Nalandil Hanim - Nalandil Hanım
Nalandil Hanim | |||||
---|---|---|---|---|---|
narozený | C. 1829 Anapa, Rusko | ||||
Zemřel | C. 1865 Palác Feriye, Konstantinopol, Osmanská říše (současnost Istanbul, krocan ) | (ve věku 35–36)||||
Pohřbení | Nové dámské mauzoleum Mauzoleum, Nová mešita, Istanbul | ||||
Manželka | |||||
Problém Mezi ostatními | |||||
| |||||
Dům | Çipakue (podle narození) Osmanský (manželstvím) | ||||
Otec | Natıkhu Çipakue | ||||
Náboženství | Sunnitský islám |
Nalandil Hanim (Osmanská turečtina: نالان دل خانم; C. 1829 – C. 1865) byl čtrnáctý choť sultána Abdulmejid I. z Osmanská říše.
Časný život
Nalandil Hanim se narodil v roce 1829 v Anapa. Byla členkou knížecí rodiny Ubykh, Çipakue. Její otec byl Natıkhu Bey Çipakue.[1] Měla sestru jménem Terbiye Hanim.[2]
Byla přivezena do Istanbulu v mladém věku, kde ji její otec svěřil do císařského harému. Zde se její jméno podle zvyku osmanského soudu změnilo na Nalandil.[1]
Manželství
Nalandil Hanim se provdala za Abdulmejida v roce 1851. Dostala titul „Čtvrtá šťastná“. Dne 7. prosince 1851 porodila své první dítě, dceru, Seniha Sultan ve starém paláci Çırağan.[3] Seniha Sultan se oženil s Mahmudem Celaleddinem Pasha v roce 1876 a měl z tohoto manželství dva syny. Její starší syn byl princ Sabahaddin Bey, byl jedním ze zakladatelů Nové osmanské společnosti.[4]
Ke konci roku 1852 byla povýšena na titul „Třetí štěstí“ a v roce 1853 byla povýšena na titul „Druhá štěstí“. Dne 20. března 1853 porodila své druhé dítě, syna, Şehzade Mehmed Abdüssamed. Princ zemřel ve věku dvou let dne 4. května 1855.[5]
V roce 1854 byla povýšena na titul „Senior Fortunate“.[5] Dne 2. března 1855 porodila ve Starém paláci Beylerbeyi své třetí dítě, dceru Şehime Sultan. Princezna zemřela ve věku jednoho dne 21. května 1856.[6]
Smrt
Po Abdulmejidově smrti v roce 1861 se Nalandil usadil v paláci Feriye. Zemřela v roce 1865,[7] a byl pohřben v mauzoleu nových dám, Nové mešitě v Istanbulu.[5]
Problém
název | Narození | Smrt | Poznámky | Reference |
---|---|---|---|---|
Seniha Sultan | 21. prosince 1851 | 15. září 1931 | • Jednou se oženil a měl dva syny. | [8][9][10] |
Şehzade Mehmed Abdüssamed | 20. března 1853 | 5. května 1855 | • Pohřben v mešitě Yavuz Selim. | [5][9] |
Şehime Sultan | 31. ledna 1855 | 22. května 1857 | • Pohřben v hrobce Gülüstü Hanım. | [11][12] |
Viz také
Reference
- ^ A b Açba 2007, str. 66.
- ^ Açba 2007, str. 67 n. 30.
- ^ Uluçay 2011, str. 227.
- ^ Açba 2007, str. 67.
- ^ A b C d Uluçay 2011, str. 212.
- ^ Uluçay 2011, str. 229.
- ^ Süreyya, Mehmed (1996). Sicill-i Osmanî - Svazek 1. p. 31.
- ^ Uluçay 2011, str. 218.
- ^ A b Paşa 1960, str. 145.
- ^ Brookes 2010, str. 289-90.
- ^ Uluçay 2011, str. 227-28.
- ^ Paşa 1960, str. 146.
Zdroje
- Uluçay, M. Çağatay (2011). Padişahların kadınları ve kızları. Ötüken. ISBN 978-9-754-37840-5.
- Açba, Harun (2007). Kadın efendiler: 1839-1924. Profil. ISBN 978-9-759-96109-1.
- Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu Mülkün Kadın Sultanları: Vâlide Sultanlar, Hâtunlar, Hasekiler, Kadınefendiler, Sallelfendiler. Oğlak Yayıncılık. ISBN 978-6-051-71079-2.
- Brookes, Douglas Scott (2010). Konkubína, princezna a učitel: Hlasy z osmanského harému. University of Texas Press. ISBN 978-0-292-78335-5.
- Paşa, Ahmed Cevdet (1960). Tezakir. [2]. 13 - 20, svazek 2. Türk Tarih Kurumu Basımevi.