Jāzeps Vītols - Jāzeps Vītols

Jāzeps Vītols
Jāzeps Vītols
narozený	26. července 1863; Valmiera Ruská říše; (Nyní Lotyšsko )
Zemřel	24.dubna 1948 (ve věku 84); Lübeck Spojencem okupované Německo
Národnost	lotyšský
Vzdělání	Petrohradská konzervatoř
Známý jako	Hudba
Manžel (y)	Annija Vītols

Jāzeps Vītols (Němec: Joseph Wihtol; 26 července 1863-24 dubna 1948) byl lotyšský skladatel, pedagog a hudební kritik. Je považován za jednoho z otců lotyšské klasické hudby.

Životopis

Konzervatoř v Petrohradu, 1913

Vītols, narozený v Valmiera syn učitele, začal studovat v složení v roce 1880 u Petrohradská konzervatoř s Nikolai Rimsky-Korsakov.^[1] Po absolutoriu v roce 1886 zůstal na konzervatoři, kde vyučoval kompozici, a v roce 1901 dosáhl hodnosti profesora.^[1] Včetně jeho žáků Nikolai Myaskovsky a Sergej Prokofjev.^[1] Vītols byl blízkým přítelem kolegů profesorů Alexander Glazunov a Anatoly Lyadov; pravidelně se účastnil v Mitrofan Beljajev „Týdenní pátky“ - pravidelná setkání významných ruských skladatelů u Beljajevova domu. V té době byl Beljajev hlavním nakladatelem Vītolse. Kromě akademické sféry trávil Vītols čas také jako a hudební kritik pro St Petersburger Zeitung od roku 1897 do roku 1914.

V roce 1918 se Vītols vrátil Rusko k jeho nově nezávislé Lotyšsko na chování the Lotyšská národní opera. Následující rok založil první lotyšskou hudební konzervatoř, která byla později přejmenována na Jāzeps Vītols Lotyšská hudební akademie na jeho počest a v letech 1919 až 1944 tam vedl kurzy kompozice. Jeho nejvýznamnějšími studenty během jeho funkčního období byli Jānis Ivanovs, Olfdolfs Skulte a Tālivaldis Ķeniņš. Pomohl také spoluzakládat Lotyšskou společnost skladatelů v roce 1923. V roce 1944 se přestěhoval do Lübecku v Německo a žil tam až do své smrti v roce 1948. Jeho ostatky byly vráceny do Rigy v roce 1993.

Vītols působil nejen jako skladatel, pedagog a dirigent, ale byl také a klavírista a plodný hudební kritik. Byl členem lotyštiny bratrství studentů Fraternitas Lataviensis.

Zvláště jeho sborová hudba Gaismas pils (Hrad světla) je velmi oblíbený u lotyšských sborů a je často zařazen do repertoáru souboru Lotyšský festival písní a tanců. Vītols vokální a sborová díla vydává Musica Baltica Ltd. v Riga. Zemřel v Lübeck.

Styl

Vezmeme-li podnět od svých ruských kolegů, stal se Vītols vedoucím představitelem národní romantismus v Lotyšsku. Je považován za otce výrazně lotyšského klasická hudba, jako první lotyšský skladatel, který dosáhl mezinárodního postavení. Jeho práce odhaluje nepopiratelný vliv jeho učitele Rimského-Korsakova, v neposlední řadě v jeho lesku orchestrace, hodnocení, které sdílel Vītolsův přítel a skladatel Alexander Glazunov. Během svého působení v Rusku se Vītols začal hluboce zajímat o lotyšský folklór a dirigoval lotyšský sbor v Petrohrad. Jeho melodie jasně čerpají z jeho dědictví a často přímo vystupují Lotyšské lidové melodie. Ve snaze vytvořit pro Lotyšsko hudební styl napodoboval Vītols procesy ruské národní školy. Jeho rozsáhlá díla, která jsou většinou obsazena sonátová forma, se často vyznačují působivým dramatickým vývojem. Celkově měl ve srovnání s mnoha jinými skladateli 20. století tendenci být spíše konzervativní, ale přesto disponoval mistrovskou skladatelskou technikou.

