Nordfriedhof (Drážďany) - Nordfriedhof (Dresden) - Wikipedia
The Nordfriedhof ("Severní hřbitov") v Drážďany je první vojenský hřbitov hlavního města Sasko, nyní slouží jako veřejný hřbitov.
Nordfriedhof se nachází v okrese Albertstadt a nachází se na severovýchod od vnitřního města, poblíž jihozápadního okraje Dresdner Heide. V blízkosti hřbitovního areálu asi 4 hektarů, přístupné přes Marienallee i Kannenhenkelweg, jsou škola armádních důstojníků a hřbitov sovětské posádky v Drážďanech (Sowjetischer Garnisonfriedhof Dresden).
Byl založen v roce 1900 jako „Posádkový hřbitov“ (Garnisonfriedhof) vypořádat se se smrtelnými následky z nedaleké vojenské nemocnice a následně byl rozšířen. Po skončení roku druhá světová válka byl přeměněn na civilní hřbitov a přejmenován.
Dějiny
V důsledku Franco-pruská válka the Saská armáda byl modernizován. V rámci reorganizace byla v 70. letech 19. století v Albertstadtu postavena velká kasárna podle plánů Království Saska Ministr války Fabrice. Jednalo se o velkou vojenskou nemocnici severně od kadetského ubytování důstojnické školy, nyní v areálu Albertstadtských kasáren. Asi v roce 1900 Paul von der Planitz, Fabricův nástupce na ministerstvu války, navrhl zřízení vojenského hřbitova, aby mohli být pohřbeni ti vojáci, kteří zemřeli v nemocnici, stejně jako jejich rodinní příslušníci a zaměstnanci.
Dne 1. října 1901 byl Nordfriedhof formálně zasvěcen pod tímto jménem Garnisonfriedhof („Posádkový hřbitov“). První pohřeb se konal v prosinci téhož roku. Kaple byla zasvěcena v roce 1902. Zděný hřbitov původně zahrnoval obdélníkovou plochu o rozloze přibližně jednoho hektaru.
V roce 2006 bylo nutné rozšíření první světová válka, pro padlé, jehož samostatná oblast byla otevřena od roku 1917, na východ od staré zděné oblasti. Čestné plakety, které vytvořil Emil Hartmann, zde darovaly a postavily plukovní asociace. Kromě více než 2 000 členů Německá armáda, srbština, ruština, francouzština a čeština byli zde pochováni váleční zajatci. V letech 1922 až 1947 bronzový pomník Max Lange stáli zde se značnou uměleckou pověstí a zastupovali dva vojáky v boji na život a na smrt. To bylo roztaveno na objednávku Sovětská vojenská správa v Německu. Každoročně na svátek nebo kolem něj se zde konala vzpomínková bohoslužba na počest padlých Svatý Jan Křtitel (24. června). V roce 1930 byl hřbitov přejmenován na Standortfriedhof.
V době druhá světová válka bylo nutné hřbitov podruhé zvětšit, čehož se snadno dosáhlo, protože je zcela obklopen lesy. Tato třetí oblast byla zřízena přibližně v roce 1940 a je obklopena zdí, včetně oblasti prvního rozšíření. Více než 700 německých vojáků z Wehrmacht jsou zde pohřbeni, stejně jako cizí nucené práce v 11 masových hrobech a více než 100 odpůrci, kteří byli buď popraveni, nebo spáchali sebevraždu. Po nálety z února 1945 v Drážďanech zde bylo pohřbeno více než 450 zabitých, zejména členové hasičského sboru a vojáci; připomíná je pamětní kámen. Velká většina obětí ve dnech 13. – 14. Února je pohřbena v Heidefriedhof, nicméně.
Krátce po skončení války byl název hřbitova opět změněn, tentokrát na Nordfriedhof. V tomto okamžiku, přímo přes ulici, na příkaz sovětských okupačních sil, Sowjetischer Garnisonfriedhof Dresden ("Hřbitov sovětské posádky v Drážďanech") byl otevřen pro mrtvé Sovětská armáda.
