Manikya dynastie - Manikya dynasty

Manikya
Erb Tripurského knížecího státu.gif
Rodičovský důmLunární dynastie (legendární)
Země
ZaloženýC.1400
ZakladatelMaha Manikya
Aktuální hlavaKirit Pradyot Manikya (titulární)
Konečný vládceKirit Bikram Kishore Manikya
Tituly
Depozice1949

The Manikya dynastie byl vládnoucím domem Království Twipra a později knížecí Stát Tripura, co je nyní indický stav stejný název. Vládnoucí od počátku 15. století ovládala dynastie ve své výšce velkou část severovýchodu Indický subkontinent. Poté, co přišel pod britský vliv, v roce 1761 přešli z feudálních panovníků na vládce a knížecí stát, ačkoli Manikyas udržet kontrolu nad regionem až do roku 1949, kdy to vystoupilo ve spojení s Indií.

Dějiny

Sledování původu z mytologické Lunární dynastie,[1] the Rajmala královská kronika zaznamenává nepřerušenou linii 144 (pravděpodobně legendárních) monarchů z Tripury až po vzestup jednoho Ratna Fa, o kterém se uvádí, že se stal prvním Manikyem poté, co mu byl udělen přízvisko Bengálský sultán.[2] Nyní se však věří, že Rajmala se mýlili v genealogii a chronologii původních vládců Manikya.[3] Numismatické důkazy naznačují, že první historická Manikya byla ve skutečnosti Maha Manikya,[4] A Tripuri šéf, který založil království po založení nadvlády nad sousedními kmeny počátkem 1400.[5] Tento panovník poté získal titul „Manikya“ na počest historického vítězství nad Bengálskem, přičemž jméno zdědili jeho potomci.[6]

Počáteční nástupci Maha Manikyi dosáhli značného vojenského úspěchu a dobyli území v Bengálsku, Assam a Barma. Tripura dosáhla svého zenitu v 16. století pod takovými významnými králi jako Dhanya Manikya a Vijaya Manikya II,[7] s jeho zeměmi táhnoucími se od Garo Hills na severu k Bengálský záliv na jihu. Jako monarchové hinduistického království vyvinuli Manikyové soupeření s po sobě jdoucími muslimskými vládci Bengálska, kteří se dostali do konfliktu s Sultáni, guvernéři a Nawabs před podvedením Mughal svrchovanost na počátku 17. století. Jak Mughalova síla slábla, nepřátelství s Bengálskem znovu propuklo, což vedlo Manikyas k prvnímu přiblížení britský o pomoc. V roce 1761 Tripura podlehl britskému vlivu a stal se knížecí protektorát, ačkoli kontrola nad oblastí zůstala pod Manikya dynastií.[8]

V roce 1870 Bir Chandra Manikya nastoupil na trůn a zahájil řadu politických reforem svého království, které modelovaly jeho vládu v britském systému. Milovník kultura Bengálska, bengálský byl přijat soudem za jeho vlády a navázal přátelství s oslavovaným básníkem, Rabíndranáth Thákur. Poté, co byl Tripura krátce začleněn do provincie Východní Bengálsko a Assam na počátku 20. století poslední monarcha Manikya, Maharaja Bir Bikram Kishore, se rozhodli dostat pod jurisdikci převážně hinduistů Vláda Indie v roce 1947. závěrečný vzestup Tripury do moderní doby indický národ byl podepsán jeho vdovou, Kanchan Prava Devi, místo nezletilého Kirit Bikram Kishore, čímž skončila pět století vlády Manikya.[8]

