Můj Papas Waltz - My Papas Waltz - Wikipedia

„My Papa’s Waltz“ je báseň napsaná Theodore Roethke (1908-1963).[1] Báseň byla poprvé publikována v roce 1942 v Hearst Magazine a později v dalších sbírkách, včetně roku 1948 antologie Ztracený syn a další básně.[2]

Báseň se odehrává někdy během dětství básníka a představuje chlapce, který miluje svého otce, ale bojí se ho. Ten chlapec je valčík se svým otcem, který je opilý a je popsán jako otlučené klouby a špinavé dlaně. Film „Můj taťka“ se zabývá tématy rodiny, vztahů, konfliktů, strachu a lásky. Stejně jako ostatní díla Roethkeho čerpá „My Papa’s Waltz“ ze vztahu básníka s jeho otcem. „My Papa’s Waltz“ je považován za jedno z nejlepších děl Roethke. To zapadá do širšího kontextu Roethkeovy práce kvůli roli, kterou otec hraje v příběhu.

Poslední řádek básně „Stále lpí na tvém tričku“ naznačuje, že valčík a události, které se objevily, se staly dříve a budou se opakovat, což posiluje, že chlapec miluje svého otce, navzdory tomu, jak s ním zachází.

Pozadí a původ

Roethke začal psát poezii na střední škole a začal se vážněji přibližovat k poezii na postgraduální škole na Michiganská univerzita.[3] Roky před vydáním „Valčík My Papa“ začal Roethke trpět na maniodepresi a byl hospitalizován v roce 1935. Roethke nadále bojoval se svými bipolární porucha po celou dobu své kariéry.[4]

Předpokládá se, že Roethke zahájila „Valčík mého táty“ v roce 1941. Báseň byla poprvé publikována v časopise Hearst v roce 1942.[5]

Téma a tón

Od svého vydání poskytli kritici různé výklady „Valčíka mého táty“. Většina kritiků poznamenává, že báseň je přetahováním mezi láskou a strachem. Karl Malkoff tvrdí, že hudební metr „Valčík My Papa“ vyjadřuje chlapcův kombinovaný obdiv a strach a otcovu náklonnost a násilí.[6] David Mills popisuje „Valčík mého otce“ jako „krásnou drsnou něhu“, která má čtenářům připadat „nepohodlně“, a naznačuje, že jeho ústředním tématem jsou vlastnosti a dynamika mezi otcem a synem, a to proto, že jeho otec zemřel když Roethke byl ještě mladý muž, báseň nabízí více sentimentu v řádku: "Ale já jsem visel jako smrt."[7]

The Theodore Roethke Collection na University of Washington drží dva Roethkeho originály holografy „Valčík My Papa“ s názvem „MS-A“ a „MS-B“, o kterém se John McKenna domnívá, že dokazuje, že tón byl poetickým prostředkem, kterému Roethke věnoval velkou pozornost.[5] Lze zjistit, že Roethke v revidované verzi básně „MS-B“ změnil pohlaví dítěte z dívky na chlapce a slovo „odšroubovat“ na „odemknout“. McKenna poznamenává, že první změna byla s největší pravděpodobností provedena, aby si Roethke mohla udržet děsivý pocit, který byl původně zamýšlen v básni, tím, že rodiče a dítě budou mít stejné pohlaví při zachování láskyplného tónu po celý tanec. McKenna naznačuje, že Roethkeho revize „odšroubování“ může být způsobena nežádoucím sexuálním podtónem týkajícím se matky, zatímco její zaměření je strukturováno kolem impozantní drsnosti otce.[5]

„MS-B“ také změnil řádek „Moje čelo škrábalo sponu“ na „Moje pravé ucho škrábalo sponu.“ To bylo provedeno za účelem přidání pocitu neformálnosti tance; s chlapcovou hlavou obrácenou od otce, báseň zní jako spur toho momentálního nedokonalého tance mezi dítětem a rodičem. Tón se poté přepne z pozitivního na negativní s revizemi provedenými ve čtvrtém sloka, změna slov „stále“ na „porazit“ a „ruka“ na „dlaň“. Obě tyto revize umožňují změnu tónu, pokud jde o malování otce jako asertivně dominantní postavy nad chlapcem. Právě v těchto jemných posunech mezi pozitivními a negativními tóny hýbe Roethke čtenáři sem a tam, podobně jako valčící rytmus.[5]

Prostřednictvím těchto revizí Roethke vyvažuje negativní a pozitivní témata ve valčíku, který se odehrává, a tím McKenna tvrdí, že neexistuje správný způsob, jak číst „Můj tátův valčík“, protože žádný rodinný vztah není snadný a všechny jsou „zřídka“ jednorozměrný. “[5]

