Oršuš a další proti Chorvatsku - Oršuš and Others v. Croatia

Oršuš a další proti Chorvatsku
SoudEvropský soud pro lidská práva
Rozhodnuto16. března 2010
Historie případu
Předchozí akceRozsudek CC Chorvatska ve prospěch vlády; Rozsudek senátu ESLP ve prospěch žadatelů k článku 6, ve prospěch vlády k článku 14 a P1-2
Názory na případy
Většina: Costa, Bratza, Tulkens, Casadevall, Steiner, Björgvinsson, Ziemele, Trajkovska, Karakaş
Společný částečný disent: Jungwiert, Vajić, Kovler, Gyulumyan, Jaeger, Myjer, Berro-Lefèvre, Vučinić
Členství v soudu
Sedící soudciJean-Paul Costa, Nicolas Bratza, Françoise Tulkens, Josep Casadevall, Karel Jungwiert, Nina Vajić, Anatoly Kovler, Elisabeth Steiner, Alvina Gyulumyan, Renate Jaeger, Egbert Myjer, David Thór Björgvinsson, Ineta Ziemele, Isabelle Berro-Lefèvre, Mirjana Lazarova Trajkovska, Işıl Karakaş, Nebojša Vučinić
Klíčová slova
Právo na vzdělání, jazyk, diskriminaci

Oršuš a další proti Chorvatsku (15766/03) byl případ projednávaný před Evropským soudem pro lidská práva týkající se činnosti společnosti Romové - pouze třídy na některých chorvatských školách, které byly legálně pořádány Ústavní soud Chorvatska v roce 2007 rozhodnutím č. U-III-3138/2002.[1]

Rozsudek senátu

Dne 17. července 2008 první část senátu soudu jednomyslně shledala, že došlo k porušení článku 6 Evropská úmluva o lidských právech z důvodu nepřiměřené délky řízení a že nedošlo k porušení článku 2 Protokolu č. 1 (právo na vzdělání) samotného nebo ve spojení s článkem 14 Úmluvy (zákaz diskriminace).[2]

Rozsudek velkého senátu

Dne 16. března 2010 vydal soud rozsudek, v němž jednomyslně shledal porušení článku 6 a porušení článku 14 EÚLP ve spojení s článkem 2 protokolu č. 1 devíti hlasy proti osmi. Většina to zvažovala školní opatření pro romské děti nebyla dostatečně doprovázena ochrannými opatřeními, která by zajistila, že stát při výkonu svého prostoru pro uvážení v oblasti vzdělávání dostatečně zohlednil jejich zvláštní potřeby jakožto členů znevýhodněné skupiny a v důsledku opatření byli žadatelé umístěni do samostatných tříd, kde bylo dodržováno přizpůsobené učební plán, ačkoli jeho přesný obsah zůstává nejasný. Kvůli nedostatečné transparentnosti a jasným kritériím při přechodu do smíšených tříd zůstali žadatelé ve třídách pouze pro Romy podstatnou dobu, někdy i během celé základní školy (Odst. 182).

Soudci Jungwiert, Vajić, Kovler, Gyulumyan, Jaeger, Myjere, Berro-Lefèvre a Vučinić podali společné částečně nesouhlasné stanovisko, přičemž nezjistili žádné porušení článků 14 a P1-2. Zmínili zájmy chorvatsky mluvících dětí (odst. 9) a právo menšin na zachování rozmanitosti (odst. 17), přičemž poukázali na to, že:

  • žadatelé se shodli, že jim chybí požadovaná úroveň jazykových znalostí (odst. 4),
  • třídy pouze pro Romy nebyly zřízeny zpravidla (odst. 6),
  • pomalý jazykový vývoj a pokrok v případě žadatelů byl do značné míry způsoben jejich velmi špatnou školní docházkou (odst. 7),
  • žáci, kteří někdy nebo během celého základního vzdělávání navštěvují třídy pouze pro Romy a úspěšně dokončí závěrečný ročník, obdrží také stejný standardní závěrečný certifikát, který v žádném případě neznamená, že navštěvovali některé speciální samostatné třídy (bod 11).[3]

Následky

Podle ERRC hodnocení po návštěvě Chorvatska v červnu 2010: „Situace ve školách zůstává stejná; většina romských dětí nadále navštěvuje třídy pouze pro Romy. ERRC dokonce identifikovalo ještě jednu školu ve vesnici Podturen kde romské děti navštěvují třídy pouze pro Romy. Samotná situace žadatelů v kauze Oršuš se zlepšila jen málo a údajně jim hrozilo, že jim kvůli přiznání náhrady škody bude možné snížit sociální dávky. Jediným pozitivním vývojem byla iniciativa od ředitelů základních škol v samém středu případu, která požádala orgány kraje Medjimurje a ministerstvo školství, aby zavedly tříleté předškolní programy pro romské děti zdarma, aby jim pomohly děti překonat jazykové bariéry před zahájením základního vzdělávání “.[4]

V březnu 2011 Amnesty International podal návrh na provedení rozsudku Výboru ministrů Rady Evropy, v němž zjistil několik nedostatků.[5]

Reference

externí odkazy