Severská rada ministrů - Nordic Council of Ministers

Stylizovaný kruhový motiv bílé labutě na modrém pozadí
Vlajka
Členské státy a regiony Severské rady ministrů (modrá).
Členské státy a regiony Severské rady ministrů (modrá).
Ústředí sekretariátuDánsko Kodaň
Oficiální jazyky
TypMezivládní organizace
Členství
Vůdci
• Předsednictví Severské rady ministrů
Dánsko Dánsko

Grónsko Grónsko

Faerské ostrovy Faerské ostrovy
• Generální tajemník Severské rady ministrů
Finsko Paula Lehtomäki
Zřízení
• Slavnostní otevření Severské rady
12. února 1953
1. července 1962
• Slavnostní otevření Severské rady ministrů a sekretariátu
Červenec 1971
Populace
• odhad pro rok 2018
27,210,000
Měna
webová stránka
norden.org

V roce 1971 Severská rada ministrů, an mezivládní fórum bylo založeno v důsledku Helsinská smlouva.[1] Účelem Severské rady ministrů je doplnit Severská rada a propagovat Severská spolupráce.

Struktura

Vlády severských zemí mají každý Ministr pro severskou spolupráci.[2][3] Tato odpovědnost často připadá ministrovi zahraničních věcí nebo jinému ministerskému místu, které má severská země zvláštní touhou po spolupráci. Tito ministři pro severskou spolupráci delegují schůzky pro další ministry, aby projednali možnosti spolupráce v příslušných oblastech ministra, a tak ministři pro spolupráci zřídili ministerské rady. Odtud název, Rada ministrů.

Krátký kód:Severská rada ministrů pro:
MR-SAMSpolupráce
MR-APráce
MR-VÆKSTUdržitelný růst
MR-FJLSRybolov, akvakultura, zemědělství, potraviny a lesnictví
MR-JÄMRovnosti žen a mužů
MR-KKultura
MR-LAGLegislativní záležitosti
MR-MKŽivotní prostředí a klima
PANÍZdravotnictví a sociální věci
MR-UVzdělávání a výzkum
MR-FINANSFinance
MR-DIGITÁLNÍDigitalizace 2017–2020

Spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi

Rada a Rada ministrů jsou zapojeny do různých forem spolupráce se sousedními oblastmi, mezi nimiž jsou i Baltské shromáždění a Benelux, stejně jako Rusko a Schleswig-Holstein.[4] Rada ministrů má kanceláře v následujících zemích:

 Estonsko
  • Tallinn (ústředí)[5]
  • Tartu (pobočka)[5]
  • Narva (pobočka)[5]
 LotyšskoRiga[6]
 LitvaVilnius[7]

Uzavřené kanceláře[8]

 Rusko
  • Petrohrad (kancelář)
  • Kaliningrad (kancelář)
  • Petrozavodsk (kontaktní centrum)
  • Arkhangelsk (kontaktní centrum)
  • Murmansk (Informační centrum)

Reference

  1. ^ „Helsinská smlouva | Severská spolupráce“ (PDF). www.norden.org. Citováno 31. března 2020.
  2. ^ „Ministři pro spolupráci (MR-SAM) | Severská spolupráce“. www.norden.org. Citováno 31. března 2020.
  3. ^ Opitz, Christian; Etzold, Tobias (leden 2018). „Hledání obnoveného významu - instituce severské spolupráce v reformním procesu“ (PDF). Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti. Citováno 31. března 2020.
  4. ^ „Iniciativy ministrů pro severskou spolupráci | Severská spolupráce“. www.norden.org. Citováno 31. března 2020.
  5. ^ A b C "Kontakt". norden.ee. Citováno 14. května 2020.
  6. ^ "Domovská stránka". Ziemeļu Ministru padomes birojs Latvijā. Citováno 14. května 2020.
  7. ^ "O nás". Šiaurės ministrų tarybos biuras Lietuvoje. Citováno 14. května 2020.
  8. ^ „Severské země uzavírají kanceláře v Rusku“. Barentsobserver. Citováno 14. května 2020.