Michael Hebenstreit - Michael Hebenstreit
Michael Hebenstreit (asi 1812 - po roce 1875) byl rakouský Dirigent a hudební skladatel pro scénickou hudbu.
Život
O Hebenstreitově životě nebylo vyneseno téměř nic, jen pár skóre přežili. Byl jeho nástupcem Adolf Müller st jako Kapellmeister i v oblasti scénické hudby a často spolupracovali s Johann Nestroy. Jeho působištěm bylo Leopoldstädter Theater, který byl po zboření a přestavbě pod vedením ředitele Carl Carl, byl přejmenován na Carltheater v prosinci 1847, kde pracoval až do své smrti v roce 1875.
Po premiéra z Höllenangst dne 17. listopadu 1849 Österreichische Courier ze dne 20. listopadu 1849 (č. 276, s. 1104) napsal o hudbě Hebenstreita poněkud hanlivě, bylo by to „mírně poznamenáno - průměrné.[1]
Hebenstreit byl objevitelem a propagátorem operního zpěváka Etelka Gerster (1855–1920). Protože ji učil v letech 1874 až 1875 na bývalé vídeňské konzervatoři,[2] rok jeho smrti musí být po roce 1875.[3]
Skladby (až do vynesení)
Pro Johanna Nestroye
- Liebesgeschichten und Heurathssachen (1843)
- Die schlimmen Buben in der Schule (1847); na otevření nově postaveného Carltheatru
- Martha oder Die Mischmonder Markt-Mägde-Miethung (1848)
- Die lieben Anverwandten (1848)
- Freiheit v Krähwinkelu (1848)
- Lady und Schneider (1849)
- Judith und Holofernes (Nestroy) (1849)
- Der alte Mann mit der jungen Frau (1849)
- Höllenangst (1849)
- Der holländische Bauer (1850)
- Karikaturen-Charivari mit Heurathszweck (1850)
Pro ostatní autory
- Josef Kilian Schickh:
- Das Zauber-Diadem oder Abenteuer eines Stubenmädels (1836).
- Wilhelm Turteltaub:
- Nur eine löst den Zauberspruch, oder Wer ist glücklich? (1841).
- Friedrich Hopp:
- Hauskäppchen oder Die Herberge im Walde od Doktora Fausta (asi 1850)
- Der Pelzpalatin und der Kachelofen, oder Der Jahrmarkt zu Rautenbrunn (1853).
- Friedrich Kaiser:
- Eine Posse jako Medizin (1850).
- Mönch und Soldat (1850).
- Dienstbothenwirthschaft, nebo od Chatoulle und Uhr (1852).
- Müller und Schiffmeister (1853).
externí odkazy
- Krátká biografie v Johann Nestroy (2010). Urs Helmensdorfer (ed.). Der Gesang ist ein Proteus: Theaterlieder beim Clavier zu singen: s reprodukcemi konceptů, partitur a výtisků a CD „Wie klingt ein Nestroy-Lied?“. Vídeň - Musik und Theater. LIT Verlag Münster. ISBN 978-3-8258-0742-9.
- Werkverzeichnis auf Münchner DigitalisierungsZentrum
- Werkverzeichnis auf Herbert Jacob, Marianne Jacob, Thomas Lindenberg, Evelyn Binder (2011). Thomas Lindenberg (ed.). [Google Book N-O, svazek 3] Šek
| url =hodnota (Pomoc). Deutsches Schriftsteller-Lexikon, 1830-1880: Goedekes Grundriss zur Geschichte der deutschen Dichtung, Fortführung. Berlín: Walter de Gruyter. str. 92–95. ISBN 978-3-05-005194-9.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
Reference
- ^ Jürgen Hein (Upravit.): Johann Nestroy, Stücke 27 / II. V Jürgen Hein, Johann Hüttner, Walter Obermaier, W. Edgar Yates: Johann Nestroy, Sämtliche Werke, Historisch-kritische Ausgabe. Franz Deuticke Verlagsgesellschaft, Vídeň 1996, ISBN 3-216-30238-5, str. 137.
- ^ nesmí být zaměňována s Konservatorium Wien Privatuniversität
- ^ Susanne Blumesberger, Michael Doppelhofer, Gabriele Mauthe: Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. až 20. Jahrhundert. Hlasitost 1: A – já. Editoval Österreichische Nationalbibliothek. Saur, Mnichov 2002, ISBN 3-598-11545-8, str. 414 (Michael Hebenstreit, str. 414, v Knihy Google ).
