Ošetření pod širým nebem - Open-air treatment

Pacient na veranda spánku chata se široce otevřenými okny v sanatoriu Hailey ve městě Wallingford.[1]

Ošetření pod širým nebem je terapeutické využití čerstvého vzduchu a Sluneční svit. V nemocnici nebo sanatorium toho lze dosáhnout zajištěním dobrého větrání ve vzdušné, slunné místnosti nebo umístěním pacientů venku ve stanech nebo jiných otevřených formách ubytování. Během 20. století se taková léčba používala u lidí s infekčním onemocněním nemoci dýchacích cest jako chřipka nebo tuberkulóza.[2]

V šedesátých letech výzkumníci do biologická válka zjistili, že mikroby jako např Escherichia coli byli zabiti, když byli vystaveni venkovnímu vzduchu, ale to, že když budou uzavřeni, zůstanou déle životaschopní. Říkali tomu faktor otevřeného vzduchu ale nebyli schopni určit přesný mechanismus nebo dezinfekční prostředek.[3]

Školy v přírodě byly založeny v několika zemích, aby poskytovaly zdravé prostředí nemocným dětem, s důrazem na čerstvý vzduch, dobré jídlo a pohyb. V Anglii se první otevřel v Bostall Wood v roce 1907 a ve 30. letech jich bylo po celé zemi více než sto.[4]

Reference

  1. ^ Reinhardt, Charles; Thomson, David (1902), Příručka léčby pod širým nebem, Londýn: John Bale, Sons & Danielsson
  2. ^ Hobday, RA; Cason, JW (2009), „Ošetření pandemické chřipky pod širým nebem“, American Journal of Public Health (99): S236 – S242, doi:10.2105 / AJPH.2008.134627, PMC  4504358
  3. ^ Swain, Frank (11. prosince 2013), „Čerstvý vzduch a sluneční svit: zapomenutá antibiotika“, Nový vědec
  4. ^ Châtelet, Anne-Marie; Lerch, Dominique; Luc, Jean-Noël (2003), Školy pod širým nebem: Vzdělávací a architektonická zkušenost v Evropě dvacátého století, Paříž: Recherches, ISBN  9782862220444