Morfické slovo - Morphic word - Wikipedia
V matematice a informatice, a morfické slovo nebo substituční slovo je nekonečná posloupnost symbolů, která je vytvořena z určité třídy endomorfismus a volný monoid.
Každý automatická sekvence je morfický.[1]
Definice
Nechat F být endomorfismem volného monoidu A∗ na abecedě A s vlastností, že existuje dopis A takhle F(A) = tak jako pro neprázdný řetězec s: říkáme to F je prodloužitelné na A. Slovo
je čistě morfický nebo čisté substituční slovo. Všimněte si, že se jedná o limit posloupnosti A, F(A), F(F(A)), F(F(F(A))), ... Je to zjevně pevný bod endomorfismu F: jedinečná taková posloupnost začínající písmenem A.[2][3] Obecně je morfické slovo obrazem čistého morfického slova pod kódováním.[1]
Pokud je morfické slovo konstruováno jako pevný bod prodloužitelného k-jednotný morfismus na A∗ pak je slovo k-automatický. The n-tý člen v takové posloupnosti může být vytvořen a konečný stavový automat čtení číslic n v základně k.[1]
Příklady
- The Sekvence Thue – Morse je generováno nad {0,1} 2 uniformním endomorfismem 0 → 01, 1 → 10.[4][5]
- The Fibonacciho slovo je generováno během {A,b} endomorfismem A → ab, b → A.[1][4]
- The tribonacci slovo je generováno během {A,b,C} endomorfismem A → ab, b → ac, C → A.[5]
- The Sekvence Rudin – Shapiro se získá z pevného bodu 2 uniformního morfismu A → ab, b → ac, C → db, d → DC následuje kódování A,b → 0, C,d → 1.[5]
- The běžná sekvence skládání papíru se získá z pevného bodu 2 uniformního morfismu A → ab, b → cb, C → inzerát, d → CD následuje kódování A,b → 0, C,d → 1.[6]
Systém D0L
A Systém D0L (deterministický bezkontextový Systém Lindenmayer ) je dáno slovem w volného monoidu A∗ na abecedě A společně s morfismem σ prodloužitelným na w. Systém generuje nekonečné slovo D0L ω = limn→∞ σn(w). Čistě morfická slova jsou slova D0L, ale ne naopak. Pokud však ω = uν je nekonečné slovo D0L s počátečním segmentem u délky |u| ≥ |w| tedy zν je čistě morfické slovo, kde z je dopis, který není v A.[7]
Viz také
Reference
- Allouche, Jean-Paul; Shallit, Jeffrey (2003). Automatické sekvence: Teorie, Aplikace, Zobecnění. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-82332-6. Zbl 1086.11015.
- Honkala, Juha (2010). Msgstr "Problém rovnosti pro čistě substituční slova". v Berthé, Valérie; Rigo, Michel (eds.). Kombinatorika, automaty a teorie čísel. Encyklopedie matematiky a její aplikace. 135. Cambridge: Cambridge University Press. 505–529. ISBN 978-0-521-51597-9. Zbl 1216.68209.
- Lothaire, M. (2005). Aplikovaná kombinatorika na slova. Encyklopedie matematiky a její aplikace. 105. Kolektivní dílo od Jean Berstel, Dominique Perrin, Maxime Crochemore Eric Laporte, Mehryar Mohri, Nadia Pisanti, Marie-France Sagot, Gesine Reinert, Sophie Schbath, Michael Waterman Philippe Jacquet, Wojciech Szpankowski, Dominique Poulalhon, Gilles Schaeffer, Roman Kolpakov, Gregory Koucherov, Jean-Paul Allouche a Valérie Berthé. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-84802-4. Zbl 1133.68067.
- Lothaire, M. (2011). Algebraická kombinatorika slov. Encyklopedie matematiky a její aplikace. 90. S předmluvou Jean Berstel a Dominique Perrin (Dotisk vázané knihy z roku 2002, ed.). Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-18071-9. Zbl 1221.68183.
Další čtení
- Cassaigne, Julien; Karhumäki, Juhani (1997). "Toeplitzova slova, zobecněná periodicita a periodicky iterované morfismy". European Journal of Combinatorics. 18: 497–510. doi:10.1006 / eujc.1996.0110. Zbl 0881.68065.