Nikolai Lunin - Nikolai Lunin
Nikolai Lunin | |
---|---|
narozený | Oděsa, Ukrajina | 21. srpna 1907
Zemřel | 17. listopadu 1970 Leningrad, Sovětský svaz | (ve věku 63)
Věrnost | ![]() |
Servis/ | Sovětské námořnictvo |
Roky služby | 1935–1962 |
Hodnost | Kontradmirál |
Příkazy drženy | Sovětská ponorka K21 |
Bitvy / války | druhá světová válka |
Ocenění | Hrdina Sovětského svazu |
Nikolay Aleksandrovich Lunin (ruština: Николай Александрович Лунин; 20. srpna 1907 - 17. listopadu 1970) byl admirál v Sovětské námořnictvo a a Hrdina Sovětského svazu.
Časný život a kariéra
Lunin se narodil v Oděsa, syn vojáka. Studoval na Rostov na Donu námořní školu a připojil se k obchodní loďstvo sloužící na palubě tanker Azneft. Připojil se k Sovětské námořnictvo v roce 1935 a byl zatčen v Očištění 1938 ale propuštěn po 13 měsících. Byl převezen do ponorka paže.
druhá světová válka
V roce 1941 Lunin velel Shchuka-třída ponorka Shch-421 s Fjodor Vidjajev jako jeho druhý nejvyšší velitel. Na této lodi provedl několik úspěšných hlídek a potopil německý transport. V únoru 1942 mu bylo svěřeno velení nad novým Ponorka třídy K, K-21. K-21 neúspěšně zaútočil na Německá bitevní loďTirpitz dne 5. července 1942 (sovětská propaganda tvrdila, že bitevní loď byl poškozen).[1] Následně provedl další hlídky ve vodách Arktidy a vyžádal si 17 německých transportů. Potvrzeny jsou dvě lodě celkem 2975 BRT.[1] V listopadu 1943 se stal velitelem ponorkové divize Severní flotily. Byl povýšen na kontradmirál v roce 1958.[1]
Po válce byl Lunin zapojen do sovětského průzkumu Arktidy a Antarktidy. Lunin odešel do důchodu v roce 1962 a zemřel v roce 1970. Je pohřben v Hřbitov Bogoslovskoe v Petrohrad.
Ocenění a vyznamenání
- Hrdina Sovětského svazu
- Leninův řád - dvakrát
- Řád Ushakov 2. třída
- Řád rudého praporu - trojnásobný
- Řád vlastenecké války 1. třída
- Řád rudé hvězdy
- Řád britského impéria[1]
Ulice byly po něm pojmenovány Mariupol, Polyarny, Sevastopol a Oděsa, a také školy v Murmansk a Rostov na Donu.