Seznam vládců

Knížecí stát Tripura v roce 1909
Království Tripura
Část Historie Tripury
Maha ManikyaC. 1400–1431
Dharma Manikya I1431–1462
Ratna Manikya I.1462–1487
Pratap Manikya1487
Vijaya Manikya I1488
Mukut Manikya1489
Dhanya Manikya1490–1515
Dhwaja Manikya1515–1520
Deva Manikya1520–1530
Indra Manikya I.1530–1532
Vijaya Manikya II1532–1563
Ananta Manikya1563–1567
Udai Manikya1567–1573
Joy Manikya I.1573–1577
Amar Manikya1577–1585
Rajdhar Manikya I.1586–1600
Ishwar Manikya1600
Yashodhar Manikya1600–1623
Interregnum1623–1626
Kalyan Manikya1626–1660
Góvinda Manikya1660–1661
Chhatra Manikya1661–1667
Góvinda Manikya1661–1673
Rama Manikya1673–1685
Ratna Manikya II1685–1693
Narendra Manikya1693–1695
Ratna Manikya II1695–1712
Mahendra Manikya1712–1714
Dharma Manikya II1714–1725
Jagat Manikya1725–1729
Dharma Manikya II1729
Mukunda Manikya1729–1739
Joy Manikya II1739–1744
Indra Manikya II1744–1746
Vijaya Manikya III1746–1748
Lakshman Manikya1740/1750
Interregnum50. – 1760
Krišna Manikya1760–1783
Rajdhar Manikya II1785–1806
Rama Ganga Manikya1806–1809
Durga Manikya1809–1813
Rama Ganga Manikya1813–1826
Kashi Chandra Manikya1826–1829
Krishna Kishore Manikya1829–1849
Ishan Chandra Manikya1849–1862
Bir Chandra Manikya1862–1896
Radha Kishore Manikya1896–1909
Birendra Kishore Manikya1909–1923
Kirit Bikram Kishore Manikya1947–1949
1949–1978 (titulární)
Kirit Pradyot Manikya1978 – dosud (titulární)
Data monarchie Tripura
Manikya dynastie (Královská rodina)
Agartala (Hlavní město království)
Ujjayanta Palace (Královská rezidence)
Neermahal (Královská rezidence)
Rajmala (Královská kronika)
Tripura Buranji (Kronika)
Chaturdasa Devata (Rodinná božstva)
Vládci dynastie Manikya (C.1400 – 1949)[9]
názevZačněte vládnoutKonec vládyNárokPoznámky
Maha ManikyaC.14001431
Dharma Manikya I14311462Syn Maha Manikya
Ratna Manikya I.1462C.1487Syn Dharma Manikya I
Pratap ManikyaC.1487C.1487Syn Ratna Manikya I.
Vijaya Manikya I14881488Možná syn Pratap Manikya
Mukut Manikya14891489Syn Ratna Manikya I.
Dhanya Manikya14901515Syn Ratna Manikya I.
Dhwaja Manikya15151520Syn Dhanya Manikya
Deva Manikya15201530Syn Dhanya Manikya
Indra Manikya I.15301532Syn Deva Manikya
Vijaya Manikya II15321563Syn Deva Manikya
Ananta Manikya15631567Syn Vijaya Manikya II
Udai Manikya15671573Tchán ze Ananta ManikyaPo smrti svého předchůdce získal trůn a krátce nahradil vládnoucí dynastii svou vlastní linií.[10]
Joy Manikya I.15731577Syn Udai Manikya
Amar Manikya15771585Syn Deva ManikyaObnovil dynastii Manikya poté, co zabil svého předchůdce.[11]
Rajdhar Manikya I.15861600Syn Amar Manikya
Ishwar Manikya16001600Možná syn Amar Manikya nebo Rajdhar Manikya I.
Yashodhar Manikya16001618Syn Rajdhar Manikya I.Monarchie dočasně svržena Mughalská říše.[12]
Kalyan Manikya16261660Potomek Maha ManikyaZ kadetské větve dynastie.[13] Zvolen jako monarcha po Mughal interregnum.[14]
Góvinda Manikya16601661Syn Kalyan ManikyaPrvní vláda
Chhatra Manikya16611667Syn Kalyan Manikya
Góvinda Manikya16671673Syn Kalyan ManikyaDruhá vláda
Rama Manikya16731685Syn Góvinda Manikya
Ratna Manikya II1685[15]1693[15]Syn Rama ManikyaPrvní vláda
Narendra Manikya1693[15]1695[15]Vnuk Góvinda Manikya
Ratna Manikya II1695[15]1712[15]Syn Rama ManikyaDruhá vláda
Mahendra Manikya1712[16]1714[16]Syn Rama Manikya
Dharma Manikya II1714[16]1725[16]Syn Rama ManikyaPrvní vláda
Jagat Manikya1725[17]1729[17]Pravnuk Chhatra Manikya
Dharma Manikya II1729[17]1729[17]Syn Rama ManikyaDruhá vláda
Mukunda Manikya17291739Syn Rama Manikya
Joy Manikya II17391744Potomek Chhatra Manikya
Indra Manikya II17441746Syn Mukunda Manikya
Vijaya Manikya III17461748Bratr z Joy Manikya II, potomek Chhatra Manikya
Lakshman Manikya??Vnuk Dharma Manikya IIVládl jako loutkový monarcha pod Shamsher Gazi po tři roky, než si ten druhý vzal trůn pro sebe.[18]
Krišna Manikya17601783Syn Mukunda Manikya
Rajdhar Manikya II17851806Vnuk Mukunda Manikya
Rama Ganga Manikya18061809Syn Rajdhar Manikya IIPrvní vláda
Durga Manikya18091813Syn Lakshman Manikya
Rama Ganga Manikya18131826Syn Rajdhar Manikya IIDruhá vláda
Kashi Chandra Manikya18261829Syn Rajdhar Manikya II
Krishna Kishore Manikya18291849Syn Rama Ganga Manikya
Ishan Chandra Manikya18491862Syn Krishna Kishore Manikya
Bir Chandra Manikya18621896Syn Krishna Kishore Manikya
Radha Kishore Manikya18961909Syn Bir Chandra Manikya
Birendra Kishore Manikya19091923Syn Radha Kishore Manikya
Bir Bikram Kishore Manikya19231947Syn Birendra Kishore Manikya
Kirit Bikram Kishore Manikya19471949Syn Bir Bikram Kishore Manikya
Pretenders (1949-současnost)
Kirit Bikram Kishore Manikya19492006Syn Bir Bikram Kishore Manikya
Kirit Pradyot Manikya2006Syn Kirit Bikram Kishore Manikya

Reference

  1. ^ Singh Rana (1998), str. 210.
  2. ^ Bhattacharyya (1977), str. 13.
  3. ^ Saha (1986), str. 168.
  4. ^ Sarma (1987), str. 39.
  5. ^ Momin, Mawlong a Qādrī (2006), str. 81.
  6. ^ Lahiri (1999), str. 53.
  7. ^ Nayar (2005), str. 70.
  8. ^ A b Boland-Crewe & Lea (2005), str. 238.
  9. ^ Sarma (1987), str. 233–34.
  10. ^ Sarma (1987), str. 75–76.
  11. ^ Sarma (1987), str. 77.
  12. ^ Chib (1988), str. 11.
  13. ^ Gan-Chaudhuri (1980), str. 25.
  14. ^ Sarma (1987), str. 96.
  15. ^ A b C d E F Friedberg & Friedberg (2009), str. 498.
  16. ^ A b C d DebBarma (2006), str. 24.
  17. ^ A b C d DebBarma (2006), str. 25.
  18. ^ Sur (1986), str. 14.

Bibliografie