Také v Nordfriedhof je a kolumbárium obsahující přibližně 5500 urnových pohřbů z 50. a 60. let. Hřbitov je chráněnou památkou od roku 1987. Dnes je městským hřbitovem pro civilní pohřby. Každý rok k výročí pokus o atentát ze dne 20. července 1944 na Adolf Hitler, vzpomínková bohoslužba obětem Národní socialismus koná se.
Hroby pozoruhodných lidí

- Felix von Barth (1851–1931), generál
- Adolph von Carlowitz (1858–1928), generál a ministr války v Sasku
- Heinrich Leo von Carlowitz (1846–1907), generální poručík
- Gustav von der Decken (1861–1931), generálporučík
- August Fortmüller (1864–1942), generálporučík
- Charles Garke (1860–1936), generálporučík (žil v Villa Garke )
- Lothar von Hausen (1907–1944), kapitán korvety
- Paul von Hingst (1846–1919), generálporučík,
- Julius Carl Mathias Hoch (1863–1930), generálporučík
- Constantin von Hoenning O’Carroll (1841–1925), generálporučík
- Eduard Hummitzsch (1846–1917), generálmajor (hrobka je považována za umělecky cennou)
- Ernst Hüttig (1872–1913), správce pokladny ochranných jednotek v Německá východní Afrika
- Wilhelm Jahn (1866–1924), generální nadporučík
- Hans von Kirchbach (1849–1928), plukovník generálního štábu
- Hans Karl Albert Alexander von Kirchbach (1869–1918), major
- Maximilián von Laffert (1855–1917), generál
- Johannes Anton Larraß (1832-1908), generálporučík
- Max Leuthold (1863–1934), generálporučík
- Curt von Loeben (1841–1920), generálporučík
- Curt von Loeben (1885–1956), maj
- Georg Ludwig Rudolf Maercker (1869–1924), generál a Landeskommandant Saska
- Alfred Müller (1866–1925), generál a Landeskommandant Saska
- Paul von der Planitz (1837–1902), generál a ministr války v Sasku
- Adolf von Rabenhorst (1846–1925), generál
- Hermann von Schweinitz (1851–1931), generál
- Karl Rudolf Sohn (1845–1908) malíř portrétů.
- Jinak Sohn-Rethel (1853–1933) malíř a zpěvák.
- Arno Thalmann (1869–1932), Generaloberarzt
- Gotthard von Timroth (1868–1941), císařský ruský generálmajor a Rytíř svatého Jiří
- Arno Friedrich August Trinckauf (1874–1934), Generalarzt
- Alphons de Vaux (1854–1918), generálporučík
- Woldemar Graf Vitzthum von Eckstädt (1863–1936), předseda saské zemské synody
- Hans von Watzdorf (1857–1931), generálporučík
- Bernhard Woldemar Weigel (1851–1908), generálmajor (hrobka je považována za umělecky cennou)
Tam jsou také památníky pro členy spiknutí ze dne 20. července 1944:
- Friedrich Olbricht (1888–1944), generál a odbojář
- Hans Oster (1887–1945), generálmajor a odbojář
Památníky
- Památný háj padlých vojáků z první světová válka Drážďanské posádky (považováno za umělecky cenné)
- Památník obětem nálety ze dne 13. února 1945
- Památník padlým z druhá světová válka
- Památník příslušníkům padlých ve 2. světové válce pěšího pluku č. 10, dělostřeleckého pluku č. 4 a jízdního pluku č. 12
- Pamětní kříž vojákům Wehrmacht odsouzen k smrti za dezerci nebo Wehrkraftzersetzung (pobuřování)
- Památník pro maďarský občané
- Památník pro polština, čeština a rumunština dělníci
- Památník nuceným pracovníkům z Sovětský svaz
Zdroje
- Stein, Marion, 2000: Friedhöfe v Drážďanech (editoval Kulturamt der Stadt Dresden). Verlag der Kunst Dresden ISBN 90-5705-130-3
- Arbeitskreis Sächsische Militärgeschichte e. PROTI.
externí odkazy
- Historie Nordfriedhofu (v němčině)
- Nordfriedhof (v němčině)
- Denkmalprojekt.org: Nordfriedhof (v němčině)
Souřadnice: 51 ° 04'48 ″ severní šířky 13 ° 46'37 ″ východní délky / 51,080 ° N 13,777 ° E