Maria Koterbska - Maria Koterbska
Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Února 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Maria Koterbska (narozen 13. července 1924 v Bielsko, Polsko ) je polský zpěvák, který byl obzvláště populární v 50. a 60. letech. Mezi její největší hity patří Augustowskie noce, Brzydula i rudzielec, Karuzela, Parasolki, Serduszko puka w rytmie cza cza, Vratislavská piosenka, a Dělejte grającej szafy grosik wrzuć.
Životopis
Debutovala na Silvestra 1949. V 50. letech se stala pravidelným hostem nedělního vysílání Rádio Katowices Melodie świata vysílání, které se stalo nejoblíbenějším jejím výkonem. V polovině 50. let se objevila v satirickém divadle v Krakov. Tyto dva roky divadelních představení měly velký význam pro rozvoj její kariéry a pomohly změnit její repertoár - od jazzu po divadelní písně - což vyžadovalo trochu odlišné zacházení s hlasem. Od tohoto období, ona zůstala extrémně populární s písní Wio koniku. Většina nahrávek z tohoto období byla zničena, ale jejich stopu najdete v Wiązance przebojów z lat pięćdziesiątych v listopadu 1967, jehož vytvoření pomohlo zahájit kariéru Wojciech Młynarski a Tomasz Śpiewak. Její úspěch lze připsat skladateli a aranžérovi Jerzy Harald, který mimo jiné složil píseň „Brzydula i rudzielec“.
Od roku 1956 spolupracovala Koterbska Kabaret Wagabunda. Během všech let existence ve všech programech byla jejich první hvězdou s kabaretními koncerty v Evropě a také pro polskou komunitu ve Spojených státech. Od tohoto období nahráli kabarety jako „Bajka amurska“, „Jesteś tu“, „Piosenka o walcu domino“ a mnoho dalších, vystupovali s dalšími umělci jako např. Lidia Wysocka, Jacek Fedorowicz, Mieczysław Wojnicki, Bogumił Kobiela, a Mieczysław Czechowicz. Aranžérem a hudebním ředitelem kapely, se kterou Maria Koterbska zpívala, byl zpočátku Wiktor Kolankowski a později Tomasz Spiewak, s nímž partnerství trvalo nejdéle.
Mezi představeními s Wagabundou se účastnila různých domácích i zahraničních akcí. Zpívala ve vysílání „Zgaduj zgadula“, „Podwieczorek przy mikrofonie“ a v mnoha dalších vysílání. V roce 1961 absolvovala turné po Sovětský svaz. Umělecký soubor pod vedením Kazimierz Rudzki, byla první polská kapela, která vystoupila před sovětským publikem. Koterbska byla dobře přijata. V roce 1963 byla pozvána k účasti na Sopotský festival. Zpívala s Marek Sart na slova Jerzyho Millera Odejdź smutku a získal druhé místo. Představení v Sopotech bylo pro mnohé překvapením, protože bylo dříve známé jako interpret populárních hitů. V Sopotech odhalila novou tvář uměleckého tlumočníka písní jako obtížnou a náročnou.
V roce 1970 natočila dvě LP a také se objevila v KFPP v Opole a účastnil se zábavních programů. V 80. letech seděla v porotě za KFPP. V roce 1987 získal na festivalu čestnou Grand Prix. Vystupovala na Festivalu sovětských písní v Zielona Góra.[1] Na konci 70. let vystupovala společně se svým synem, hercem Romanem Franklem, který byl nejen umělcem, ale také skladatelem jejích písní. V roce 2007 se zúčastnila koncertu věnovaného výhradně pro Jacek Lech.
Objevila se ve filmech Záležitost k urovnání a Irena do domu!.
V únoru 2013 byl pod záštitou Koterbska zřízen Salon výtvarného sklepa Baziliška Bielska v Bielsku-Biale. Od listopadu 2013 společnost BPA přesunula své operace do kavárny „At the Stage“.
V roce 1999 byla Koterbské vyznamenána Důstojnickým křížem Řád Polonia Restituta.[2]
Soukromý život
Její manžel je Jan Frankl a jejich syn je herec a zpěvák Roman Frankl.[3]
Písně
- „Asmodeusz” (muz. Bogusław Klimczuk, sł. Tadeusz Urgacz)
- „Augustowskie noce“ (muz. Franciszka Leszczyńska, sł. Andrzej Tylczyński i Zbigniew Zapert)
- „Brzydula i rudzielec” (muz. Jerzy Harald, sł. Eugenia Wnukowska)
- „Chłopcy z obcych mórz” (muz. Ryszard Sielicki, sł. Andrzej Bianusz)
- „Cowboy Jackie” (muz. Adam Markiewicz, sł. Andrzej Tylczyński)
- „Deszcz“ (muz. Jerzy Wasowski, sł. Jeremi Przybora )
- „Do grającej szafy grosik wrzuć" (muz. Günter Oppenheimer, sł. Mirosław Łebkowski)
- „Dziś nie wiem, kto to jest“ (muz. Roman Orłow, sł. Andrzej Bianusz)
- „Hallo, hallo, hallo, hallo” (muz. Adam Markiewicz, sł. Andrzej Tylczyński)
- „Karuzela“ (muz. Witold Krzemiński, sł. Ludwik Starski )
- „Klip klip, klap klap” (muz. Adam Markiewicz, sł. Andrzej Tylczyński)
- „Mój chłopiec piłkę kopie” (muz. Jerzy Harald, sł. Eugenia Wnukowska)
- „Nie mówimy, že to miłość“ (muz. Camillo Bargoni, Al Stillman, sł. Jeremi Przybora )
- „Nie o mnie“ (muz. Marian Radzik, sł. Marian Załucki)
- „Serduszko puka w rytmie cza cza” (muz. Romuald Żyliński, sł. Janusz Odrowąż-Wiśniewski)
- „Si senor“ (muz. Ryszard Sielicki, sł. Kazimierz Winkler)
- „Zakochałam się w zielonych oczach” (muz. Adam Markiewicz, sł. Andrzej Tylczyński)
Diskografie
- 1960 – Maria Koterbska śpiewa wesołe piosenki
- 1960 – Ulubione przeboje
- 1960 – Ulubione piosenki
- 1967 – Nie mówmy, že to miłość
- 1972 – Maria Koterbska
- 1974 – Jubileusz
- 1980 – Maria Koterbska
- 1990 – Życie zdarza się raz
- 2010 – 40 Piosenek Marii Koterbskiej
Filmografie
- 1948 – Skarb (jako piosenkarka)
- 1953 – Sprawa do załatwienia (wykonawczyni piosenki)
- 1955 – Irena do domu! (jako piosenkarka)
Publikace o Marii Koterbské
- Frankl, Roman (2008). Maria Koterbska: Karuzela mojego życia. ISBN 978-83-06-03159-1.
Reference
- ^ XIV Festiwal Piosenki Radzieckiej Zielona Góra 78: program, b.n.s.
- ^ Informace o odznaczeniu w Monitorze Polskim (na INFOR.pl)
- ^ Dwutygodnik Relaks nr 16, 2 sierpnia 2016, s. 32-33