Vojenské obvody ruské říše - Military districts of the Russian Empire

Vojenské obvody Ruské říše, 1913.

V Imperial ruská armáda, a vojenský okruh (ruština: военный о́круг, voyenny okrug) bylo územní sdružení společnosti vojenské jednotky, formace, vojenské školy a různá místní vojenská zařízení. Tento typ teritoriálního rozdělení byl využíván k zajištění efektivnějšího řízení armádních jednotek, jejich výcviku a dalších souvisejících provozních činností bojová připravenost.

Dějiny

V Imperial ruská armáda, vojenské okresy byly nejprve vytvořeny Dmitrij Milyutin v letech 1862–64 nahradit dosavadní Vojenské inspektoráty. Vojenské obvody byly organizovány tak, aby zahrnovaly regiony civilní správy v gubernyas a uyezds. Do roku 1892 bylo v Ruské říši 13 vojenských obvodů a jeden region se statusem vojenského okruhu:

  1. Petersburg vojenský okruh (Петербу́ргский военный округ) – Petrohrad, Olonets, Arkhangelsk, Novgorod, Pskov, Estonsko a čtyři uyezdy z Livonia gubernya (Pernov, Fellinskiy, Valkskij a Verrosskij )
  2. Vojenský obvod Vilno (Ви́ленский военный округ) – Vilno, Grodno, Kovno, Kurland, Livonia (bez výše zmíněných čtyř uyezdů), Vitebsk, Mogilev, Minsk a Suwałki (bez Ščučinsk uyezd)
  3. Varšavský vojenský okruh (Варшавский военный округ) – Kongres Polsko bez části Suwałki v Vojenský obvod Vilno
  4. Kyjevský vojenský okruh (Ки́евский военный округ) – Kyjev, Podolia, Volyně, Černigov, Poltava, Charkov, Kursk
  5. Oděský vojenský okruh (Оде́сский военный округ) – Besarábie, Cherson, Jekatěrinoslav, Taurida
  6. Moskevský vojenský okruh (Моско́вский военный округ) – Moskva, Smolensk, Tver, Jaroslavl, Kostroma, Vologda, Vladimír, Nižnij-Novgorod, Kaluga, Tula, Ryazan, Orel, Tambov, Voronež
  7. Kazanský vojenský okruh (Каза́нский военный округ) – Kazaň, Vyatka, Perm, Ufa, Simbirsk, Samara, Penza, Saratov, Astrachaň (s Astrachaň, Ural a Orenburgský kozák hostitelské jednotky)
  8. Kavkazský vojenský okruh (Кавказский военный округ) – Stavropol gubernya s celou Kavkaz a Zakavkazsko (včetně Kuban a Terek kozák hostitelské jednotky)
  9. Turkestánský vojenský okruh (Туркестанский военный округ) - kraj (область): Syr-Darya (s Amu Dar'ya pododdělení), Samarkand a Fergana
  10. Omsk vojenský okruh (Омский вое́нный округ) – Tobolsk a Tomsk guberniyas, Akmolinsk, Semipalatinsk a Semirechye regiony (s místními kozáckými jednotkami).
  11. Irkutský vojenský okruh (Ирку́тский военный округ) – Irkutsk a Jenisejské gubernie a Jakutsk region (s místními kozáckými jednotkami).
  12. Vojenský obvod Amur (Аму́рский военный округ) - regiony Transbaikal, Amur (s místními kozáckými jednotkami), oblast tichomořského pobřeží a Ostrov Sachalin
  13. Don Host Oblast„V Donskoy vojenský okruh jmenovanému atamanovi bylo svěřeno právo a odpovědnost velitele sil a generálního guvernéra; kontrola nad vojenským obvodem spočívala v Don Cossack hostitelský personál a administrativa.

V době první světová válka zbytky okupovaného vojenského okruhu Vilno byly rozděleny do dvou okresů: Dvina a Minsk.

Velitel vojenského okruhu byl jmenován velícími jednotkami (jmenného) vojenského okruhu (v peterském vojenském okruhu - Vrchní velitel kdo byl Car ), se všemi jednotkami, vojenské instituce a vojenské hodnosti jim podřízeného vojenského regionu.

V některých regionech byl velitel vojenského okruhu současně místním Generální guvernér.

Řízení vojenského okruhu zahrnovalo vojensko-okresní radu a funkční okresní zaměstnance a správy dělostřelectva, ženistů, zásobovací sbor a vojenská lékařská služba.

Na začátku první světové války však zbývalo 12 vojenských obvodů: Dvinsk, Irkutsk, Kavkaz, Kazaň, Kyjev, Minsk, Moskva, Oděsa, Omsk, Petrohrad, Amur a Turkestán.

Bývalé okresy