Marie-Elisabeth Belpaire - Marie-Elisabeth Belpaire

Marie-Elisabeth Belpaire (31. ledna 1853 - 9. června 1948) byl belgický spisovatel a aktivista. Ona byla známá jako "matka Vlámské hnutí ".[1][2]

Život

Dcera Alphonse Belpaire a Betsy Teichmann se narodila v roce Antverpy a vyrostla v domě jejího dědečka z matčiny strany Jan Teichmann, který sloužil jako guvernér města Antverpy provincie. Učil ji soukromí učitelé, naučila se několik jazyků a četla Romantická literatura napsáno ve francouzštině, němčině a angličtině, ale brzy se začalo zajímat vlámský literatura.[3]

Podporovala vysokoškolské vzdělání pro ženy a založila Katholieke Vlaamse Hogeschool [nl ], katolická škola pro mladé profesionální ženy, a Extension universitaire pour les femmes, vysokoškolské vzdělání pro ženy. Ve své práci také podporovala mladé hudebníky a spisovatele. Lobovala na podporu rovnosti pro holandsky mluvící Belgičany a oficiální dvojjazyčnost (Francouzsky a holandsky).[3]

V době první světová válka, spoluzaložila De Belgische Standaard, vlámské noviny v Yser Přední. Hájila také práva vlámských vojáků, kteří sloužili pod francouzsky mluvícími důstojníky, kteří nemluvili jejich jazykem.[1]

S katolickým knězem August Cuppens [nl ]založila společnost Eigen Leven na podporu vlámského hnutí z katolické perspektivy. Jednou důležitou iniciativou bylo sloučení dvou existujících vlámských literárních publikací, Dietsche Warande a Het Belfort, do Dietsche Warande en Belfort časopis, který byl založen v roce 1900 a je stále aktivní. Zpočátku nový časopis financovala hlavně sama Belpaire a byla také přispěvatelkou.[3]

Belpaire publikoval řadu esejů, včetně studií o Ludwig van Beethoven a Dickensi. Podporovala křesťanský ideál umění, kde umění spojuje pravdu a krásu, a tak nesouhlasila s modernějšími směry v literatuře. Vydala třídílnou historii svých příbuzných Rodiny Teichmann en Belpaire (1925-34) a její vlastní monografie Gestalten in 't verleden [Čísla v minulosti] (1947).[1]

Přeložila do holandštiny řadu literárních děl skandinávských autorů, včetně čtyř autorů Johannes Jørgensen, jeden od Bjørnstjerne Bjørnson a některé pohádky od Hans Christian Andersen.[3]

Zemřela v Antverpách ve věku 95 let.[1]

Bibliografie

  • Uit het leven [Ze života], básně (s Dr. Schaepmanem), 1887
  • Herfstrozen [Podzimní růže], 1887
  • Uit het leven [Ze života], 1887 Wonderland (1894-1899) V říši divů (1894-1908)
  • Liefderozen. Uit de legende der zoete Heilige Elizabeth [Love roses. Z legendy o sladké svaté Alžbětě], v: Dietsche Warande. 1892
  • říše divů, pohádky (s Hilda Ram, Felix Timmermans, Louise Duykers), 5 dílů, 1894-1899
  • Levensleugen en levenswaarheid [Životní lži a životní pravdy]., 1900
  • De uiterste dag [Poslední den], 1902
  • Het landleven in de letterkunde der XIXde eeuw [Venkovský život v literatuře z XIX. Století], 1902
  • Vrouweninvloed [vliv žen], 1903
  • Christen Ideaal [Christian Ideal], 1904
  • Kunst en levensbeelden [Umění a obrazy života] (van Jörgensen), 1906
  • Levenswaardigheid [Kvalita života]
  • De vier wondere jaren [Čtyři úžasné roky], 1920
  • August Cuppens. Zes en twintig jaar Vlaamsche vriendschap [Dvacet šest let vlámského přátelství], 1924
  • Rodiny Teichmann en Belpaire, 3 díly, 1925-1934
  • Charles Dickens, 1929
  • Beethoven: een kunst- en levensbeeld [Beethoven: obraz umění a života], 1933
  • Gestalten in 't verleden [Čísla v minulosti], 1947

V literatuře

  • B. ROOSE, De wijze vrouw van Vlaanderen. Het leven van Maria-Elisabeth Belpaire [Moudrá žena z Flander. Život Marie-Elisabeth Belpaire], 1948.
  • Jan PERYN, Maria Elisa Belpaire, in: Nationaal Biografisch Woordenboek, Deel II, Brussel, 1966.
  • H. SCHROOTEN, De sociale en politieke actie van Mej. Belpaire tijdens de Eerste wereldoorlog [Sociální a politická akce paní Belpaireové během první světové války], 1977.
  • Ria CHRISTENS, Maria Belpaire, in: Nieuwe Encyclopedie van de Vlaamse Beweging, Tielt, 1998.
  • Aline DEREERE, Helga VAN BEECK, Marie Elisabeth Belpaire (1853-1948). Facetten van een levenswerk [Fazety celoživotního díla], Stichting Maria-Elisabeth Belpaire, Antwerpen, 2002.
  • Geraldine REYMENANTY, Marie Elisabeth Belpaire. Gender en macht in het literaire veld 1900-1940 [Gender and power in the literature field 1900-1940], KADOC-studies 35, Universitaire Pers, Lovaň, 2013.
  • Jan ROBERT, Šli jste na gezelschap? Marie-Elisabeth Belpaire en J. B. Priestley [Dobrá společnost? Marie-Elisabeth Belpaire a J. B. Priestley], in: Zuurvrij, Berichten uit het Letternhuis, prosinec 2015.
  • Helga VAN BEECK, Rita VANDERHEYDEN, Karl SCHEERLINCK, Marie-Elisabeth Belpaire - Een vrouw se setkala s dopadem [Marie-Elisabeth Belpaire - Žena s dopadem], Academia Press, Antwerpen, 2019.

Reference

  1. ^ A b C d Wilson, Katharina M (1991). Encyklopedie kontinentálních spisovatelek. Svazek 1. str. 110–111. ISBN  0824085477.
  2. ^ Schrijfster en mecenas in het katholiek meisjesonderwijs - spisovatel a mecenáš ve vzdělávání katolických dívek schrijversgewijs.be, zpřístupněno 17. listopadu 2019
  3. ^ A b C d Broomans, Petra; Ronne, Marta (2010). Na předvoji kulturního přenosu: Kulturní vysílače a autoři v periferních literárních oblastech. str. 35–44. ISBN  978-9077922811.

externí odkazy

  • „ME Belpaire“. Digitale Bibliotheek voor de Nederlandse Letteren (v holandštině).