Mariano da Alcamo - Mariano da Alcamo

Mariano da Alcamo (1555? - 27. července 1621) byl Ital katolík presbyter.

Životopis

Narodil se v Alcamo v (provincie Trapani ), mezi lety 1555 a 1560, jako jeho rodiče (Niccolò Bonafino z Savoca (v provincie Messina ) a Caterina Russo,[1] se oženil v roce 1554.

Svůj náboženský život zahájil s Kapucíni v provincie Palermo Poté, co se stal knězem, pokračoval ve studiu na kazatel ale v roce 1591 byl vybrán jako provinční otec. Na konci své kanceláře požádal o odchod na mise, a tak v roce 1599 odešel s Lawrence z Brindisi pro Čechy a Persie kde protestant doktríny byly velmi rozšířené,[2] aby kázal Evangelium Ježíše Krista a porážku hereze.[3]

Je jich málo anekdoty což dokazuje jeho pověst svatosti, která se rozšířila při jeho návratu na Sicílii, zatímco od jeho latinský dopisy zaslané jeho kamarádovi a spolužákovi Sebastiano Bagolino, učíme se, že mise úspěšně pokračovala díky spolupráci dané císařem Rudolf II., Císař svaté říše římské, a že dokončuje sbírku kázání s titulem In orationem Dominicam seu Mare oceanum concionatorum pauperum.

Na Sicílii pracoval Mariano pro šíření oddanosti Panna Marie. Tato úcta k Panně Marii byla posílena jeho jistotou, že dostal nějaké milosti (myslel si, že byl osvobozen od pokušení a nebezpečí),[3] a vizí Naše paní Stellario[1] který řekl, že kdysi měl v klášteře Alcamo po svém návratu z Čech.

Po této vizi existovaly další události považované za nadpřirozené, mezi nimiž byla i jeho předpověď léčení šlechtičny z Alcamo a smrti její dcery, vyvolané stejnou nemocí.[2]

V roce 1608, poté, co se usadil v Kapucín provincie Palermo, měl určitou pověst svatosti: několik měsíců denně kázal v Palermu katedrála a pak šel do Trapani, kde byl místokrál markýz Juan Fernández Pacheco de Vigliena, za kterého byl požádán, aby se za něj modlil a kázal na další období v Svatyně Maria Santissima Annunziata z Trapani.

Když provinční otec Gianmaria z Castelvetrano zemřel, v roce 1611 byl jmenován provinciálem vikář a poté kvalifikátor Kongregace pro nauku víry, strážce klášterů v Trapani (1614) a Marsala (1615). Zemřel v Palermu dne 27. července 1621.[2]

Funguje

Nejdůležitější část jeho děl je v jeho rukopisech:

  • V orationem Dominicam, quae mare oceanum Concionarum Pauperum nuncupatur, Tom.3, ve foliu. Sbírka kázání
  • Elucidatio in primam partem Divi Thomae, dokončena v roce 1612[1]
  • Quaresimale, po jeho smrti chyběl mezi kláštery v Janově a Palermu a později byl ztracen spolu s jeho portrétem a obrazem „Panny Marie se Stellariem“, který namaloval.

Za účelem podpory oddanosti k Panně Marii u Stellaria vydal řadu knih o oddanosti (prózy a básnické práce)

  • Modus contemplandi coronam beatissimae Virginis Mariae (Palermo 1608), tradotto in italiano dal sacerdote Michele Caruso.[1]
  • Poemata varia et devotissima in laudem beatissimae Virginis Mariae (1613)
  • Plures palmulae in folio et alia diversa opuscula carmine et prosa (obě upraveny v Palermu nel 1612)
  • Officium parvum stellari gaudiosi, dolorosi et gloriosi beatissimae Virginis Mariae (1615)
  • Labyrinthus beatissimae Virginis Mariae (1615).[1]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F. M. Mirabella, Cenni degli alcamesi rinomati in scienze, lettere, arti, armi e santità, Alcamo, tip. Surdi & C., 1876.
  2. ^ A b C Dario Busolini, Dizionario Biografico degli Italiani, svazek 70, Treccani, 2008.
  3. ^ A b Tommaso Papa: Memorie storiche del clero di Alcamo; ediz.Accademia di studi Cielo d'Alcamo, Alcamo, 1968

Zdroje

  • Busolini Dario: Dizionario Biografico degli Italiani svazek 70; editore Treccani, 2008
  • Mazzuchelli G .: Gli scrittori d’Italia str. 352 s .; città = Brescia, I edizione, 1753
  • da Cesinale Rocco: Storia delle missioni dei cappuccini str. 635 s .; tip. Barbera, Roma, II ed., 1872
  • F. M. Mirabella: Cenni degli alcamesi rinomati in scienze, lettere, arti, armi e santità; tip. Surdi & C. |, Alcamo
  • Mirabella F.M .: Una lettera del p. M. Bonofino da A .; ediz.IX, 1884
  • Tommaso Papa: Memorie storiche del clero di Alcamo; ediz.Accademia di studi Cielo d'Alcamo, Alcamo, 1968
  • Nicotra F .: Diz. illustrato dei Comuni siciliani; Società editrice del Dizionario illustrato dei Comunisiciliani str. 198; Palermo, I. vydání, 1907-1908
  • da Castellammare Antonino: Storia dei minori cappuccini della provincia di Palermo str. 343–353; Palermo, II ed., 1922
  • Egidio da Modica F .: Catalogo degli scrittori cappuccini della provincia di Palermo str. 107–109; Palermo, 1930
  • von Oberleutasch C. Die Kapuziner in Österreich zum 350jährigen Bestand der Wiener Kapuzinerprovinz (1600-1650) str. 264; vyd. Lexicon Capuccinum, Roma, 1951
  • Pobladura Melchior De cooperatoribus ve složení annalium Ordinis fratrum minorum Capuccinorum str. 22, 41; ediz. v Collectanea Franciscana, XXVI, 1956
  • Papa T .: Memorie storiche del clero di Alcamo str. 57, 64 s .; Alcamo, 1968
  • Kusin E .: Die Anfänge des Kapuzinerordens in Erzherzogtume Österreich unter und ob der Enns (1600-1630) 3-4, s. 249; vyd. v Collectanea Franciscana, XXXIX, 1969

externí odkazy