Funguje

Opus	Orchestrální	Komora	Hlasitý	Klavír	Rok
1				Klavírní sonáta h moll	1886
21	Dramatická předehra				1895
27		Smyčcový kvartet G dur			1899
35			Píseň (Dziesma)		1908
45			Severní polární záře (Ziemeļblāzma)		1914
14		Recit pro violu nebo violoncello a klavír			1894
32		8 lotyšských lidových melodií pro klavír
	Symfonie e moll				1886–88
37	Sprīdītis Ametysty Smaragdy Perly Rubíny Diamanty				1907
42	Fantazie na lotyšských lidových melodiích				1908–10
	Podzimní píseň (Rudens dziesma)				1928
28	Bard z Beveriny (Beverīnas dziedonis)				1891
—			Kázání na hoře (Kalna sprediķi)		1943
12			Skica pro violoncello a klavír
8			Berceuse		1892
39	Rhapsody On Lithuanian Folksongs
29			10 chorálů Populaires Lettons Skaisti dziedi lakstīgala Rīgas torņa galiņā Apkārt kalnu gāju, kalniņa uzkapu ,? Redzēj 'savu sirdspuķīti gauži raudādam! Āvu, āvu baltas kājas, Lecu dārziņā Aijā, žūžu, lāča bērnis Plakanāmi kājiņāmi Trīcēt trīcēj 'vízum Rīga Kas do Rīgu trīcināj'? Pūt vējiņi, dzen laiviņu, Aizdzen mani Kurzemē Redz kur jāja div 'bajāri, Zīda pušķi zemi slauka Pati matte savu dēlu Kara vīru audzināja Kas līgo ielīgoja? ligo! Mūsu pašu ciema ļaudis, lgo! Irbit gulēj 'ceļmalāi, Baida manu kumeliņ'!		1901
6			Variace na téma Lette		1892
7			Šest Mélodies Chant du Mendiant: „Faites l’aumône, bonnesgens“. Berceuse: „O souris grise, apporte le sommeil“. Chant du Ruisseau: „J’ai quitté les monts“. „Je ne puis rire“. Zpěv de Pêcheurs: „Mère Dvina, mère chère“. Je t’aime: „Je me rappelle ton premier sourire“.		1892
3				Humoreska	1890
4	La fête Lihgo				1889
5			3 písně (Dziesmas) Das Blatt im Buche: „Ich hab’ eine alte Muhme “ Schlimme Ahnung: „Flüchtig ist dein Kuss, Geliebte“ Zu spät: "Sie haben dich fortgetragen"		1892
2	Mélodie et Mazurka				1889
43				3 vzpomínky	1914
53			3 písně (Dziesmas) Die Welle („Hell strahlt die Sonne“) Nebeltage („Nun die Welt trübe“) Lächeln („Lächle einmal noch“)		1919
55		Berceuse v A			1921
11			3 melodie pro hlas a klavír Heimkehr: „Es wintert draussen mit aller Macht“ Die Fenster varuje gefroren Du schläfst da so ruhig und süss
13				3 preludia	1894
15		Romantika			1894
50			5 šansónů d'ete (Vasaras dziesmas)		1918
16				3 preludia	1895
2				4 Morceaux	1895
58			12 Chansons Enfantines		1921
63				Klavírní sonatina h moll	1927
52			3 písně (Dziesmas) Dünastrom, Schwarzauge Wiegenlied fürs Herz („Törichtes Herz“) Frühlingstage („Kein Klagelaut jemals erkling“)		1919
66		Dargakeni Ametysty (Lento) Smaragdy (Allegro rustico) Perly (Allegro) Rubíny (agitato) Diamanty (Allegro di molto)			1924
68				8 miniatur (Astonas miniaturas)	1928
—			Smyčcový kvartet č. 1		1885
—			Esquisse		1894
10				3 preludia	1893
9			Mazurka et Valse		1892
34			Písně
35	Das lhal
61			3 písně (Dziesmas)		1925
59			3 písně (Dziesmas)		1923
24				Valse-Caprice	1897
			Píseň slunečního záření		1911
		V mé mysli je stále Tichá noc			1911
23				2 Morceaux	1897
25				3 morceaux	1897
33				Deux miniatury (Divas miniaturas)	1905
	Rapsodie pro housle a orchestr				1918
57		Carmina			1927
38			3 siluety		1909
41				2 Morceaux — Au Clair de la Lune	1910
44			3 písně (Dziesmas)		1910
48			5 preludií de Naurena Elzas		1914
54				Variace - portréty	1920
17				3 morceaux	1895
18				Berceuse et Étude	1895
19				2 preludia	1895
20				4 Morceaux	1895
22
31			7 Lieder (Dziesmas) Mans kaps (Mein Grab) Mirdzas Lied: „Mondenstrahlen weben“ „Im Sinn liegt mir die stille Nacht“		1903-21
26				3 etudy	1898
36
30				3 preludia	1903
40			8 písní (Dziesmas)		1909
46
47
49			5 lotyšských lidových písní		1916
51			3 písně (Dziesmas)		1919
56			3 Lieder (Trīs dziesmas) Rozes visskaistākās Laimītei Laimas sveiciens		1921
60			Le Chagrin du Pueple (Tautas bedas) — — —		1923
62			3 písně (Dziesmas)		1925
64
65
67
—	Podzimní píseň (Rudens Dzisma)
—	Symfonie e moll				1886–87
—	Symfonie č. 2				1901
—	Tom Thumb				1908
—	Píseň rybářky				1911
—	Píseň slunečního záření				1911
—	V mé mysli je stále Tichá noc				1911
—	Pohár na ostrově mrtvých				1911
—	Rapsodie pro housle a orchestr				1918
—	Ze stromu uznání				1924
—	Píseň podzimu				1928
—	Lotyšská country serenáda pro orchestr				1934
—	Kázání na hoře				1943
—	Legenda pro smyčcové kvarteto				1942
—				Pastorale (Pastorāle) pro varhany	1913
—				29 melodií de chorals d'après le livre de l'église évangélique luthérienne lettonne (29 korāļi meldiju grāmatā latvijas evaņģēliski - luterāņu draudzēm)	1924
—				Liturgie (Liturija)	1934
—				Liturgie de Pâques (Lieldienu liturģija)	1935

