Orcivia (gens) - Orcivia (gens)

The gens Orcivia, také písemné Orcevia a Orchivie, byl nezletilý plebejec rodina v Řím. Jen málo z nich dosáhlo významného postavení v římském státě, ale mnoho je známo z nápisů.[1][2]

Původ

The žádní muži Orcivius patří do třídy gentilicie, o které se předpokládá Sabine nebo Oscan původ, v tomto případě vytvořený z jiných jmen pomocí méně obvyklých přípon -ivius, který se nikdy nestal pravidelným prvkem římské nominy. Název mohl být vytvořen podle nomen Orchius nebo Orcius.[3] Většina Orcivii nalezených v nápisech je soustředěna na Praeneste v Latium v Římě a Ostia a v provinciích Venetia a Histria, Africa Proconsularis, a Numidia. Zdaleka největší počet je z Praeneste, což naznačuje, že to byl rodový domov Orcivii.

Praenomina

Hlavní praenomina z Orcivii byli Marcus, Gaius, a Luciusi, tři nejběžnější jména v celé římské historii. Jiné praenominy se vyskytují zřídka u známých členů rodiny, včetně Quintus, Publius, Gnaeus, a Aulus, což byla všechna také velmi běžná jména. Orchivii také poskytuje příklad běžného ženského praenomen Maio.

