Mehisti Hanim - Mehisti Hanım
| Mehisti Hanim | |||||
|---|---|---|---|---|---|
 „Beethoven in the Harem“, 1915. Mehisti je považována za jednu ze dvou žen, které poslouchají s upřímnou pozorností[1] | |||||
| narozený | Atiye Akalsba 27. ledna 1892 Yongalık, Adapazarı, Istanbul, Osmanská říše | ||||
| Zemřel | C. 1964 (ve věku 71–72) Middlesex, Londýn, Anglie, Spojené království | ||||
| Pohřbení | |||||
| Manželka | |||||
| Problém | Dürrüşehvar Sultan | ||||
| |||||
| Dům | Akalsba (podle narození) Osmanský (manželstvím) | ||||
| Otec | Hacımaf Akalsba | ||||
| Matka | Safiye Hanim | ||||
| Náboženství | Sunnitský islám | ||||
Mehisti Hanim (Osmanská turečtina: مہستی خانم; narozený Atiye Akalsba; 27 leden 1892 - C. 1964) byla třetí manželkou Abdulmejid II, poslední chalífa z Osmanský chalífát.
Časný život
Mehisti Hanım se narodil 27. ledna 1892 v Yongalıku, Adapazarı, Istanbul. Narodila se jako Atiye Akalsba a byla členkou abcházského šlechtického rodu Akalsba. Její otec byl Hacımaf Bey Akalsba a její matka byla Safiye Hanim. Měla dva bratry Kamil Bey (1896 - 1963) a Fevzi Bey a tři sestry, Zahide Hanim (nar. 1894), Ayşe Mihridil Hanim (1898 - 1969) a Mihrivefa Hanim (nar. 1900). Její rodina se po ... usadila v Adapazari Rusko-turecká válka v letech 1877–78.[2]
Když byla mladá, její otec ji a její sestry pověřil Mihridil Hanim a Mihrivefa Hanim[3] do Palác Yıldız císařský harém.[4] Zde se její jméno podle zvyku osmanského soudu změnilo na Mehisti.[3] Poté byla poslána do harému Şehzade Abdulmejid.[4]
Byla vysoká a měla světle hnědé vlasy a modré oči.[3]
Manželství
Mehisti se oženil s Abdulmejidem dne 16. dubna 1912 v paláci Bağlarbaşı.[3][5][6] Dürrüşehvar Sultan, jediná dcera páru se narodila v Palác Çamlıca dne 26. ledna 1914.[7][8][9]
V exilu císařské rodiny v březnu 1924 následovala svého manžela a ostatní členy jeho doprovodu.[10] Nejprve se přestěhovali do Švýcarsko a pak do Francie kde se usadili Paříž. Během exilu se její dcera Dürrüşehvar provdala za prince Azam Jah, nejstarší syn a dědic posledního Nizama z Stát Hyderabad, Osman Ali Khan, Asif Jah VII, na Pěkný, dne 12. listopadu 1931, a odešel do Britská Indie.[11]
Po jejím sňatku vzala Dürrüşehvar Mehisti s sebou.[12] Když však rodina cestovala z Indie do Evropy a přišla do Francie, zůstala s dcerou u Abdulmejida. Neslişah poznamenává, že před Dürrüşehvarovým sňatkem bylo Mehisti dovoleno jíst na druhém zasedání, spolu s Abdulmejidovou třetí manželkou Hayrünnisou Hanim, sekretářkami Behruze a Ofelyou a dalšími Kalfasem. Po jejím sňatku se však postavení Mehisti změnilo a na prvním sezení jí bylo dovoleno jíst.[13]
Abdulmejid se zajímal o klasickou hudbu. Občas vystupoval se svými manželkami a kalfy. Bude u klavíru, Şehsuvar Hanım a Hayrünnisa Hanim hrála na housle a Mehisti na violoncello.[14]
Smrt
Po Abdulmejidově smrti v roce 1944 se Mehisti usadil v Middlesexu v Londýně. Zemřela na mrtvici v roce 1964 a byla pohřbena v Hřbitov Brookwood. Po Dürrüşehvarově smrti v roce 2006 byla pohřbena vedle ní.[3][5]
Problém
| název | Narození | Smrt | Poznámky | Reference |
|---|---|---|---|---|
| Dürrüşehvar Sultan | 26. ledna 1914 | 7. února 2006 | • Jednou se oženil a měl dva syny. | [7][8][9] |
Viz také
Reference
- ^ Wendy M. K. Shaw (15. března 2011). Osmanská malba: Odrazy západního umění od Osmanské říše po Tureckou republiku. IB Tauris. str. 87. ISBN 978-1-848-85288-4.
- ^ Açba 2007, str. 213-15.
- ^ A b C d E Açba 2007, str. 214.
- ^ A b Uçan, Lâle (2019). Syn Halife Abdülmecid Efendi'nin Hayatı - Şehzâlik, Veliahtlık ve Halifelik Yılları (PDF) (Disertační práce). Istanbul University Institute of Social Sciences. str. 258.
- ^ A b Sakaoğlu 2008, str. 713.
- ^ Uçan 2019, str. 258.
- ^ A b Adra, Jamil (2005). Genealogie císařské osmanské rodiny 2005. str.38.
- ^ A b Bardakçı 2017, str. 21.
- ^ A b Uçan 2019, str. 267.
- ^ Bardakçı 2017, str. 61.
- ^ Bardakçı 2017, str. 123.
- ^ Bardakçı 2017, str. 203.
- ^ Bardakçı 2017, str. 113.
- ^ Bardakçı 2017, str. 114.
Zdroje
- Açba, Harun (2007). Kadın efendiler: 1839-1924. Profil. ISBN 978-9-759-96109-1.
- Bardakçı, Murat (2017). Neslishah: Poslední osmanská princezna. Oxford University Press. ISBN 978-9-774-16837-6.
- Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu Mülkün Kadın Sultanları: Vâlide Sultanlar, Hâtunlar, Hasekiler, Kandınefendiler, Sistufendiler. Oğlak Yayıncılık. ISBN 978-6-051-71079-2.
- Uçan, Lâle (2019). Syn Halife Abdülmecid Efendi'nin Hayatı - Şehzâlik, Veliahtlık ve Halifelik Yılları (PDF) (Disertační práce). Istanbul University Institute of Social Sciences.
