Nicholas Browne - Nicholas Browne
Sir Nicholas Browne | |
---|---|
Britský velvyslanec v Dánsku | |
V kanceláři 2003–2006 | |
Monarcha | Alžběta II |
Předcházet | Philip Astley |
Uspěl | David Frost |
Britský velvyslanec v Íránu | |
V kanceláři 1999–2002 | |
Monarcha | Alžběta II |
Předcházet | Jeffrey Russell James |
Uspěl | Richard Dalton |
Osobní údaje | |
narozený | Nicholas Walker Browne 17. prosince 1947 West Malling, Kent |
Zemřel | 14. ledna 2014 Somerset | (ve věku 66)
Národnost | britský |
Manžel (y) | Diana Aldwinckle (1969–2014; jeho smrt) |
Děti | 4 |
Alma mater | University College v Oxfordu |
obsazení | Diplomat |
Známý jako | Velvyslanec v Íránu (1999–2002) Velvyslanec v Dánsku (2003–2006) |
Ocenění | Companion of the Order of St Michael and St George (1999) Rytířský velitel Řádu britského impéria (2002) |
Sir Nicholas Walker Browne, KBE, CMG (17 prosince 1947-14 ledna 2014) byl britský diplomat. Sloužil jako Velvyslanec v Íránu od roku 1999 do roku 2002 a Velvyslanec v Dánsku od roku 2003 do roku 2006.
Časný život
Browne se narodil 17. prosince 1947 v West Malling, Kent.[1] Byl třetím ze čtyř synů narozených Gordonovi Brownovi, a druhá světová válka Důstojník britské armády a později člen zpravodajských služeb.[2][3] Byl vzdělaný v Cheltenham College, a veřejná škola v Cheltenhamu v Gloucestershire.[2] Získal otevřené stipendium ke studiu historie na University College v Oxfordu.[3] Vedl vysokoškolský rugbyový tým a hrál jako šlapka.[1]
Diplomatická kariéra
V roce 1969, po absolvování univerzity,[1] Browne se připojil k Ministerstvo zahraničních věcí a společenství.[4] Jeho první zveřejnění na webu Írán byl jako Třetí tajemník v Teherán od roku 1971 do roku 1974.[1] V letech 1976 až 1980 byl zapůjčen Úřad vlády.[4]
V návaznosti na Íránská revoluce v roce 1979 byl požádán tehdejším ministrem zahraničí David Owen vést vyšetřování, proč Úřad zahraničních věcí nepředpověděl pád USA Shah.[5] Na začátku roku 1980 byl vyslán do Jižní Rhodesie tak jako První tajemník a vedoucí Kancelář.[3][4] Zúčastnil se slavností, které viděly přechod země z Jižní Rhodesie do Zimbabwe ve dnech 17. a 18. dubna 1980.[3] V letech 1981 až 1984 působil jako referent v námořním, leteckém a environmentálním oddělení úřadu zahraničních věcí a společenství.[4]
V letech 1984 až 1989 působil jako první tajemník na britském velvyslanectví v Evropské hospodářské společenství.[4] Jeho specializací bylo prostředí.[1] V roce 1989 byl jmenován chargé d'affaires do Íránu v Teheránu. Tři týdny poté, co se této funkce ujal diplomatické vztahy byly přerušeny mezi Británií a Íránem kvůli Rushdie Affair.[2] Působil v Londýně jako úřad pro zahraniční věci a společenství poradce.[3] Od roku 1990 do roku 1994 byl vyslán do Spojených států; nejprve do Washingtonu jako poradce pro tisk a veřejné záležitosti a poté do New Yorku jako britský vedoucí informací.[3]
V letech 1994 až 1997 působil jako vedoucí oddělení Středního východu, kanceláře zahraničních věcí a společenství v Londýně.[4] V roce 1997 byl vyslán do Íránu jako chargé d'affaires.[3] V roce 1999 Vyznamenání narozenin královny, byl jmenován Companion of the Order of St Michael and St George (CMG) jako uznání jeho práce v Íránu.[6]
V roce 1999 byl povýšen na velvyslance[2] a do té doby dohlížel na návštěvu Teheránu na konci září 2001 ministr zahraničí Jack Straw, první návštěva staršího britského ministra vlády od země 1979 revoluce.[3] V roce 2002 opustil Írán a byl jmenován Rytířský velitel Řádu britského impéria (KBE) v letošním ročníku Queen's Birthday Honours jako uznání jeho práce jako velvyslance.[7] V letech 2003 až 2006 působil jako velvyslanec v Dánsku.[1]
Pozdější život
Browne byl diagnostikován Parkinsonova choroba v roce 2003. Kvůli nemoci odešel v roce 2006 do důchodu.[2] Zemřel 13. ledna 2014 v Somerset, ve věku 66.[3]
Osobní život
Browne se oženil s Dianou Aldwincklovou v roce 1969.[3] Setkali se, zatímco kolegové vysokoškoláci na univerzitě v Oxfordu.[1] Společně měli dva syny, Jeremy a Artur a dvě dcery, Jasmine a Abigail.[2] Byl vášnivým skalním fanouškem s velkou sbírkou vinylů.[3] V roce 1980 se zúčastnil jednoho z posledních koncertů Bob Marley na Stadion Rufaro, Salisbury, Zimbabwe.[3]
Reference
- ^ A b C d E F G „Sir Nicholas Browne nekrolog“. The Daily Telegraph. 26. ledna 2014. Citováno 28. ledna 2014.
- ^ A b C d E F „Sir Nicholas Browne nekrolog“. Časy. 22. ledna 2014. Citováno 28. ledna 2014.
- ^ A b C d E F G h i j k l Keleny, Anne (28. ledna 2014). „Sir Nicholas Browne: britský chargé d'affaires v Teheránu, který čelil rozzlobenému davu po fatwě vydané na Salmana Rushdieho“. Nezávislý. Citováno 28. ledna 2014.
- ^ A b C d E F „ZMĚNA VELVYSLANCE V DÁNSKÉM KRÁLOVSTVÍ“. Vládní zprávy. 8. ledna 2003. Archivovány od originál dne 24. září 2015. Citováno 28. ledna 2014.
- ^ Blitz, James (14. prosince 2010). „Pád šachu a zmeškaný okamžik“. Financial Times. Citováno 28. ledna 2014.
- ^ „Č. 55513“. London Gazette (Doplněk). 12. června 1999. str. 3.
- ^ „Č. 56595“. London Gazette (Doplněk). 15. června 2002. str. 23.
Diplomatické posty | ||
---|---|---|
Předcházet Jeffrey Russell James | Britský velvyslanec v Íránu 1999–2002 | Uspěl Richard Dalton |
Předcházet Philip Astley | Britský velvyslanec v Dánsku 2003–2006 | Uspěl David Frost |