Ninzic jazyky - Ninzic languages

Ninzic
Plošina IV
Zeměpisný
rozdělení		Nigérie
Jazyková klasifikaceNiger – Kongo
Glottologninz1247[1]

Asi tucet Ninzic jazyky jsou pobočkou Plateau rodina mluvený centrálně Nigérie.

Klasifikace

O jazycích Ninzic je málo údajů a není jasné, zda všechny následující jazyky spolu souvisejí. Blench (2008) uvádí následující jazyky, dvakrát tolik než Greenberg 1963 („Plateau IV“). Nejsou subklasifikovány kromě několika zjevných shluků dialektů.

Ce (Che, Rukuba), Ninzo (Ninzam), Mada, Ninkyop (Kaninkwom) –Nindem, Kanufi (Anib), Gwantu (Gbantu), Bu-Ninkada (Bu), Ningye, Nungu, Ninka, Gbətsu, Nkɔ

a možná Ayu.

Jména a umístění

Níže je uveden seznam názvů jazyků, populací a umístění z Blench (2019).[2]


JazykKlastrDialektyAlternativní hláskováníVlastní název jazykaEndonym (s)Jiná jména (podle umístění)Jiné názvy jazykaExonym (s)ŘečníciUmístění
AnibKanufiAnibAninibKarshi2000 (odhad 2006)Stát Kaduna, Jema'a LGA. Anib se mluví ve dvou vesnicích asi 5 km. západně od Gimi, křižovatka na Akwanga silnice, která vede směrem na Kafanchan. Kanufi I se místně nazývá Ákpúrkpòd a Kanufi II se nazývá Ákob.
Bu-Ningkada shlukBu-NingkadaJida, Abu, Raga (dialekt Abu)Jidda, IbutNakareStát Nasarawa, Akwanga LGA
BuBu-Ningkada
NingkadaBu-Ningkada
CheCeKucheBacheRukubaProdej, Inchazi15 600 (1936 HDG); 50 000 (1973 SIL)Stát Plateau, Bassa LGA
MadaSeverní a západní klastry. Výsledky dialektového průzkumu v Price 1991).MdaYidda25 628 (chrám z roku 1922); 15,145 (1934 Ames); 30 000 (1973 SIL)Stát Nasarawa, Akwanga, Kokona a Keffi LGA; Stát Kaduna, Jema'a LGA
Ninkyop – Nindem shlukNinkyop – NindemStát Kaduna, Jema'a LGA
NinkyopNinkyop – NindemKaningkwom, KaninkonNinkyop, Ninkyob2,291 (1934)
NindemNinkyop – NindemInidem, Nindam, Nidem
NingyeNingesheNingyeNingye<5000 (Blench 2003)Stát Kaduna. 5 vesnic podél Fadan Karshe-Akwanga silnice, přímo na sever od Gwantu. Vesnice jsou: Kobin, Akwankwan, Wambe, Ningeshen Kurmi, Ningeshen Sarki.
NinkaSanga<5000Stát Kaduna, Sanga LGA
NinzoÁmàr Ràndá, Ámàr Tìtá, Ancha (chnchà), Kwásù (Ákìzà), Sàmbè, Fadan Wate (Hátè)Ninzam, NinzomGbhu6 999 (1934 Ames); 35 000 (1973 SIL) 50 000 (Blench 2003)Stát Kaduna, Jema'a LGA; Stát Nasarawa, Akwanga LGA
Shluk Numbu – Gbantu-Nunku – NumanaShluk Numbu – Gbantu-Nunku – NumanaSanga [omylem aplikovaná na tento shluk, ale viz položka pod Ninkou]11 000 (chrám z roku 1922); 3 818 (1934 Ames); 15 000 (SIL)Stát Kaduna, Jema'a LGA; Stát Nasarawa, Akwanga LGA
NumbuShluk Numbu – Gbantu-Nunku– (Numana)Hlavní osady Numbu jsou àzà Wúùn, Ambεntɔ̀k, Anepwa, Akoshey, Amkpong, Gbancûn, Amfɔɔr a Adaŋgaŋ. Pravděpodobně existuje několik tisíc reproduktorů.Stát Kaduna, Jema'a LGA; Stát Nasarawa, Akwanga LGA
GbantuShluk Numbu – Gbantu-Nunku– (Numana)GwantoStát Kaduna, Jema'a LGA; Stát Nasarawa, Akwanga LGA
NunkuShluk Numbu – Gbantu-Nunku– (Numana)Nunku má tři sub-dialekty, Nunku [mluvený v Nunku a Ungwar Mallam], Nunkucu [v Nunkucu a Anku] a sub-dialekt mluvený ve vesnicích Nicok (Ungwar Jatau) a Ungwan Makama.Stát Kaduna, Jema'a LGA; Stát Nasarawa, Akwanga LGA
NumanaShluk Numbu – Gbantu-Nunku– (Numana)NimanaStát Kaduna, Jema'a LGA; Stát Nasarawa, Akwanga LGA
RindreRindre, GudiRendre, Rindiri, LindiriWamba, Nungu10 000 (svářeči 1972); 25 000 (SIL)Stát Nasarawa, Akwanga LGA
AyuAya2642 (Ames 1934)Stát Kaduna, Jema'a LGA
GbǝtsuMadaKatanza5000 (2008 odhad)Stát Kaduna, Jema'a LGA. Asi šest vesnic východně od silnice severně od Akwanga
NkoMadaAgyaga1000 (2008 odhad)Stát Nasarawa, Akwanga Západní LGA. Jedna vesnice asi 15 km jihozápadně od Nunku, což je 20 km severně od Akwanga

Poznámky pod čarou

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Ninzic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.

Reference

Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY 3.0 licence.

externí odkazy