Pouhý Hüseyin Pasha - Mere Hüseyin Pasha
Pouhý Hüseyin | |
---|---|
Velkovezír Osmanské říše | |
V kanceláři 5. února 1623 - 30. srpna 1623 | |
Monarcha | Mustafa I. |
Předcházet | Hadim Mehmed Pasha |
Uspěl | Kemankeş Kara Ali Pasha |
V kanceláři 13. června 1622 - 8. července 1622 | |
Monarcha | Mustafa I. |
Předcházet | Kara Davud Pasha |
Uspěl | Lefkeli Mustafa Pasha |
Osmanský guvernér Egypta | |
V kanceláři Červenec 1620 - duben 1622 | |
Předcházet | Hamidi Mustafa Pasha |
Uspěl | Biber Mehmed Pasha |
Osobní údaje | |
Zemřel | Července 1624 Konstantinopol, Osmanská říše |
Národnost | Osmanský |
Etnický původ | Albánec |
Pouhý Hüseyin Pasha (zemřel červenec 1624) byl Osmanský státník z Albánec původ.[1] Byl dvakrát Velkovezír Osmanské říše v roce 1622 a 1623,[2] a dříve Osmanský guvernér Egypt mezi 1620 a 1622.[1][3][4] Jeho epiteton „Mere!“ pochází od slova „Take it!“ v Albánec; dostal přezdívku, takže mnohokrát nařídil svým mužům, aby „vzali [hlavy]“ jeho oponentům, tj. popravili je. Byl údajně jediným velkovezírem, který nemluvil Osmanská turečtina nebo Osmanlica.
Život
Hüseyin Pasha se narodil Begolli Albánec rodina z regionu İpek[5] v polovině až koncem 16. století.[1][3] Údajně se nikdy nenaučil mluvit turečtina, což je velmi vzácný výskyt u Turecka Osmanská říše.
Svou vládní kariéru zahájil jako aşcıbaşı (hlavní kuchař) Satırcı Mehmed Pasha, brzy se stal členem sipahi sbor.[3] Poté převzal řadu vládních míst na stále vyšší úrovni, až do července 1620, kdy byl jmenován guvernér Egyptský eyalet a udělal vezír.[3]
Jako egyptský guvernér byly chování Hüseyina Paši popsány jako „drsné a neleštěné“.[6] Prvních několik měsíců svého funkčního období byl nemocný, ale když se vzchopil, uspořádal pro své děti hostinu a dostal mnoho dárků, ačkoli většinu darů, které mu dávali bohatí, poslal zpět.[6] Zatímco on byl guvernér, zatopení Nilu způsobil rozsáhlé sucho v Egyptě, což vedlo k jeho propuštění z úřadu v březnu nebo v dubnu 1622.[3][7] Jeho defterdar (ministr financí) Hasan, který se stal úřadujícím guvernérem (kaymakam) po odstranění Hüseyin Pasha ho obvinil ze zpronevěry peněz ze státní pokladny a úrody ze sýpky a zabránil mu opustit Káhiru.[7] Hüseyin Pasha zaplatil 25 000 zlatých (dináry; polovina nárokované částky) a tvrdil, že místní, který ho po svém odvolání z funkce znevažoval, by měl zbytek zaplatit, přičemž tvrdil, že půjčovatel peněz byl Hüseyinovi Pashovi dlužen ve stejné výši, s tím, že získal povolení k odchodu.[7] Když však úřady šly k věřiteli peněz, aby požadovaly výplatu peněz, které mu Hüseyin Pasha řekl, že mu dluží, věřitel tvrdil, že Hüseyin Pasha již zaplatil.[7] Když se o této odpovědi dozvěděl Hüseyin Pasha, tvrdil, že se nezavinil a věřitel lhal, ale souhlasil se zaplacením zbývajících 25 000 zlatých výměnou za to, že mu byl věřitel přinesen.[7] Úřadující guvernér přijal tento návrh a předal věřitel Hüseyin Pasha, který ho mučil a zabil a násilím vzal 25 000 zlatých.[7] Po těchto událostech odcestoval Hüseyin Pasha Rumunsko Rumelia, nezaměňovat s moderním Rumunskem.
O několik měsíců později, 13. června 1622, byl jmenován Hüseyin Pasha velkovezír poprvé sloužil necelý měsíc do 8. července 1622 pod sultánem Mustafa I.. Příští rok ho sultán znovu jmenoval velkovezírem, a to od 5. února 1623 do 30. srpna 1623.
Viz také
Reference
- ^ A b C Uzunçarsılı, İsmail Hakkı, (1954) Osmanlı Tarihi III. Cilt, 2. Kısım, XVİ. Yüzyıl Ortalarından XVII. Yüzyıl Sonuna kadar, Ankara: Türk Tarih Kurumu (Altıncı Baskı 2011 ISBN 978-975-16-0014-1 ) str. 380
- ^ İsmail Hâmi Danişmend, Osmanlı Devlet Erkânı, Türkiye Yayınevi, İstanbul, 1971 (turecky)
- ^ A b C d E Mehmet Süreyya (1996) [1890], Nuri Akbayar; Seyit A. Kahraman (eds.), Sicill-i Osmanî (v turečtině), Beşiktaş, Istanbul: Türkiye Kültür Bakanlığı a Türkiye Ekonomik ve Toplumsal Tarih Vakfı
- ^ Yılmaz Öztuna (1994). Büyük Osmanlı Tarihi: Osmanlı Devleti'nin siyasî, medenî, kültür, teşkilât ve san'at tarihi (v turečtině). 10. Ötüken Neşriyat A.S. 412–416. ISBN 975-437-141-5.
- ^ Uran Asllani (06.06.2006), Shqiptarët e Egjiptit dhe veprimtaria atdhetare e tyre [Albánci z Egypta a jejich vlastenecká činnost] (v albánštině), Gazeta Metropol,
Mbas Sinan Pashës, konkretish net vitet 1620-1622, né krye të Egjiptit u caktua si vali, Merre Hysein Pashë Begolli, nga Peja.
- ^ A b Účty a výňatky z rukopisů v knihovně francouzského krále. 2. R. Faulder. 1789. str. 43.
- ^ A b C d E F Účty a výňatky z rukopisů v knihovně francouzského krále. 2. R. Faulder. 1789. str. 44.
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Hamidi Mustafa Pasha | Osmanský guvernér Egypta Červenec 1620 - duben 1622 | Uspěl Biber Mehmed Pasha |
Předcházet Kara Davud Pasha | Velkovezír Osmanské říše 13. června 1622 - 8. července 1622 | Uspěl Lefkeli Mustafa Pasha |
Předcházet Hadim Mehmed Pasha | Velkovezír Osmanské říše 5. února 1623 - 30. srpna 1623 | Uspěl Kemankeş Kara Ali Pasha |