. Heta, svobodná žena pojmenovaná v pohřebním nápisu z Říma.[20]
- Marcus Orchivius M. l. Hilario, osvobozenec pojmenovaný na pohřebním nápisu z Říma.[42]
- Orcivia M. l. Hospita, svobodná žena pohřbená v Římě.[43]
- Marcus Orcivius Januarius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Orcivia Marcella, pojmenovaná v pohřebním nápisu z Verona v Benátkách a Histrii.[44]
- Lucius Orcivius Maritalis, jeden z obecních Decurions v Římě, pojmenovaný v nápisu datovaném do doby vlády Maxentius, AD 306 až 312.[45]
- Orchivia Monnica, pohřben na Gens Suburburum Colonorum, ve věku šedesát šest.[46]
- Orchivia Mustia, pohřben na Gens Suburburum Colonorum, ve věku třicet pět.[47]
- Gaius Orchivius Namphamus, manžel Varenia Marina, pohřben v Gens Suburburum Colonorum ve věku šedesáti šesti let.[48]
- Orcevius M. f. Nasica, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[49]
- Orcivia Nigela, pojmenovaná v libačním nápisu z Verony.[50]
- Gaius Orcivius C. l. Optatus, svobodný muž pojmenovaný v nápisu od Poly.[51]
- Gaius Orchivius Paulinus, a flamen v Diana Veteranorum v Numidii.[52]
- Orchivia Phoebe, manželka Amempta, císaře dávkovač v době Augusta a matka Gaia Orchivia Amempta, decuriona, který zemřel v osmnácti letech a kterému věnoval památník v Římě.[32][53]
- Orcivius Primus, pohřben v Cuicul v Numidii ve věku deseti let.[54]
- Marcus Orchivius M. f. Priscus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[42]
- Orchivia Procula, pohřben v Římě.[55]
- Orcivius Pultarius, pohřben v Cirta v Numidii ve věku jedenácti.[56]
- Gaius Orcivius Pusincinus, pohřben v Cirtě, ve věku sedmdesát jedna.[57]
- Orcivia P. f. C. n. Quarta, dcera Publiuse Orcivia Fronta a Vettidie Maxsumy, pohřbena v Pole.[40]
- Gaius Orcivius Restitutus, pohřben v Pole.[58]
- Marcus Orcivius Restitutus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Quintus Orcivius Rex, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[59]
- (Orchivia) Saturnina, snad dcera Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaná v pohřebním nápisu z Říma.[7]
- Gaius Orcivius Saufeius, muž praetoriánské hodnosti, pojmenovaný v dedikačním nápisu z Praeneste.[60]
- Marcus Orcivius Stephanio, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
- Lucius Orchivius L. l. Stephanus, osvobozenec pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[20]
- Orchivia L. f. Teria, pohřbena v Saldae ve věku třiceti.[61]
- Orchivia L. l. Thaïs, pojmenovaný v nápisu z Říma.[62]
- Orchivia Urbana, pohřben v Cirta.[57]
- Lucius Orcivius L. f. Vapidus, pojmenovaný v nápisu v Praeneste.[63]
- Gaius Orcivius Zmaragdus, manžel Annie Prisca, který mu a její matce Annii věnoval památník v Římě.[64]
- Lucius Aulius Orcivius, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[65]
Poznámky pod čarou
Viz také
Reference
- ^ A b Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. III. p. 41 („Gaius Orcivius“).
- ^ Orelli, Onomasticon Tullianum, s. v. Orcivius.
- ^ Chase, str.127, 128.
- ^ Cicero, Pro Cluentio, 34, 53.
- ^ Quintus Tullius Cicero, De Petitione Consulatus, 5. § 19.
- ^ Broughton, sv. II, s. 152.
- ^ A b C d E CIL VI, 20750
- ^ ILAlgii. 1, 1980.
- ^ CIL VI, 1975.
- ^ CIL VI, 23568.
- ^ CIL VIII, 1155
- ^ CIL XIV, 3203.
- ^ CIL XIV, 2875.
