Beromické jazyky - Beromic languages
| Beromic | |
|---|---|
| Plošina II | |
| Zeměpisný rozdělení | Nigérie |
| Jazyková klasifikace | Niger – Kongo |
| Glottolog | bero1241[1] |
Čtyři Beromické jazyky jsou pobočkou Jazyky plató mluvený centrálně Nigérie přibližně 1 milion lidí.
Klasifikace
Následující klasifikace je převzata z Blench (2008).
| Beromic |
| ||||||||||||||||||
Blench (2019) také zahrnuje Nincut.[2]
Jména a umístění
Níže je uveden seznam názvů jazyků, populací a umístění z Blench (2019).[2]
| Jazyk | Klastr | Dialekty | Alternativní hláskování | Vlastní název jazyka | Endonym (s) | Jiná jména (podle umístění) | Jiné názvy jazyka | Exonym (s) | Řečníci | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aten | Deset, Etien | sg Àtên, pl. Nìtèn | Ganawuri, Jal | 6 710 (sčítání lidu 1963): odhad 40 000 (Kjenstad 1988); odhad 40 000 (Blench 2003) | Stát Plateau, Barkin Ladi LGA; Stát Kaduna, Jema'a LGA | |||||
| Berom | Gyel – Kuru – Vwang; Fan – Foron – Heikpang; Bachit – Gashish; Du – Ropp – Rim – Riyom; Hoss (?). Nincut je považován za samostatný jazyk. | Birom, Berum | Cèn Bèrom | sg. Wòrom, pl. Berom, Birom (du dialekt) | Afango, Akuut, Baho, Gbang, Kibbo, Kibo, Kibbun, Kibyen, Sine | Shosho, Shaushau (nedoporučuje se) | 54 500 (HDG), 200 000 (1985 SIL) | Stát Plateau, Jos a Barkin Ladi LGA; Stát Kaduna, Jema'a LGA | ||
| Cara | Chara, Nfachara, Fakara, Pakara, Fachara, Terea, Teria, Terri, Tariya | 735 (1936 HDG); 5000 (Blench est.2012). Devět vesnic | Stát Plateau, Bassa LGA | |||||||
| Bude – Zwall shluk | Bude – Zwall | Stát Bauchi, Dass LGA | ||||||||
| Musí | Bude – Zwall | |||||||||
| Zwall | Bude – Zwall | |||||||||
| Nincut | Aboro | 8 vesnic (5 000? Blench 2003 est.) | Stát Kaduna, ?? LGA. ca. 7 km. severně od Fadan Karshe |
Srovnávací slovník
Ukázkový základní slovník beromských jazyků od Blenche (2006):[3]
| Lesk | Berom F. | Berom R. | Tahos | Nincut | Cara | Iten | Musí | Zwall |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| oko | rēyīʃ | byènêŋ ryis | ryis | ris | Povstávám | já | iʃi | |
| oči | bāyīʃ | byénêŋ bayis | be-yis | anyis | „rwisé“ | |||
| nos | wol | wol | wɔl | i-ulwul | lol | Munon | mun | |
| nosy | Bawol | Bawol | be-wɔl | a-ŋwul | liol | |||
| jazyk | já | lem | já | já | ano | lumo | ||
| jazyky | balɛ̄m | balem | lɛlɛm | a-lɛm | „my jsme“ | |||
| ucho | fwóŋ | dvaŋ | cyoŋ | ki-cuŋ | ìtsóró | yan | yan | |
| uši | bētòŋ | bètòŋ | být-kŋ | a-tuŋ | „Tórò | |||
| ústa | nú | nu | nu | ku-nu | è̱nú | jeptiška | kunun | |
| ústa | nenu | nènù | ni-nu | a-nu | nìnù | |||
| zub | hywín | hwin | kwin | windi | „dzìnè̱ | jin | ||
| zuby | ngyìn | ano | vin | anyindi | „dziné“ | |||
| krev | nèmí | mmǐ; mmì (pl.) | nimi | mi | nnyi | bari | baren | |
| kost | kùp | kùp | kup | vis | ìkub | kup | ||
| kosti | bekup | bekùp | be-kup | agis | „kubub.“ | |||
| jíst | re | re | re | Reke + | ri | |||
| jíst (pl.) | opakuje | znovu | re | |||||
| strom | cín, retin cɔ̀gɔ̄t | c .gɔt | c .gɔt | tsɔgɔt | fɔn | èhôn | kun | kun |
| stromy | batin cɔgɔ́ | cɔgɔt | cɔgɔ́t | bítsɔ́gɔ́t | akɔn | nic | ||
| voda | nshí | nèshí | ninci | mal | ne | džin | jini |
Poznámky
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Beromic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
- ^ Blench, Roger. 2006. Srovnávací Beromic.
Reference
- Blench (2008) "Průzkumná náhorní plošina" (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2014-04-07.. Rukopis.
Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY 3.0 licence.