Minjona - Minjona

Dámský sbor Minjona
Pěvecký sbor
PůvodRiga, Lotyšsko
Založený (1975-02-11) 11. února 1975 (věk 45)
ZakladatelLotyšská univerzita
Členovépřibližně 30
SbormistrEvija Vanaga, Elīna Auziņa-Baiguševa
VarhaníkIlze Dzērve
ŠéfdirigentRomāns Vanags
Hlavní sídloRaiņa Boulevard 19, Riga, Lotyšsko
PřidruženíLotyšská univerzita
Ocenění9. nejlepší ženský sbor světa (2015) [1]
webová stránkawww.minjona.lu.lv

Minjona je ženský sbor založený na Lotyšská univerzita. Sbor založil v roce 1975 umělecký vedoucí Viesturs Gailis.[2] V roce 1977 dostal název „Minjona“.[3] V roce 2015 byla Minjona jmenována 9. nejlepším ženským sborem na světě.[4]

Dějiny

Nadace

Poprvé se sbor objevil v roce 1974, kdy studentky Lotyšská státní univerzita Pēteris Stučka byli povoláni na konkurz do ženského sboru.[5][6] Viesturs Gailis, zakladatel nového kolektivu, byl studentem prvního ročníku Lotyšská státní konzervatoř a syn Daumantsa Gallise, který byl v té době uměleckým vedoucím a šéfdirigentem smíšeného sboru „Juventus“.[6]

Za vznikem ženského sboru stály dvě hnací síly:

  • nadbytek žen se zájmem o zpěv s Juventusem;[7] a
  • Gallis, student dirigování ve třídě svého otce na konzervatoři, si přál rozvíjet svůj vlastní talent sborového dirigenta.[8]

První konkurz se konal 24. prosince 1974, po kterém následovala první zkouška 11. února 1975. Od té doby je datum první zkoušky připomínáno jako výročí sboru.[6][9]

První veřejné představení se konalo dne 1. Června 1975 v Aula Magna z Lotyšské univerzity během dětských slavností.[6][10] V květnu 1976 představila Minjona svůj první úplný koncert.[11] Na podzim roku 1975 byl sbor povolán Lotyšská televize zaznamenat svůj první zvukový a obrazový záznam: lotyšské lidové písně „Tumša nakte, zaļa zāle“ a „Bēdu, manu lielu bēdu“.[6][9]

název

5. dubna 1977 dostal sbor jméno - „Minjona“,[6][12] který byl inspirován postavou "Mignon" v Johann Wolfgang von Goethe Práce Učební obor Wilhelma Meistera [Wilhelm Meisters Lehrjahre]. Volba jména byla inspirována Gailisovým otcem, známým jako interpret hudby hudby Emīls Dārziņš. Dārziņš složil skladbu s názvem „Minjona“ pro smíšený sbor; Gailis upravila tuto hudbu pro ženský sbor, aby si připomněla pojmenování sboru.[6][13][14] Tato píseň je založena na jedné z Goetheových Písně Mignon, báseň "Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn?" Tato píseň se stala na mnoho let hymnou sboru.[15]

Kreativní ředitelé a šéfdirigenti

Koncertní mistři

Ocenění

  • 2000 - 1. místo - XLVIII „Guido d'Arezzo“ Mezinárodní polyfonní soutěž Arezzo (Itálie)
  • 2001 - 3. místo - XXX „Florilège Vocal de Tours“ Mezinárodní sborová soutěž (Francie)
  • 2002-2.místo - XVII Mezinárodní festival akademických sborů (Pardubice, Česká republika)
  • 2003– 4. místo - Válečné sbory XXIII. lotyšské písně a XIII. tanečního festivalu
  • 2004-2.místo - XXI „Béla Bartók“ Mezinárodní soutěž sborů (Debrecen, Maďarsko)
  • 2007 - 4. místo –X Mezinárodní festival sborů „Tallinn 2007“ (Estonsko)
  • 2008-2.místo - Válečné sbory XXIV lotyšské písně a XIV taneční festival; diplom za nejlepší provedení povinné písně - lotyšská lidová píseň „Aunu, aunu balti kājas“ (zorganizován Imants Ramiņš )
  • 2009 - 2. místo - XXXI Mezinárodní soutěž sborů májů „Prof. Georgi Dimitrov “ (Varna, Bulharsko)
  • 2012 - Platinová medaile - I. Xinghai Cena mezinárodních mistrovství sborů (Guangzhou, Čína)
  • 2013-3.místo - Válečné sbory XXV lotyšské písně a XV tanečního festivalu; 8. místo mezi ženskými sbory z celého světa INTERKULTUR Světové hodnocení.[6][17][18]
  • 2015 - 9. místo mezi ženskými sbory z celého světa INTERKULTUR Světové hodnocení[1]

Nominace

Diskografie

Účast na nahrávání hudby

  • Dziesmu svētki. Dziedot dzimu, dziedot augu (2008).[24]
  • XXIII Vispārējie Latviešu Dziesmu svētki. Sieviešu un vīru koru koncerts Teiksma par latvieti (2003).[25]

Věnování

Skladatelé

Básně

  • Anna Rancāne - „Vēl pirms dziesmas kāda skaņa debesīs trīs“ (1980) - věnovaný Minjonskému ženskému sboru Lotyšské státní univerzity Pēteris Stučka[28]

jiný

  • Edite Kaufmane - domácí švestka „Minjona“ (reg. Č. PLU2) - „první vyšlechtěná odrůda švestek získala svůj titul díky sboru„ Minjona ““[29]