Ronald Jannsen uvádí, že báseň končí něžnou scénou otce, který valí svého syna do postele, což podle něj dále přispívá k vyváženosti básně. Tuto scénu lze interpretovat dvěma způsoby: buď srdečným koncem po a pravděpodobně negativním vyvrcholením, nebo tím, že intenzivní násilí bude přeneseno do ložnice s implikovanou sexuální konotací, zejména s ohledem na implikaci, že otec je opilý.[8] Ani konce Roethkeho příběhu nejsou potvrzeny; oba však slouží dvěma různým interpretačním tónům. Výzva určit celkový tón a to, co se ve skutečnosti děje, vychází z pocitu zábavy a veselí, který přichází s Roethkeho výběrem slova, z pocitů, které se nejvíce spojují s tancem, a z toho, že báseň čte, jako by tanec byl konsensuální akt hrubého bydlení mnoho otců a synů to dělá.[9]

Někteří kritici tvrdili, že násilí zobrazené v básni je spíše psychologické než fyzické, vzhledem k tomu, že v dospělosti Roethke recituje událost, která zůstává nejasná, zda byl zneužíván nebo ne.[10]

Rytmus a metr

„Valčík My Papa“ je tvořen jambickým stoupajícím rytmem se stresovými a nepřízvučnými rytmy, které odpovídají rytmu tří rytmu valčíku. Báseň byla popsána jako tanec sám a pod jejím povrchem řídí rytmické prvky básně příběh v jeho rovnováze mezi pozitivními a negativními tematickými interpretacemi.

Diskutovat o Roethke próza, Carolyn Kizer uvádí, že Roethke si stanovil určité očekávání, jehož byl odhodlán replikovat tón a nastavit scénu tance se svým otcem jako dítě pro své čtenáře, a aby tak mohl učinit, musel implementovat každé básnické zařízení týkající se volby slova a forma. Jeho cílem bylo napsat „Valčík mého táty“, aby ukázal, o co jde, a znovu získal pocity, které prožily, nejen pouhým psaním o tom.[11]

Extra nepřízvučná slabika slova „závratě“ je první případ, kdy byl rytmus narušen hypermetrickou čarou, což jej vyvedlo z rovnováhy, jako chlapec během valčíku. Stejný efekt nastává u slov „sklouzl z“, když pánve sklouzly z kuchyňské police ve druhé sloce. Tento řádek začíná a trochej, změna rytmu ze stoupání na klesání. V analýze zaměřené na rytmus Roethkeových děl Sandford Pinsker naznačuje, že „metrická formálnost“ „My Papa's Waltz“ bere dezorganizované rytmy napjatého emocionálního zážitku a tlumí jej smyslem veselých tónů, které nakonec slouží satirický vtip ve svých čtyřech slokách.[12]

Roethkeho volba slova, syntaxe a další prvky použité k vytvoření rytmu ve hře „My Papa's Waltz“ jsou považovány za zařízení, která tvoří zážitek samotného valčíku. Mezi tato zařízení patří mírně vymyslená prozódie básně, která umožňuje čtenářům spojit se s chlapcem na osobní úrovni, když tančí s otcem do kuchyně za děsivých a milujících okolností.[13]

Kritický příjem

Někteří kritici se domnívají, že Roethkeho boj s jeho duševním zdravím mu umožnil hluboký pohled na realitu, ve kterém se snažil najít své místo ve světě a byl mu poskytnut „mýtický pohled“ skrz vzestupy a pády jeho epizodické deprese. S tímto vhledem se říká, že Roethke ve svém psaní implementuje nejzákladnější prvky toho, kdo prožil božskou dospělost: „cestu ven“, „vnitřní růst“ a „milující vztah“.[14] Stejně jako u jiných děl v jeho sebrané poezii, i „Valčík My Papa“ znamená, že se Roethke vrací do další fáze svého života, aby čelil tomu, co v minulosti nemohl.

Většina kritiků dnes uznává pokus básníka o tonální rovnováhu mezi strachem a rozkoší a jeho implementaci houpacího rytmu v jeho Metr a rýmové schéma. Kritici si všimli, že Roethke používá radostně bláznivý rytmus týkající se básně zaměřené na dětský valčík. "Romped"[15] a „závratě“[16] jsou dvě slova použitá v básni, která se nejvíce spojují s dětským chováním, a je to kvůli Roethkeově dikce a výběr slov, že po celá léta jeho čtenáři přehlíželi zastřešující téma obklopující báseň. Porovnáním konzistence dvou dominantních tónů, John Ciardi tvrdí, že „Valčík My Papa“ je „báseň teroru“ kvůli nereagování chlapce a skutečnosti, že během domnělého dobromyslného tance je zraněn jeho otcem.[17] Jeho interpretace naznačuje, že chlapcova závratě a pánve sklouzávající z kuchyňské police naznačují, že popsaný valčík není příjemný, kde by slovo „dovádění“ tradičně znamenalo reakci radosti. Ciardi zvažuje, že se matka zamračila, spona na opasek škrábala chlapcovo ucho a chlapec byl zasažen otcovými drsnými rukama, a říká, že ti dva se dovádějí, přestože chlapec je „vyhozen do postele“, musí „lpět jako smrt. "[18] Někteří naléhali na to, aby myšlenky vyjádřené v básni byly proklamováním nepřátelství vůči otci básníka, zatímco jiní kritici navrhli, aby existovala ironická nejistota, protože se Roethkeho obava objevuje z pocitů lásky a nenávisti, které se navzájem střetávaly po celou dobu jeho mládí a času se svým otcem.[19]

