Moskevský summit (1988) - Moscow Summit (1988)

Moskevský summit
Prezident Reagan a sovětský generální tajemník Gorbačov podepsali smlouvu INF.jpg
Reagan a Gorbačov ratifikovali smlouvu INF v EU Kremlský palác
Hostitelská země Sovětský svaz
datum29. května - 3. června 1988
Místo konáníKremlský palác
MěstaMoskva
ÚčastníciSovětský svaz Michail Gorbačov
Spojené státy Ronald Reagan
NásledujeWashingtonský summit
PředcházíSummit guvernérů

The Moskevský summit bylo vrcholné setkání mezi NÁS. Prezident Ronald Reagan a Generální tajemník komunistické strany z Sovětský svaz Michail Gorbačov. Konalo se 29. května 1988 - 3. června 1988. Reagan a Gorbačov dokončili Smlouva o jaderných silách středního dosahu (INF) po Americký senát Ratifikace smlouvy v květnu 1988. Reagan a Gorbačov pokračovali v diskusích o bilaterálních otázkách jako Střední Amerika, Jižní Afrika, střední východ a čekající stažení sovětských vojsk z Afghánistán. Reagan a Gorbačov pokračovali v diskusích o lidská práva.[1] Strany podepsaly sedm dohod o menších otázkách, jako jsou výměny studentů a rybolovná práva. Významným výsledkem byla aktualizace sovětských učebnic dějepisu, což si vyžádalo zrušení některých tříd dějepisu na sovětských středních školách.[2] Na konci Reagan vyjádřil spokojenost se summitem.[3]

Cesta prezidenta Reagana do SSSR, Procházky na Rudém náměstí s Michailem Gorbačovem, Moskva, 31. května 1988

Reagan a Gorbačov nakonec vydali společné prohlášení, jehož výňatky jsou uvedeny zde:

Prezident a generální tajemník považují moskevský summit za důležitý krok v procesu zvyšování produktivity a udržitelnosti americko-sovětských vztahů. Jejich komplexní a podrobné diskuse se týkaly celé agendy otázek, s nimiž se oba vůdci dohodli na svém prvním zasedání v Ženevě v listopadu 1985 - agendy zahrnující kontrolu zbraní, lidská práva a humanitární záležitosti, urovnání regionálních konfliktů a dvoustranné vztahy. V důležitých otázkách přetrvávají vážné rozdíly; upřímný dialog, který se mezi oběma zeměmi rozvinul, zůstává rozhodující pro překonání těchto rozdílů.

... Prezident a generální tajemník zdůraznili historický význam jejich setkání v Ženevě, Reykjavíku, Washingtonu a Moskvě při položení základů realistického přístupu k problémům posilování stability a snižování rizika konfliktů. Znovu potvrdili své vážné přesvědčení, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí se s ní nikdy bojovat, odhodlání zabránit jakékoli válce mezi USA a Sovětským svazem, ať už jaderné nebo konvenční, a své vzdání se jakéhokoli záměru dosáhnout vojenské nadřazenosti.

Oba vůdci jsou přesvědčeni, že rozšiřující se politický dialog, který zahájili, představuje stále účinnější prostředek k řešení otázek společného zájmu a zájmu. Nelimitují skutečné rozdíly v historii, tradici a ideologii, které budou i nadále charakterizovat americko-sovětský vztah. Věří však, že dialog vydrží, protože je založen na realismu a zaměřuje se na dosažení konkrétních výsledků. ... Je to proces, o kterém se prezident a generální tajemník domnívají, že slouží nejlepším zájmům národů Spojených států a Sovětského svazu a může přispět ke stabilnějšímu, mírumilovnějšímu a bezpečnějšímu světu.