Členové

Tento seznam obsahuje zkrácené praenomina. Vysvětlení této praxe viz synovství.
  • Orcevia, manželka Numeria, věnovala dárek Fortuna v Praeneste.
  • Orchivia, snad dcera Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaný v hrobovém nápisu v Římě.[7]
  • Orchivia, pohřben v Bkira v Numidii, ve věku pěti let.[8]
  • Orcivia, manželka Anthidia, pohřbena v Římě.[9]
  • Orcivia, svobodná žena, pohřbena v Římě.[10]
  • Orcivia, pohřben v Kartágo v Africe Proconsularis.[11]
  • Orcevia, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[12]
  • Orcevius, pán Rodo, otrok jmenovaný, aby sloužil jako jeden z kuchařů pro kněze chrámu Fortuna v Praeneste.[13]
  • Orcivius, věnoval hrobu v Pola v provincii Venetia a Histria svému bratrovi, otci a matce Flavii Hostilii.[14]
  • Orcivius, osvobozenec pohřben v Pole.[15]
  • Gaius Orchivius, snad syn Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[7]
  • Gaius Orcivius, pán Licinuse, otrok jmenovaný, aby čekal na soudce z Praeneste.[16]
  • Gaius Orcivius, pán Albína, otrok jmenovaný do služby v řeznickém cechu v Praeneste.[17]
  • Gaius Orcevius M. f., Pojmenovaný v nápisu v Praeneste.[18]
  • Gaius Orcevius M. f., Jeden z cenzoři Praeneste.[19]
  • Lucius Orchivius L. l., Svobodný muž pojmenovaný v hrobovém nápisu z Říma.[20]
  • Lucius Orcevius, jeden z praetorů Praeneste.[21]
  • Lucius Orcivius L. f., Pohřben v Římě, ve věku šesti let.[22]
  • Lucius Orcivius C. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[23]
  • Maio Orcevia M. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[24]
  • Marcus Orcevius, pojmenovaný dvěma nápisy z Praeneste.[25]
  • Marcus Orcevius M. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[26]
  • Marcus Orcivius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Marcus Orcivius M. f., Pojmenovaný v nápisu v Praeneste.[28]
  • Marcus Orcivius M. f., Pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[29]
  • Marcus Orcivius, pán Pilonicus, otrok zmíněný v nápisu z Praeneste.[30]
  • Quintus Orcivius Q. l., Svobodný, zmíněný v nápisu v Praeneste.[31]
  • Marcus Orcivius Abscantus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • (Orchivius) Alexander, snad syn Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaný v hrobovém nápisu z Říma.[7]
  • Gaius Orchivius Amemptus, syn Amempta, císaře dávkovač[iii] v době Augustus a jeho manželka Orchivia Phoebeová byli pohřbeni v Římě ve věku osmnácti let. Podle jeho pohřebního nápisu byl decurionem, v tomto případě pravděpodobně nižším důstojníkem kavalérie.[32]
  • Orchivia L. l. Apame, svobodná žena pojmenovaná v pohřebním nápisu z Říma.[20]
  • Marcus Orcivius Aspasius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Gaius Orchivius Blandus, pohřben v Římě, ve věku třiceti.[33]
  • Orcivia Casta, pohřben na Thuburbo Maius v Africe Proconsularis, ve věku dvaceti.[34]
  • Orchivia Damalis, pohřben v Římě.[35]
  • Orcivia Delphis, pohřbena v Římě, ve věku osmnácti let, pěti měsíců a čtyř dnů.[36]
  • Marcus Orcivius Demetrius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Gnaeus Orchivius Dio, svobodný muž pohřben na Ficana v Latiu.[37]
  • Gaius Orchivius Eros, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma, byl pravděpodobně otcem Gaius Orchivius, Alexander, Orchivia a Saturnina, pojmenovaných ve stejném nápisu.[7]
  • Lucius Orchivius L. l. Eros, osvobozenec pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[20]
  • Gaius Orchivius Faustinus, pohřben v Gens Suburburum Colonorum v Numidii ve věku padesáti.[38]
  • Marcus Orcivius Faustus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Marcus Orcivius Felix, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Orcivia Fortunata, pohřben v Římě, ve věku třicet osm.[39]
  • Marcus Orcivius Fortunatus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Publius Orcivius C. f. Fronto, manžel Vettidie Maxsumy a otec Orcivie Quarty, pohřben v Pole.[40]
  • Aulus Orcivius A. f. Hermes, pohřben v Římě.[41]
  • Orchivia L. l. Heta, svobodná žena pojmenovaná v pohřebním nápisu z Říma.[20]
  • Marcus Orchivius M. l. Hilario, osvobozenec pojmenovaný na pohřebním nápisu z Říma.[42]
  • Orcivia M. l. Hospita, svobodná žena pohřbená v Římě.[43]
  • Marcus Orcivius Januarius, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Orcivia Marcella, pojmenovaná v pohřebním nápisu z Verona v Benátkách a Histrii.[44]
  • Lucius Orcivius Maritalis, jeden z obecních Decurions v Římě, pojmenovaný v nápisu datovaném do doby vlády Maxentius, AD 306 až 312.[45]
  • Orchivia Monnica, pohřben na Gens Suburburum Colonorum, ve věku šedesát šest.[46]
  • Orchivia Mustia, pohřben na Gens Suburburum Colonorum, ve věku třicet pět.[47]
  • Gaius Orchivius Namphamus, manžel Varenia Marina, pohřben v Gens Suburburum Colonorum ve věku šedesáti šesti let.[48]
  • Orcevius M. f. Nasica, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[49]
  • Orcivia Nigela, pojmenovaná v libačním nápisu z Verony.[50]
  • Gaius Orcivius C. l. Optatus, svobodný muž pojmenovaný v nápisu od Poly.[51]
  • Gaius Orchivius Paulinus, a flamen v Diana Veteranorum v Numidii.[52]
  • Orchivia Phoebe, manželka Amempta, císaře dávkovač v době Augusta a matka Gaia Orchivia Amempta, decuriona, který zemřel v osmnácti letech a kterému věnoval památník v Římě.[32][53]
  • Orcivius Primus, pohřben v Cuicul v Numidii ve věku deseti let.[54]
  • Marcus Orchivius M. f. Priscus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[42]
  • Orchivia Procula, pohřben v Římě.[55]
  • Orcivius Pultarius, pohřben v Cirta v Numidii ve věku jedenácti.[56]
  • Gaius Orcivius Pusincinus, pohřben v Cirtě, ve věku sedmdesát jedna.[57]
  • Orcivia P. f. C. n. Quarta, dcera Publiuse Orcivia Fronta a Vettidie Maxsumy, pohřbena v Pole.[40]
  • Gaius Orcivius Restitutus, pohřben v Pole.[58]
  • Marcus Orcivius Restitutus, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Quintus Orcivius Rex, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[59]
  • (Orchivia) Saturnina, snad dcera Gaiuse Orchivius Eros, pojmenovaná v pohřebním nápisu z Říma.[7]
  • Gaius Orcivius Saufeius, muž praetoriánské hodnosti, pojmenovaný v dedikačním nápisu z Praeneste.[60]
  • Marcus Orcivius Stephanio, pojmenovaný v pohřebním nápisu z Ostie.[27]
  • Lucius Orchivius L. l. Stephanus, osvobozenec pojmenovaný v pohřebním nápisu z Říma.[20]
  • Orchivia L. f. Teria, pohřbena v Saldae ve věku třiceti.[61]
  • Orchivia L. l. Thaïs, pojmenovaný v nápisu z Říma.[62]
  • Orchivia Urbana, pohřben v Cirta.[57]
  • Lucius Orcivius L. f. Vapidus, pojmenovaný v nápisu v Praeneste.[63]
  • Gaius Orcivius Zmaragdus, manžel Annie Prisca, který mu a její matce Annii věnoval památník v Římě.[64]
  • Lucius Aulius Orcivius, pojmenovaný v nápisu z Praeneste.[65]

Poznámky pod čarou

  1. ^ Nebo Orchivius.
  2. ^ Peculatus byl zločin zneužití veřejných prostředků nebo majetku.
  3. ^ Pán domácnosti.

