Naima Wifstrand - Naima Wifstrand - Wikipedia
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Naima Wifstrand | |
---|---|
![]() Naima Wifstrand, padesátá léta | |
narozený | Siri Naima Matilda Wifstrand 4. září 1890 |
Zemřel | 23. října 1968 Stockholm, Švédsko | (ve věku 78)
obsazení | Herečka, zpěvačka, skladatelka |
Aktivní roky | 1905–1968 |
Manžel (y) | Kapitán Erling Nielsen (1921–1928) |
Naima Wifstrand (výrazný[Ânâjma ˈvîːfstrand];[zkontrolujte tonémy ] 4. září 1890 - 23. října 1968) byla švédská filmová herečka, opereta zpěvák, trubadúr, ředitel a skladatel. Mezinárodně, ona byla nejpozoruhodnější pro silné podpůrné části v pozdějších letech v řadě Ingmar Bergman -filmy.
Životopis
narozený Siri Naima Matilda Wifstrand v Stockholm v roce 1890 byla vychována matkou ve Fleminggatanu. Wifstrand nikdy necvičila herectví, ale umění se důkladně naučila, když v roce 1905 nastoupila do divadelní společnosti Anna Lundberg Theatre, v té době uznávané a respektované divadelní společnosti ve Švédsku. Cestovala s nimi několik let, objevovala se v malých částech a v dalších částech. To ji nakonec vedlo k malým částem v divadlech Helsinki a kolem Stockholm. Ale v této době neměla Wifstrand na mysli herectví, místo toho se snažila být zpěvačkou. A jako velká operetní zpěvačka se proslavila a po 30 let si ve Švédsku užívala velmi úspěšnou hvězdnou kariéru (její herecké role se objevily dlouho poté; když se po pěvecké kariéře ve 40. letech postupně začala věnovat herectví a poté si vydělala oslavovat jako jednu z nejlepších švédských hereček ve vedlejší roli a postavě na jevišti a filmu).
Kariéra a průlom
Wifstrand studovala hudbu a zpěv ve Stockholmu na Švédské královské hudební akademii a v roce 1910 odešla do Londýna a dále se vzdělávala Raymond von zur Mühlen. Po studiích byla jednou z nejuznávanějších operetních zpěvaček ve Skandinávii. Pracovala v Oscarsteatern (Nejvýznamnější švédská opereta a hudební scéna) 1913–1918 a po další roky cestoval po Švédsku a Skandinávii. Její velký průlom přišel, když dovnitř hraběnka Stasi Emmerich Kálmán opereta Die Csárdásfürstin v roce 1916. Ve 20. letech působila zejména v operních domech v Praze Oslo a Kodaň. Po mnoho let žila v Londýně, kde také vystupovala trubadúr -píseň sama s kytarou. Zajímavostí je, že když se v Británii uskutečnily první pokusy o televizní vysílání, stala se Wifstrand takřka jednou z prvních „televizních hvězd“, když se v 30. letech objevila v televizi a předvedla řadu písní.

V roce 1937 ji švédský divadelní režisér Per Lindberg obsadil do role Matky Peachum Bertolt Brecht je Žebrácká opera (ve Swe: Tolvskillingsoperan), který se stal velmi úspěšnou produkcí a cestoval s Riksteatern. Když Bertolt Brecht později kvůli Německu opustil Německo nacisté nejprve se přestěhoval do Švédska, kde nějaký čas žil a napsal část Matka odvaha zvláště pro Wifstrand - ale bohužel ona sama nikdy nehrála roli v jedné z Brechtových nejúspěšnějších her. Během svého pobytu ve Švédsku pomáhal Wifstrand Brechtovi finančně i osobně s ubytováním.
