Nevvare Hanim - Nevvare Hanım - Wikipedia
Nevvare Hanim | |||||
---|---|---|---|---|---|
narozený | Ayşe Çıhçı 4. května 1901 Derbent, Osmanská říše | ||||
Zemřel | 22. června 1992 Derbent, krocan | (ve věku 91)||||
Pohřbení | Derbentský hřbitov | ||||
Manželka | |||||
| |||||
Dům | Çıhçı (podle narození) Osmanský (manželstvím) | ||||
Otec | Mustafa Çıhcı | ||||
Matka | Hafize Kap-Ipha | ||||
Náboženství | Sunnitský islám |
Nevvare Hanim (Osmanská turečtina: نوارہ خانم; narozený Ayşe Çıhçı; 4. května 1901 - 22. června 1992) byla čtvrtá manželka sultána Mehmed VI z Osmanská říše.[1]
Časný život
Nevvare Hanim se narodil 4. května 1901[1] v Derbentu, Osmanská říše.[2] Narodila se jako Ayşe Çıhçı a byla členkou Abcházce šlechtická rodina, Çıhçı. Její otec byl Mustafa Bey Çıhcı, syn Süleyman Bey Çıhçı. Její matkou byla Hafize Hanim Kap-Ipha, dcera Nevruze Bey Kap-Iphy.[3][4] Měla dva starší sourozence, Şefika Hanim a Ahmet Şükrü Bey, a čtyři mladší sourozence, Hasan Bey, Fikri Bey, Halime Hanim a Hacer Nüvit Hanim.[5] Prostřednictvím svého dědečka měla vztah Müveddet Kadın, třetí manželka sultána Mehmed VI, jehož dědeček Mat Bey byl bratrem Süleymana Beye.[6]
Jako malé dítě byla poslána do Mehmedova sídla Çengelköy, když byl princem, kde se po nějaké době stala číšnicí v Müveddet Kadın. Podle zvyku osmanského soudu se jmenovala Nevvare.[7][4]
První manželství
Nevvare se oženil s Mehmedem dne 20. Června 1918 v Palác Dolmabahçe.[1][8][2] Mehmedovi bylo padesát sedm, zatímco Nevvareovi bylo sedmnáct. Nevvare zůstal bezdětný.[9] Po Mehmedově nástupu na trůn 4. července 1918[10] Dostala titul „Senior Fortunate“.[9]
Po Mehmedově výpovědi v roce 1922 byl poslán do vyhnanství San Remo. Stejně jako ostatní členové rodiny byla uvězněna Palác Feriye. Přestože chtěla jet do San Rema, kvůli své nemoci šla bydlet ke své rodině do Derbentu. Ti dva se rozvedli dne 20. května 1924 na její žádost.[9][1]
Druhé manželství
Nevvare se vrátil do Istanbulu a oženil se s obchodníkem jménem Mevlüd Sönmezler v roce 1926 a přijal jméno Leyla Sönmezler. Nejprve se usadili ve Ferenyolu, poté v Şişli. Na začátku 70. let se usadili v Derbentu.[11] Její manžel zemřel v roce 1974.[5]
Smrt
Nevvare zemřela 22. června 1992 ve věku devadesáti jedna ve svém sídle v Derbentu a byla pohřbena na hřbitově v Derbentu.[2][12]
Viz také
Reference
- ^ A b C d Uluçay 2011, str. 263.
- ^ A b C Açba 2004, str. 194.
- ^ Açba 2004, str. 77.
- ^ A b Açba 2007, str. 196.
- ^ A b Açba 2007, str. 199.
- ^ Açba 2007, str. 194, 196.
- ^ Açba 2004, str. 75.
- ^ Sakaoğlu 2008, str. 707.
- ^ A b C Açba 2007, str. 197.
- ^ Kedourie, Sylvia (4. února 2014). Turecko: identita, demokracie, politika. Routledge. p. 22. ISBN 978-1-135-22946-7.
- ^ Açba 2007, str. 197-8.
- ^ Açba 2007, str. 198.
Zdroje
- Uluçay, M. Çağatay (2011). Padişahların kadınları ve kızları. Ötüken. ISBN 978-9-754-37840-5.
- Açba, Harun (2007). Kadın efendiler: 1839-1924. Profil. ISBN 978-9-759-96109-1.
- Açba, Leyla (2004). Bir Çerkes prensesinin harém hatıraları. L & M. ISBN 978-9-756-49131-7.
- Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu Mülkün Kadın Sultanları: Vâlide Sultanlar, Hâtunlar, Hasekiler, Kandınefendiler, Sistufendiler. Oğlak Yayıncılık. ISBN 978-6-051-71079-2.