Nicholas Geregye - Nicholas Geregye
Nicholas Geregye | |
---|---|
Soudce královský | |
Panování | 1275 |
Předchůdce | Thomas Hont-Pázmány |
Nástupce | Ugrin Csák |
narozený | ? |
Zemřel | po roce 1279 |
Vznešená rodina | geny Geregye |
Otec | Pavel |
Matka | N Győr |
Nicholas z příbuzného Geregye (maďarský: Geregye nembeli Miklós; zemřel po roce 1279) byl maďarský baron a vlastník půdy, příslušník geny Geregye, který zastával několik funkcí.
Rodina
Byl synem soudce královský Pavel (d. před rokem 1271) a neidentifikovaná matka z Klan Győr, která byla vnučkou palatine Pat Győr. Měl tři bratry - Stephen, Geregye II, Eth II - a sestra Agnes, která se provdala za Turul Nagymihályi a po smrti jejího manžela nastoupila do kláštera v Markétin ostrov. Nicholasův dědeček byl vojvoda Eth I..[1] Jelikož se Geregye a Eth objevili v současných záznamech o desetiletí později na přelomu 70. a 80. let 12. století než jejich starší bratři, historik Attila Zsoldos je považuje za děti z údajného druhého manželství Paula Geregyeho.[2] O Nicholasových manželkách nebo potomcích nejsou žádné informace.[1]
Partyzán vévody Štěpána
Nicholas a jeho bratr Stephen byli poprvé zmiňováni královskou listinou v roce 1256, kdy Béla IV z Maďarska zavázali svého otce Pavla, aby vrátil některé nabyté země podél Sebes-Körös: Telegd, Szabolcs, Sonkolyos a Bertény se svými královskými zvyky (dnes Tileagd, Săbolciu, Șuncuiuș a Birtin v Rumunsku) původním vlastníkům. V předchozím roce se jednotky Geregye zmocnily pozemků sousedních Csanád klan; je pravděpodobné, že se Nicholas i Stephen podíleli na potyčce.[3] Podle listiny z roku 1278 vlastnili Paul a jeho synové zemi nezákonně Székelyhíd (dnes Săcueni, Rumunsko).[3] Po těchto nezákonných činech se Paul nechal zneuctít u královského dvora a už nikdy nezastával žádné důstojnosti ani funkce. V této souvislosti patřili Nicholas a Stephen k partyzánům Vévoda Stephen, jehož vztah s otcem Bélou IV. se na počátku 60. let 20. století zhoršil.[4]
Je možné, že Nicholas byl totožný s tímto jmenovným dvořanem, který v roce 1259 sloužil jako hrabě (hlava) vévodské domácnosti.[5] Přibližně ve stejné době byl jeho bratr Stephen Ispán z Okres Vas v roce 1260.[6] V návaznosti na to Nicholas fungoval jako vojvoda Transylvánie mezi lety 1267 a 1268, na konci vlády Bély IV. (Je pravděpodobné, že mu byla zachována důstojnost nepřetržitě od roku 1264 do roku 1270). Vojvodství patřilo do říše vévody Štěpána, který ve druhé polovině 60. let 12. století dokonce přijal titul mladšího krále.[7] Bratři Geregyeové podporovali vévodu v konfliktu občanské války mezi otcem a synem, který se vyvinul v letech 1264–65. Je možné, že bojovali v Bitva o Isaszeg v březnu 1265, jako jeden z Nicholasových hradní válečníci z okresu Vas byl udělen status královští služebníci za jeho vojenské zásluhy na bojišti Stephen.[8] Historik Attila Zsoldos považuje geografickou blízkost svých zemí za vévodský dvůr v Transylvánii a jejich otec Paul zhoršující se vztah s Bélou IV. Přispěl k jejich zapojení do vzpoury proti královské moci.[8]
Aspirace na oligarchii