Natáčení a Bergman

Naima Wifstrandová ve čtyřicátých letech plánovala odejít ze své vlastní divadelní kariéry tím, že se nejprve obrátila na režii Královská švédská opera 1944–1946. Kvůli některým úspěšným vedlejším rolím v některých švédských filmech ze 40. let - kde Naima překvapila kritiky a dokázala se překvapivě silnou a charismatickou hereckou herečkou - ji však oslovila řada mladých švédských režisérů a režisérů a nabídli jí role v dramatických inscenacích na jevišti: jedním z těchto mladých režisérů byl Ingmar Bergman. Později se Wifstrand stal jedním z nejspolehlivějších a nejdelších hereckých souborů režiséra. Během všech svých legendárních let působila v Bergmanově souboru (1954–1961) Městské divadlo v Malmö. Později ji také obsadil do několika svých nejpamátnějších raných filmů, včetně Lesní jahody, Úsměv letní noci a Kouzelník. Kromě toho pracovala také s nově založenými Městské divadlo ve Stockholmu 1962–1963 a v Městské divadlo v Göteborgu od roku 1964.
Naima Wifstrandová byla vdaná za kapitána Erlinga Nielsena v letech 1921 až 1928.
Vybraná filmografie
- Madame besøker Oslo (1927) - Madam Vera
- Pjerrot (1931)
- Pierrot græder (1931)
- Kungsgatan (1943) - Domovnice
- En dotter född (1944) - Upravit
- Podívejte se na spionera! (1944) - Madame Carin
- Sten Stensson kommer till stan (1945) - Emma Bohrn
- Flickor i hamn (1945) - paní Holst
- Stiliga Augusta (1946) - Fru Lundahl
- Djurgårdskvällar (1946) - Paní Benderová
- Jag älskar dig, argbigga (1946) - Anna
- Hotel Kåkbrinken (1946) - Mia
- Konsten att älska (1947) - Vera Stätt
- Livet i Finnskogarna (1947) - paní Sigrid Malm
- Dvě ženy (1947) - paní Jonsson
- Två kvinnor (1947) - paní Jonsson
- Nattvaktens hustru (1947) - Paní Eklundová
- Det kom en gäst ... (1947) - Grevinna Doris af Ernstam
- Folket i Simlångsdalen (1947) - Skoga-Börta
- Ådalens poesi (1947) - Kersti
- Den långa vägen (1947) - Hedvig Charlotta Nordenflycht
- Hudba ve tmě (1948) - paní Schröderová
- Lappblod (1948) - Mina
- Hammarforsens brus (1948) - Maritina babička
- Solkatten (1948) - Helena
- Soldat Bom (1948) - Översköterskan
- Kvinnan gör mig galen (1948) - Hulda
- Flottans kavaljerer (1948) - Mateos mor
- Hin och smålänningen (1949) - Titta Grå
- Skolka skolan (1949) - Dehlin
- Žízeň (1949) - Naima Wifstrand
- Singoalla (1949) - Cioara
- Fästmö uthyres (1950) - Stará dáma
- Södrans revy (1950)
- Puk - heter jag (1951) - Agneta Lindman
- Údolí orlů (1951) - baronka Erlandová
- Säg det med blommor (1952) - Paní Lagerbergová
- Hård klang (1952) - Vypravěč / Prodavačka oblečení
- Tajemství žen (1952) - paní Lobelius (uncredited)
- Kvůli mé nezlomné mládeži (1952) - Vendela Påhlman
- Ursula - Flickan i Finnskogarna (1953) - Mossi
- Vägen do Klockrike (1953) - Waterhead's Mother
- Vingslag i natten (1953) - Ane
- Malin går hem (1953)
- Den underbara lögnen (1955) - Gertrud (o 50 let později)
- Danssalongen (1955) - „Madame“
- Sny (1955) - paní Arén (uncredited)
- Paradiset (1955) - paní Ekström
- Úsměv letní noci (1955) - paní Armfeldt
- La Sorcière (1956) - Maila
- Flickan i frack (1956) - Vdova Hyltenius
- Het är min längtan (1956) - Lisa
- Pan Sleeman se blíží (1957, TV film) - Tant Bina
- Sjutton år (1957) - Clara
- Lesní jahody (1957) - Paní Borgová - Isakova matka
- Kouzelník (1958) - Granny Vogler
- Soudce (1960) - Paní Wangendorffová
- Briggen Tre Liljor (1961) - Farmor Tuvesson
- Nils Holgerssons underbara resa (1962) - Matka Akka (hlas)
- Myten (1966) - paní von Grün
- Noční hry (1966) - Astrid
- Hodina vlka (1968) - Stará dáma s kloboukem
- Vindingevals (1968) - Stará dáma