- ^ AE 1998, 559.
- ^ InscrIt, X. 1 600.
- ^ CIL Já, 3065.
- ^ ILLRP, 105b.
- ^ CIL Já, 228.
- ^ CIL Já, 2439.
- ^ A b C d E CIL VI, 38701.
- ^ CIL XIV, 2902.
- ^ CIL VI, 38701.
- ^ CIL XIV, 3199.
- ^ CIL XIV, 3204.
- ^ CIL I, 2357b, CIL Já, 2357c.
- ^ CIL XIV, 3200.
- ^ A b C d E F G h i j NSA, 1953, 287.
- ^ CIL I, 430.
- ^ EE, ix. 873.
- ^ CIL Já, 3076.
- ^ CIL XIV, 3201.
- ^ A b CIL III, 2082.
- ^ CIL VI, 23565.
- ^ CIL VIII, 855.
- ^ CIL VI, 23569.
- ^ CIL VI, 23570.
- ^ AE 1983, 173.
- ^ CIL VIII, 8253.
- ^ CIL VI, 23571.
- ^ A b CIL V, 8152.
- ^ CIL VI, 23566.
- ^ A b CIL VI, 23567.
- ^ CIL VI, 6110.
- ^ CIL V, 3442.
- ^ CIL VI, 1220.
- ^ ILAlgii. 3, 7601.
- ^ CIL VIII, 8263.
- ^ ILAlgii. 3, 7600.
- ^ CIL XIV, 3202.
- ^ CIL V, 3317.
- ^ InscrIt, X. 1, 341.
- ^ CIL VIII, 4604.
- ^ CIL X, 4734.
- ^ ILAlgii. 3, 8162.
- ^ CIL VI, 23572.
- ^ CIL VIII, 7624.
- ^ A b CIL VIII, 7625.
- ^ InscrIt, X. 1, 340.
- ^ Cippi, str. 149, 6.
- ^ CIL XIV, 2994.
- ^ CIL VIII, 8963.
- ^ CIL VI, 38702.
- ^ CIL Já, 2466.
- ^ CIL VI, 11769.
- ^ CIL XIV, 3071.
Bibliografie
- Marcus Tullius Cicero, Pro Cluentio.
- Quintus Tullius Cicero, De Petitione Consulatus (přiděleno).
- Johann Caspar von Orelli, Onomasticon Tullianum, Orell Füssli, Curych (1826–1838).
- Slovník řecké a římské biografie a mytologie, William Smith, ed., Little, Brown and Company, Boston (1849).
- Theodor Mommsen et alii, Corpus Inscriptionum Latinarum (The Body of Latin Inscriptions, abbreviated.) CIL), Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften (1853 - dosud).
- Wilhelm Henzen, Ephemeris Epigraphica: Corporis Inscriptionum Latinarum Supplementum (Journal of Inscriptions: Supplement to the Corpus Inscriptionum Latinarum, zkráceně EE), Institut římské archeologie, Řím (1872–1913).
- Notizie degli Scavi di Antichità (Zprávy o vykopávkách ze starověku, zkráceno NSA), Accademia dei Lincei (1876 – dosud).
- René Cagnat et alii, L'Année épigraphique (Rok epigrafie, zkráceně AE), Presses Universitaires de France (1888 – dosud).
- Stéphane Gsell, Nápisy Latines de L'Algérie (Latinské nápisy z Alžírska, zkráceno ILAlg), Edouard Champion, Paříž (1922 - dosud).
- Inscriptiones Italiae (Nápisy z Itálie, zkráceno InscrIt), Řím (1931-dosud).
- T. Robert S. Broughton, Soudci římské republiky, Americká filologická asociace (1952).
- Attilio Degrassi, Inscriptiones Latinae Liberae Rei Publicae (Latinské nápisy z římské republiky, zkráceno ILLRP), Florencie (1965).
- Annalisa Franchi de Bellis, I cippi prenestini (The Grave Markers of Praeneste, zkráceně Cippi), Urbino (1997).