Loajalita bratrů Geregyeů vůči vévodovi Štěpánovi se náhle rozpadla v květnu 1270, kdy ten nastoupil na trůn a stal se maďarským králem, protože Stephen V. Nicholas spolu s několika magnáty uprchl ze země a pod ochranou Ottokar II. Český král také obdržel hrad Dobronya v Dobróváralja, Horní Maďarsko (dnes Podzámčok, Slovensko) Nicholas. Podílel se na Ottokarově tažení proti Maďarsku v roce 1271, kdy Nicholas obléhal a okupoval Nyitra Castle a prošel na Řeka Garam. Po mírové smlouvě mezi Štěpánem V. a Ottokarem II. (1271) se vrátil do Maďarska, avšak svůj bývalý politický vliv získal až po smrti krále Štěpána V. v roce 1272.[9]
V letech 1272 až 1274, za vlády nezletilého Ladislav IV, Nicholas byl vojvoda z Transylvánie a tak Ispán (přijde) z Szolnok County třikrát.[10][11] Byl zvolen soudce královský a vedoucí Bánya (Árkibánya) ispánate v roce 1275.[12]
Aktivně se účastnil boje o moc mezi barony a podporoval Rodina Kőszegi a Joachim z Gutkeled klan. Nicholas a jeho bratři se pokusili navázat nadvládu nezávisle na králi. Nicholas začal rozšiřovat svůj vliv na území, která obklopovala jeho majetky a hrady, Adorján, Almás, Sólyomkő a Valkó. Král Ladislav IV. Však jejich povstání eliminoval vojenskou silou v roce 1277. Poté klan Geregye ztratil své majetky a politické pozice.[9]
Reference
- ^ A b Markó 2006, str. 280.
- ^ Zsoldos 2016, str. 112.
- ^ A b Zsoldos 2016, str. 109.
- ^ Zsoldos 2007, str. 11.
- ^ Zsoldos 2011, str. 69.
- ^ Zsoldos 2011, str. 224.
- ^ Zsoldos 2011, str. 38.
- ^ A b Zsoldos 2016, str. 113.
- ^ A b Markó 2006, str. 281.
- ^ Zsoldos 2011, s. 38–39.
- ^ Engel 2001, str. 382.
- ^ Zsoldos 2011, str. 33.
Zdroje
- Engel, Pál (2001). The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526. I.B. Vydavatelé Tauris. ISBN 1-86064-061-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Markó, László (2006). Magyar állam főméltóságai Szent Istvántól napjainkig: Életrajzi Lexikon [Velcí státní úředníci v Maďarsku od krále svatého Štěpána po naše dny: Životopisná encyklopedie] (v maďarštině). Helikon Kiadó. ISBN 963-208-970-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zsoldos, Attila (2007). Családi ügy: IV. Béla és István ifjabb király viszálya az 1260-as években [Rodinná záležitost: Konflikt mezi Bélou IV. A Junior Kingem Stephenem v 60. letech 20. století] (v maďarštině). História, MTA Történettudományi Intézete. ISBN 978-963-9627-15-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zsoldos, Attila (2011). Magyarország világi archontológiája, 1000–1301 [Sekulární archontologie Maďarska, 1000–1301] (v maďarštině). História, MTA Történettudományi Intézete. ISBN 978-963-9627-38-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zsoldos, Attila (2016). „A Berettyó urai [Páni z Berettyó] ". In Zsoldos, Attila (ed.). Nagyvárad és Bihar az Árpád-kor végén (Tanulmányok Biharország történetéből 3.) (v maďarštině). Varadinum Kulturális Alapítvány. 101–154. ISBN 978-973-0-21419-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Nicholas Narozený: ? Zemřel po roce 1279 | ||
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Ladislava Kána | Voivode of Transylvania 1267–1268 | Uspěl Matthew Csák |
Předcházet Matthew Csák | Voivode of Transylvania 1272–1273 | Uspěl John |
Předcházet John | Voivode of Transylvania 1273–1274 | Uspěl Matthew Csák |
Předcházet Matthew Csák | Voivode of Transylvania 1274 | Uspěl Matthew Csák |
Předcházet Thomas Hont-Pázmány | Soudce královský 1275 | Uspěl Ugrin Csák |