Hudební věda funguje

Anatoly Konstantinovich Lyndon: život, práce a čas (jeden z esejů publikovaných s biografickým esejem Victora Valtera a pamatuje si Sergeje Gorodetského) (1916) ^[2]

Oslava a vzpomínka

Hudební dny Jāzeps Vītols v Gaujien začaly brzy po roce 1922, kdy strávil léta v Gaujiena „Anniņas“ se svou ženou. S oslavou jeho narozenin začaly přicházet různé sbory z celé země Gaujien na 26. července oslavit Vītolsovy narozeniny hudbou.^[3] V roce 2003 byl kolem této oslavy zahájen letní tábor pro děti z hudebních škol, který vytvořil orchestr a sbor, aby oslavovali hudbu a bavili se a procvičovali své nástroje.^[4]

Poznámky

^ ^A ^b ^C Profil Naxos.
^ Вальтер В. Г., Витолс Я., Городецкий С. М. Анатолий Константинович Лядов. - переизд .. - СПб .: Композитор - Санкт-Петербург, 2005. - 184 с. - ISBN 5-7379-0256-0 (v Rusku)
^ „Gaujienas pagasts“. www.gaujiena.lv. Citováno 2016-04-08.
^ „Balsojiet Ineses Galantes talantos par Karīnu Mazūru un Nikolu Bergmani!“. www.vitoleni.lv. Citováno 2016-04-08.

Reference

„Jazeps Vitols (1863-1948)“. Skladatelé. Naxos. Citováno 2007-03-08.

Braun, Joachim a Klotiņš, Arnold. „Vītols, Jāzeps“. Grove Music Online (požadováno předplatné). vyd. L. Macy. Citováno dne 8. března 2007.

externí odkazy

[Naxos-1] A ^b ^C Profil Naxos.

[2] Вальтер В. Г., Витолс Я., Городецкий С. М. Анатолий Константинович Лядов. - переизд .. - СПб .: Композитор - Санкт-Петербург, 2005. - 184 с. - ISBN 5-7379-0256-0 (v Rusku)

[3] „Gaujienas pagasts“. www.gaujiena.lv. Citováno 2016-04-08.

[4] „Balsojiet Ineses Galantes talantos par Karīnu Mazūru un Nikolu Bergmani!“. www.vitoleni.lv. Citováno 2016-04-08.

[1]

[2]

[3]

[4]

Jāzeps Vītols

narozený	(1863-07-26)26. července 1863 Valmiera Ruská říše (Nyní Lotyšsko )
Zemřel	24.dubna 1948(1948-04-24) (ve věku 84) Lübeck Spojencem okupované Německo
Národnost	lotyšský
Vzdělání	Petrohradská konzervatoř
Známý jako	Hudba
Manžel (y)	Annija Vītols