Kvůli pokračující debatě mezi těmi, kdo vnímají tematické prvky „Valčík mého táty“ pozitivně, a těmi, kteří to považují za traumatizující vzpomínku, byla báseň kritiky chválena i očerňována. George Wolff přirovnal „Valčík mého otce“ k jiným dílům Roethke, jako jsou „Dolor“ a „The Geranium“, přičemž uvedl, že tyto a básně byly zahrnuty do „Meditací staré ženy“, „V temné době“ a „Severoamerická sekvence“ jsou „jeho nejlepší a nejreprezentativnější práce.“[20]

Opravné použití

v analytická psychologie „„ Papaův valčík “a další díla publikovaná v Ztracený syn a další básně se používají jako prostředek psychoterapie léčit ty, kteří trpí závislost na alkoholu. W. D. Snodgrass tvrdí, že Roethkeovy básně ilustrují, že lidský rozum a motiv jsou skryty pod lidskými emocemi v mládí a v dospělosti, přičemž uvádí, že „Valčík mého otce“ umožňuje čtenáři přiblížit se a zamyslet se nad svými osobními vzpomínkami, které během mládí prožily způsobem, který zůstává věrný struktuře a dikci Roethkeovy básně.[21]

Reference

  1. ^ aapone (2005-05-18). „Valčík mého otce od Theodora Roethkeho - Básně | Akademie amerických básníků“. Valčík mého otce. Citováno 2019-04-05.
  2. ^ „Valčík mého otce | Encyclopedia.com“. www.encyclopedia.com. Citováno 2019-04-05.
  3. ^ Seagar, Allan (1968). Skleněný dům: Život Theodora Roethkeho. New York: McGraw Hill Book Company. str. 17.
  4. ^ „Theodore Roethke“. Nadace poezie. 2019-05-11.
  5. ^ A b C d E McKenna, John J. (1998). „Roethkeho revize a tón valčíku mého táty.'" (PDF). 11 (2): 34–38. ISSN  0895-769X - prostřednictvím JSTOR. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  6. ^ Malkoff, Karl (1966). Theodore Roethke: Úvod do poezie. New York a Londýn: Columbia University Press. str.57. ISBN  978-0-231-08650-9.
  7. ^ Mills, David (15. března 2015). „Roh básníka - Valčík My Papa, Theodore Roethke (1908-63)“. Zpravodajská banka.
  8. ^ Janssen, Ronald J. (1986). Roethke's MY PAPA'S WALTZ. Explikátor 44.2. 43–44.
  9. ^ Ciardi, John (1975). Co znamená báseň?. Boston: Houghton Mifflin Company.
  10. ^ Merchant, Eli (2017). Roethkeův „Valčík mého otce“: Valčík Macabre. str. 67.
  11. ^ Carolyn, Kizer (2001). On Poetry and Craft: Selected Prose (Writing Re: Writing). Washington: Press Copper Canyon. str. 69. ISBN  978-1556591563.
  12. ^ Pinsker, Sanford (1979). „NABÍDKA ZÁPASU / POTŘEBA TANCE: POÉRIE THEODORE ROETHKE“. Kritik CEA. 41 (4): 12–17 - prostřednictvím JSTOR.
  13. ^ Barillas, William (2015). Měřič v Theodore Roethke's MY PAPA'S WALTZ. 73. University of Wisconsin-La Crosse: Routledge Taylor and Francis Group, LLC. str. 9–12.
  14. ^ Bowers, Neal (1982). Theodore Roethke: Cesta od mě k jinak. Missouri: The University of Missouri Press. str.vii. ISBN  978-0-8262-0347-2.
  15. ^ „Definice ROMP“. www.merriam-webster.com. Citováno 2019-04-22.
  16. ^ „Definice DIZZY“. www.merriam-webster.com. Citováno 2019-04-22.
  17. ^ Fong, Bobby (1990). „Roethkeho“ valčík mého táty"". Vysokoškolská literatura. 17 (1): 79–82. ISSN  0093-3139. JSTOR  25111845.
  18. ^ Ciardi, John (1958). Mlčení poezie. Divize rukopisů, Library of Congress. str. 99.
  19. ^ Kalaidjian, Walter B. (1987). Porozumění Theodore Roethke. Colimbia: University of South Carolina Press. str. 51. ISBN  978-0872495135.
  20. ^ Wolff, George (1981). Theodore Roethke. Clermont General and Technical College of the University of Cincinnati: Twayne Publishers, A Division of G. K. Hall & Co. pp.132. ISBN  978-0-8057-7323-1.
  21. ^ Snodgrass, W. D. (1965). The Anguish of Concreteness - Theodore Roethke's Career, “Theodore Roethke: Esej o poezii (Arnold Stein ed.). University of Washington Press. str. 81.