Reference

  1. ^ A b Podle světového žebříčku INTERKULTUR z dubna 2015. Dostupné na: „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 12.02.2013. Citováno 2013-03-20.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  2. ^ "Minjona", Enciklopēdija "Rīga", Rīga, Galvenā enciklopēdiju redakcija, 1988, 476. lpp.
  3. ^ Sarma, S. "Turpmāk -" Minjona "", Padomju Studenti, Nr. 31, 1977. 28. aprīlis, 3. lpp.
  4. ^ „Světový žebříček ženských sborů“. Mezikultura. Duben 2015. Archivovány od originál dne 12.02.2013.
  5. ^ "Lai balstiņas kopā skan!", Padomju Studenti, Nr. 14, 1974. 19. decembris, 4. lpp.
  6. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ločmele, A., Jarinovska, K., "Sieviešu koris" Minjona "", Pēc 6 mirkļiem 100 gadi. 2013. 26. září. Dostupné v: http://www.mirkli.lu.lv/kori/sieviesu-koris-minjona/ Archivováno 04.10.2013 na Wayback Machine
  7. ^ Rijnieks, J. "Vēl desmit", Dzimtenes Balss. 1981. 8. janvārī.
  8. ^ Rijnieks, J., "Vēl desmit", Dzimtenes Balss. 1981. 8. janvārī.
  9. ^ A b Minjona: hronika (11.02.1975. –19.03.1977.): alba [manuskripts], [Rīga, 1975/1977].
  10. ^ Brinkmane, I. "Dāvāsim dziesmu", Padomju Studenti, Nr. 5. 1985. 17. oktobris, 3. lpp.
  11. ^ P. Stučkas Latvijas Valsts universitātes Sieviešu kora koncerts: koncertafiša, [Rīga, 1976.] Dostupné na: http://www.mirkli.lu.lv/kori/sieviesu-koris-minjona/ Archivováno 04.10.2013 na Wayback Machine
  12. ^ Sarma, S. "Turpmāk -" Minjona "", Padomju Studenti, Nr. 31, 1977, 28. dubna, 3. lpp.
  13. ^ Letonika.lv. http://www.letonika.lv/groups/default.aspx?q=Blaumanis&id=2675753&&g=3
  14. ^ "Minjona" (č. 36), Dziesmu Pūrs, Nr. 10. 1901. 1. oktobris. Dostupné v: http://www.periodika.lv/periodika2-viewer/view/index-dev.html#panel:pp%7Cissue:/p_001_dzpu1901n10%7Carticle:DIVL45%7Cquery:Minjona%7CissueType:P
  15. ^ Latvijas Universitāte. http://www.minjona.lu.lv/kolektivs/vesture/
  16. ^ A b Lotyšská univerzita. Dostupné v: http://www.minjona.lu.lv/kolektivs/vesture/
  17. ^ Lotyšská univerzita. Dostupné v: http://www.minjona.lu.lv/kolektivs/konkursi/
  18. ^ Světový žebříček INTERKULTUR (únor 2013). Dostupné v: „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 12.02.2013. Citováno 2013-03-20.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  19. ^ "LMB 2013: Nominanti kategorijā Gada koncerts", DELFI Kultūra, 14. února 2014. Dostupné na: http://www.delfi.lv/kultura/news/liela-muzikas-balva/lmb-2013-nominanti-kategorija-gada-koncerts.d?id=44100877
  20. ^ "Foto: Jāzepa Vītola 150. dzimšanas dienai veltītais koncerts LU aulā", Apollo, 3. července 2013. Dostupné na: http://apollo.tvnet.lv/zinas/foto-jazepa-vitola-150-dzimsanas-dienai-veltitais-koncerts-lu-aula/575105
  21. ^ Jarinovska, K. "LU koris Minjona koncertēs Rīgas Sv. Pētera baznīcā", Latvijas Universitāte, 28. března 2014. Přístupné: http://www.kultura.lu.lv/zinas/t/26295/ Archivováno 18. 06. 2015 na Wayback Machine
  22. ^ A b "Paziņo Mūzikas ierakstu Gada balvas nominācijas", DELFI. Dostupné v: http://www.delfi.lv/kultura/news/music/pazino-muzikas-ierakstu-gada-balvas-nominacijas.d?id=13466439
  23. ^ Latvijas Universitāte. http://www.minjona.lu.lv/diskografija/
  24. ^ Baltic Records Group, BRG CD 224. Viz. Latvijas mūzikas informācijas centrs. Dostupné v: http://lmic.lv/core.php?pageId=722&id=383&profile=1
  25. ^ Baltic Records Group, BRG CD 159. Seet. Latvijas mūzikas informācijas centrs. Dostupné v: http://www.lmic.lv/core.php?pageId=722&id=298&profile=1
  26. ^ Branko, Starku. Halleluyeah Song Book. Posvátné písně pro radostný zpěv. Sv. 2 pro stejné hlasy SSAA / TTBB a cappella. Chorvatsko, BESTMUISIC, s. 5—7.
  27. ^ Jarinovska, Kristīne (Latvijas Universitāte, 2014. 28. březen) "LU koris Minjona koncertēs Rīgas Sv. Pētera baznīcā". Dostupné v: http://www.kultura.lu.lv/zinas/t/26295/ Archivováno 18. 06. 2015 na Wayback Machine; Aurelio Porfiri. „Laudate Pueri Dominum“ für Frauenchor und Orchester. Vydání Ferrimontana. Verlag für internationale Chormusik EF2970.
  28. ^ Rancāne, Anna. "Minjona", Padomju Studenti, 1980. 5. jūnijs.
  29. ^ Latvijas izgudrojumi un izgudrotāji. Edite Kaufmane. Dostupné v: http://inventions.lza.lv/sel.php?id=2

externí odkazy