Olšanský hřbitov - Olšany Cemetery

Olšanský hřbitov
Praha, Vinohrady, Olšanské hřbitovy, cesta.jpg
Olšanský hřbitov v zimě
Hřbitov Olšany se nachází v České republice
Olšanský hřbitov
Olšanský hřbitov
Detaily
Založeno1680
Umístění
Praha
ZeměČeská republika
Souřadnice50 ° 04'50 ″ severní šířky 14 ° 28'14 ″ východní délky / 50,080556 ° N 14,470556 ° E / 50.080556; 14.470556Souřadnice: 50 ° 04'50 ″ severní šířky 14 ° 28'14 ″ východní délky / 50,080556 ° N 14,470556 ° E / 50.080556; 14.470556
TypVeřejnost
Stylsecese
Ne. hrobů65,000

Olšanské hřbitovy (Olšanské hřbitovy v čeština, Wolschan[1][je zapotřebí lepší zdroj ] v Němec ) je největší hřbitov v Praha, Česká republika, jednou stanoveno až na dva miliony pohřbů. Hřbitov je zvláště známý pro jeho mnoho pozoruhodných secese památky.[2]

Dějiny

Olšanské hřbitovy byly vytvořeny v roce 1680 pro ubytování mor oběti, které hromadně zemřely v Praze a musely být rychle pohřbeny. V roce 1787, kdy mor znovu zasáhl město, Císař Josef II zakázal pohřbívání těl na území města Prahy a hřbitovy Olšany byly z hygienických důvodů prohlášeny za centrální hřbitov.[3]

Olšany pohřebiště se skládá z dvanácti hřbitovů, včetně mj Ortodoxní a malou muslimskou sekci, největší židovský hřbitov v České republice a vojenské pohřebiště. Mezi tisíci vojáků pohřbených v Olšanech jsou ruští vojáci a důstojníci z Napoleonské války, členové Československá legie, Českoslovenští vojáci, důstojníci a piloti, kteří bojovali na východní a západní frontě a v Severní Afrika Během Druhá světová válka jakož i mužských a ženských členů sovětský a Společenstvi (počítaje v to britský, kanadský, Jihoafričan, Kyperský Řek a Turek a polština ) ozbrojené síly, které zemřely za svobodu Československa v letech 1944-1945, včetně Váleční zajatci. Na základě dvoustranné dohody České orgány zodpovídají za ochranu ruských a sovětských vojenských hrobů na českém území (Ruská federace je odpovědná za ochranu československých válečných hrobů před oběma světovými válkami v Rusku). Válečný hřbitov Commonwealthu v Praze, včetně 256 hrobů, byl zřízen na základě Dohody o válečných hrobech z roku 1949 mezi Spojeným královstvím a Československem a je udržován Komise pro válečné hroby společenství. [1]

K rozloučení se zesnulým jsou přiřazeny dvě obřadní síně; novější se nachází v budově první v Praze krematorium. Novinkou na scéně je „Naučná stezka hřbitovů v Olšanech“, která dosud mapuje historii tří nejstarších částí a také načrtává životní příběhy některých zde pohřbených osobností. Hřbitovy v Olšanech v Praze vynikají svým malebným stylem a klidnými zákoutími, které dokonce překonávají Malostranský hřbitov a Slavín, která je největší nekropolí v České republice.[4]

Dodnes existují důkazy o 230 000 pohřbených osobách, 65 000 hrobových místech, 200 hrobech kaplí a šesti kolumbária na hřbitovech v Olšanech.[5]

Část filmu Špatná společnost byl natočen na hřbitovech v Olšanech.

Slavné pohřby

Hrob Augustina Vološina, prvního a jediného prezidenta Podkarpatské Rusi
Hroby pracovníků služby Britského společenství, hřbitov Olšany

Mnoho známých lidí je pohřben na hřbitovech v Olšanech, včetně:

Spisovatelé, umělci a herci

Politici

Ostatní

Reference

  1. ^ de: Olšany (Praha)
  2. ^ Marie Vitochová Jindrichkjer a Jiří Vsetecka, Praha a secese, překlad Denise Ratha a Marka Prescotta, Praha: V Raji, 1995.
  3. ^ "Nové Město a Předměstí - atrakce v Praze". PlanetWare. Citováno 12. listopadu 2012.
  4. ^ „Krása a sláva Olšanských hřbitovů (Portál hlavního města Prahy)“. Praha.eu. 8. prosince 2010. Citováno 12. listopadu 2012.
  5. ^ "Krása a sláva Olšanského hřbitova". Praha.com. Archivovány od originál dne 16. března 2012. Citováno 12. listopadu 2012.
  6. ^ Wikipedia
  7. ^ „Rádio Praha: Výstava u Památníku Vítkov zdůrazňuje kult osobnosti Klementa Gottwalda“. 8. března 2012. Citováno 19. září 2012.

externí odkazy