Viz také

Reference

  1. ^ A b Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. III. p. 41 („Gaius Orcivius“).
  2. ^ Orelli, Onomasticon Tullianum, s. v. Orcivius.
  3. ^ Chase, str.127, 128.
  4. ^ Cicero, Pro Cluentio, 34, 53.
  5. ^ Quintus Tullius Cicero, De Petitione Consulatus, 5. § 19.
  6. ^ Broughton, sv. II, s. 152.
  7. ^ A b C d E CIL VI, 20750
  8. ^ ILAlgii. 1, 1980.
  9. ^ CIL VI, 1975.
  10. ^ CIL VI, 23568.
  11. ^ CIL VIII, 1155
  12. ^ CIL XIV, 3203.
  13. ^ CIL XIV, 2875.
  14. ^ AE 1998, 559.
  15. ^ InscrIt, X. 1 600.
  16. ^ CIL Já, 3065.
  17. ^ ILLRP, 105b.
  18. ^ CIL Já, 228.
  19. ^ CIL Já, 2439.
  20. ^ A b C d E CIL VI, 38701.
  21. ^ CIL XIV, 2902.
  22. ^ CIL VI, 38701.
  23. ^ CIL XIV, 3199.
  24. ^ CIL XIV, 3204.
  25. ^ CIL I, 2357b, CIL Já, 2357c.
  26. ^ CIL XIV, 3200.
  27. ^ A b C d E F G h i j NSA, 1953, 287.
  28. ^ CIL I, 430.
  29. ^ EE, ix. 873.
  30. ^ CIL Já, 3076.
  31. ^ CIL XIV, 3201.
  32. ^ A b CIL III, 2082.
  33. ^ CIL VI, 23565.
  34. ^ CIL VIII, 855.
  35. ^ CIL VI, 23569.
  36. ^ CIL VI, 23570.
  37. ^ AE 1983, 173.
  38. ^ CIL VIII, 8253.
  39. ^ CIL VI, 23571.
  40. ^ A b CIL V, 8152.
  41. ^ CIL VI, 23566.
  42. ^ A b CIL VI, 23567.
  43. ^ CIL VI, 6110.
  44. ^ CIL V, 3442.
  45. ^ CIL VI, 1220.
  46. ^ ILAlgii. 3, 7601.
  47. ^ CIL VIII, 8263.
  48. ^ ILAlgii. 3, 7600.
  49. ^ CIL XIV, 3202.
  50. ^ CIL V, 3317.
  51. ^ InscrIt, X. 1, 341.
  52. ^ CIL VIII, 4604.
  53. ^ CIL X, 4734.
  54. ^ ILAlgii. 3, 8162.
  55. ^ CIL VI, 23572.
  56. ^ CIL VIII, 7624.
  57. ^ A b CIL VIII, 7625.
  58. ^ InscrIt, X. 1, 340.
  59. ^ Cippi, str. 149, 6.
  60. ^ CIL XIV, 2994.
  61. ^ CIL VIII, 8963.
  62. ^ CIL VI, 38702.
  63. ^ CIL Já, 2466.
  64. ^ CIL VI, 11769.
  65. ^ CIL XIV, 3071.

Bibliografie

  • Marcus Tullius Cicero, Pro Cluentio.
  • Quintus Tullius Cicero, De Petitione Consulatus (přiděleno).
  • Johann Caspar von Orelli, Onomasticon Tullianum, Orell Füssli, Curych (1826–1838).
  • Slovník řecké a římské biografie a mytologie, William Smith, ed., Little, Brown and Company, Boston (1849).
  • Theodor Mommsen et alii, Corpus Inscriptionum Latinarum (The Body of Latin Inscriptions, abbreviated.) CIL), Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften (1853 - dosud).
  • Wilhelm Henzen, Ephemeris Epigraphica: Corporis Inscriptionum Latinarum Supplementum (Journal of Inscriptions: Supplement to the Corpus Inscriptionum Latinarum, zkráceně EE), Institut římské archeologie, Řím (1872–1913).
  • Notizie degli Scavi di Antichità (Zprávy o vykopávkách ze starověku, zkráceno NSA), Accademia dei Lincei (1876 – dosud).
  • René Cagnat et alii, L'Année épigraphique (Rok epigrafie, zkráceně AE), Presses Universitaires de France (1888 – dosud).
  • Stéphane Gsell, Nápisy Latines de L'Algérie (Latinské nápisy z Alžírska, zkráceno ILAlg), Edouard Champion, Paříž (1922 - dosud).
  • Inscriptiones Italiae (Nápisy z Itálie, zkráceno InscrIt), Řím (1931-dosud).
  • T. Robert S. Broughton, Soudci římské republiky, Americká filologická asociace (1952).
  • Attilio Degrassi, Inscriptiones Latinae Liberae Rei Publicae (Latinské nápisy z římské republiky, zkráceno ILLRP), Florencie (1965).
  • Annalisa Franchi de Bellis, I cippi prenestini (The Grave Markers of Praeneste, zkráceně Cippi), Urbino (1997).