Mezidimestan Kadın - Mezidimestan Kadın
Mezidimestan Kadın | |||||
---|---|---|---|---|---|
narozený | Merve Mikanba 3. března 1869 Gagra, Abcházie | ||||
Zemřel | 21. ledna 1909 Palác Yıldız, Konstantinopol, Osmanská říše (moderní doba Istanbul, krocan ) | (ve věku 39)||||
Pohřbení | Hřbitov Yahya Efendi, Istanbul | ||||
Manželka | |||||
Problém | Şehzade Mehmed Burhaneddin | ||||
| |||||
Dům | Mikanba (po narození) Osmanský (manželstvím) | ||||
Otec | Kaymat Mikanba | ||||
Matka | Feryal Marshan | ||||
Náboženství | Sunnitský islám |
Mezidimestan Kadın (Osmanská turečtina: مزیدمستان قادین; narozený Merve Mikanba; 3. března 1869 - 21. ledna 1909) byla sedmá manželka sultána Abdul Hamid II z Osmanská říše.
Časný život
Mezidimestan Kadın se narodil 3. března 1869 vGagra, Abcházie.[1] Narozen jako Merve Mikanba,[2] byla členkou abcházského šlechtického rodu Mikanba. Její otec byl Kaymat Bey Mikanba,[2] a její matkou byla abcházská princezna Feryal Hanim Marshan. Byla první sestřenicí z Nazikeda Kadın.[1]
Když byla mladá, byla přivezena do Istanbulu, kde byla svěřena doprovodu sultána Murad V. Zde se její jméno podle zvyku osmanského soudu změnilo na Mezidimestan.[3]
Manželství
Mezidimestan se oženil s Abdulem Hamidem dne 2. února 1885 v paláci Yıldız.[1] Dostala titul „pátá choť“. Dne 19. prosince 1885, po deseti měsících svatby, porodila svého jediného syna, Şehzade Mehmed Burhaneddin.[4] Mehmed Burhaneddin byl nejoblíbenějším synem Abdula Hamida.[5]
V roce 1895 byla povýšena na titul „Čtvrtá choť“,[4] a v roce 1901 byla povýšena na titul „Třetí choť“. Abdul Hamid jí představil vilu nacházející se v areálu paláce Yıldız.[5]
Byla krásná, měla černé oči, černé obočí a husté černé vlasy.[3]
Smrt
Mezidimestan zemřel na rakovinu žaludku,[3] dne 21. ledna 1909, pouhé tři měsíce před výpovědí Abdula Hamida, ve věku třiceti devíti let v paláci Yıldız, a byl pohřben na hřbitově Yahya Efendi, Istanbul.[5][4]
Problém
název | Narození | Smrt | Poznámky | Reference |
---|---|---|---|---|
Şehzade Mehmed Burhaneddin | 18. prosince 1885 | 29. května 1949 | • Čtvrtýkrát si vzal a měl problém se dvěma syny. | [6][4][7] |
Viz také
Reference
- ^ A b C Açba 2007, str. 134.
- ^ A b Akyıldız, Ali (2019). Syn Dönem Osmanlı Padişahlarının Nikâh Meselesi. p. 696.
- ^ A b C Örik, Nahid Sırrı (2002). Bilinmeyen yaşamlarıyla saraylılar. Türkiye İş Bankası. str. 128–29. ISBN 978-9-754-58383-0.
- ^ A b C d Uluçay 2011, str. 248.
- ^ A b C Açba 2007, str. 135.
- ^ Osmanoğlu 2000, str. 262-63.
- ^ Brookes 2010, str. 279.
Zdroje
- Açba, Harun (2007). Kadın efendiler: 1839–1924. Profil. ISBN 978-975-996-109-1.
- Brookes, Douglas Scott (2010). Konkubína, princezna a učitel: Hlasy z osmanského harému. University of Texas Press. ISBN 978-0-292-78335-5.
- Uluçay, M. Çağatay (2011). Padişahların kadınları ve kızları. Ötüken. ISBN 978-975-437-840-5.
- Osmanoğlu, Ayşe (2000). Babam Sultan Abdülhamid. Mona Kitap Yayinlari. ISBN 978-6-050-81202-2.
- Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu Mülkün Kadın Sultanları: Vâlide Sultanlar, Hâtunlar, Hasekiler, Kandınefendiler, Sistufendiler. Oğlak Yayıncılık. ISBN 978-6-051-71079-2.