Kontrola zbraní

Prezident a generální tajemník poté, co vyjádřili závazek svých dvou zemí stavět na dosavadním pokroku v kontrole zbraní, stanovených cílech a dalších krocích v celé řadě otázek v této oblasti. Ty povedou úsilí obou vlád v následujících měsících při jejich vzájemné spolupráci s ostatními státy směrem ke spravedlivým a ověřitelným dohodám, které posilují mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

Jaderné a kosmické rozhovory

Oba představitelé poznamenali, že byl vypracován společný návrh textu smlouvy o omezení a omezení strategických útočných zbraní. ... Přestože je před podpisem této smlouvy zapotřebí dalších důležitých prací, mnoho klíčových ustanovení je zaznamenáno ve společném návrhu textu a je považováno za dohodnuté, s výhradou dokončení a ratifikace smlouvy.

S ohledem na smlouvu o strategických útočných zbraních strany pokračovaly v jednáních o dosažení samostatné dohody týkající se smlouvy ABM, vycházející z jazyka Washingtonského summitu, společné prohlášení ze dne 10. prosince 1987. Byl zaznamenán pokrok při přípravě společného návrhu textu přidruženého protokolu.

Společný návrh smlouvy o omezení a omezení strategických útočných zbraní odráží dřívější chápání stanovení stropů pro ne více než 1 600 strategických útočných doručovacích systémů a 6 000 hlavic, jakož i dohodu o subceilings 4 900 v souhrnu hlavic ICBM a SLBM a 1540 hlavic na 154 těžkých střel.

Návrh smlouvy rovněž zaznamenává dohodu stran, že v důsledku snížení bude celková váha ICBM a SLBM Sovětského svazu snížena na úroveň přibližně 50 procent pod stávající úroveň a tato úroveň nebude překročena.

Během jednání obě strany rovněž dosáhly porozumění, že při budoucí práci na smlouvě budou jednat s porozuměním, že na nasazených ICBM a SLBM stávajících typů bude počítací pravidlo zahrnovat počet hlavic uvedených ve společném prohlášení z prosince. 10. 1987, a počet hlavic, které budou přiděleny každému novému typu balistické střely, bude předmětem jednání.

Obě strany se navíc dohodly na pravidle počítání těžkých bombardovacích zbraní, podle něhož se těžké bombardéry vybavené pouze jadernými gravitačními bombami a SRAM budou počítat jako jedno dodávkové vozidlo proti limitu 1600 a jedna hlavice proti limitu 6000.

Delegace rovněž připravily společné návrhy textů inspekčního protokolu, konverzního nebo eliminačního protokolu a memoranda o porozumění týkajícího se údajů, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Tyto dokumenty vycházejí z ověřovacích ustanovení smlouvy INF a podle potřeby je rozšiřují a rozpracovávají tak, aby splňovaly náročnější požadavky Start. Opatření pro zahájení ověření budou zahrnovat minimálně

A. Výměny dat, včetně prohlášení a příslušných oznámení o počtu a umístění zbraňových systémů omezených společností Start, včetně umístění a zařízení pro výrobu, finální montáž, skladování, testování, opravy, školení, nasazení, přeměnu a eliminaci těchto systémů. Taková prohlášení si strany vymění před podpisem smlouvy a budou pravidelně aktualizována.

B. Základní inspekce k ověření přesnosti těchto prohlášení.

C. Pozorování eliminace strategických systémů na místě nutné ke splnění dohodnutých limitů.

D. Kontinuální monitorování perimetru a portálů kritických výrobních zařízení na místě, aby se potvrdilo, že produkce zbraní bude omezena.

E. Krátká kontrola na místě u:

I. Deklarovaná místa během procesu snižování na dohodnuté limity; II. Místa, kde systémy, na které se vztahuje tato smlouva, zůstávají po dosažení dohodnutých limitů; a III. Místa, kde byly tyto systémy umístěny (dříve vyhlášená zařízení).

F. Krátkodobá inspekce v souladu s dohodnutými postupy v místech, kde by kterákoli strana považovala za možné tajné nasazení, výrobu, skladování nebo opravu strategických útočných zbraní.

G. Zákaz používání utajování nebo jiných činností, které brání ověření vnitrostátními technickými prostředky. Taková ustanovení by zahrnovala zákaz šifrování telemetrie a umožnila by plný přístup ke všem telemetrickým informacím vysílaným během letu rakety.

H. Postupy, které umožňují ověření počtu hlavic na rozmístěných balistických střelách každého konkrétního typu, včetně kontroly na místě.

I. Posílené sledování činností souvisejících se snižováním a omezováním strategických útočných zbraní vnitrostátními technickými prostředky. Patří mezi ně otevřené ukázky položek omezených smlouvou na raketových základnách, základnách bombardérů a podmořských přístavech v místech a časech vybraných inspekční stranou.

Obě strany si také začaly vyměňovat údaje o svých strategických silách.

V průběhu tohoto setkání v Moskvě vedly výměny na Startu k dosažení podstatných dalších společných základů, zejména v oblastech ALCM, a pokusům vyvinout a pokud možno dohodnout řešení problému ověřování mobilních telefonů ICBM.

Strany rovněž jednaly o otázce omezení SLCM s dlouhým dosahem s jadernými zbraněmi.

Ronald Reagan a MS Gorbačov vyjádřili společnou důvěru v to, že provedená rozsáhlá práce poskytuje základ pro uzavření smlouvy o omezení a omezení strategických útočných zbraní, která podpoří strategickou stabilitu a posílí bezpečnost nejen národů SSSR a USA, ale celého lidstva.

Na základě této základní dohody ... byly delegace obou zemí pověřeny návratem do Ženevy 12. července 1988. Zásadně bylo dohodnuto, že jakmile budou vyřešeny zbývající problémy a smlouva a s ní spojené dokumenty jsou dohodnuty, budou neprodleně podepsány.

Jaderné testování

Vedoucí představitelé znovu potvrdili závazek obou stran vést v rámci jediného fóra podrobná postupná jednání o otázkách souvisejících s jadernými zkouškami. V těchto jednáních se strany jako první krok dohodnou na účinných ověřovacích opatřeních, která umožní ratifikovat USA-U.S.S.R. Smlouva o zákazu prahových zkoušek z roku 1974 a Smlouva o mírových jaderných výbuchech z roku 1976 a pokračovat v jednání o dalších přechodných omezeních jaderných zkoušek, která vedou ke konečnému cíli úplného zastavení jaderných zkoušek v rámci procesu účinného odzbrojení. Tento proces by mimo jiné sledoval jako první prioritu cíl redukce jaderných zbraní a nakonec jejich eliminace. Při provádění prvního cíle těchto jednání, dohody o účinných ověřovacích opatřeních pro Smlouvu o zákazu prahových zkoušek USA - USA z roku 1974, se strany dohodly, že navrhnou a provedou společný ověřovací experiment na zkušebních místech toho druhého.

Vedoucí představitelé ... rovněž vzali na vědomí podstatný pokrok v novém protokolu ke Smlouvě o mírových jaderných výbuchech a naléhali na pokračující konstruktivní jednání o účinných ověřovacích opatřeních pro Smlouvu o prahové zkoušce.

Vedoucí představitelé vyjádřili své přesvědčení, že dosud dosažený pokrok tvoří pevný základ pro pokračování pokroku v otázkách týkajících se jaderných zkoušek, nařídili vyjednavačům, aby urychleně dokončili přípravu protokolu ke Smlouvě o mírové jaderné explozi a dokončili přípravu protokolu ke Smlouvě o zákazu prahových zkoušek co nejdříve po provedení a analýze společného ověřovacího experimentu. Potvrdili své porozumění, že ověřovací opatření pro TTBT budou v přiměřeném rozsahu použita v dalších dohodách o omezení jaderných zkoušek, kterých lze následně dosáhnout. Rovněž deklarovali svůj společný záměr usilovat o ratifikaci smluv z roku 1974 i 1976, když budou dokončeny odpovídající protokoly ke Smlouvě o zákazu prahových zkoušek a Smlouvě o mírových jaderných výbuchech, a pokračovat v jednání, jak bylo dohodnuto ve společném prohlášení summitu ve Washingtonu.[4]

Jedním z ironických příkladů summitu bylo, když Reagan dal Gorbačovovi kopii filmu Přátelské přesvědčování, jehož scénáristou Michael Wilson dostal na černou listinu v padesátých letech kvůli podezření komunistický sympatie.[5]

Viz také

Reference