Udai Manikya - Udai Manikya

Udai Manikya
Maharaja z Tripury
Panování1567–1572
PředchůdceAnanta Manikya
NástupceJoy Manikya I.
narozenýGopi Prasad
Zemřel1572
ChoťHira Mahadevi[1]
Problém
Náboženstvíhinduismus
Království Tripura
Část Historie Tripury
Maha ManikyaC. 1400–1431
Dharma Manikya I1431–1462
Ratna Manikya I.1462–1487
Pratap Manikya1487
Vijaya Manikya I1488
Mukut Manikya1489
Dhanya Manikya1490–1515
Dhwaja Manikya1515–1520
Deva Manikya1520–1530
Indra Manikya I.1530–1532
Vijaya Manikya II1532–1563
Ananta Manikya1563–1567
Udai Manikya1567–1573
Joy Manikya I.1573–1577
Amar Manikya1577–1585
Rajdhar Manikya I.1586–1600
Ishwar Manikya1600
Yashodhar Manikya1600–1623
Interregnum1623–1626
Kalyan Manikya1626–1660
Góvinda Manikya1660–1661
Chhatra Manikya1661–1667
Góvinda Manikya1661–1673
Rama Manikya1673–1685
Ratna Manikya II1685–1693
Narendra Manikya1693–1695
Ratna Manikya II1695–1712
Mahendra Manikya1712–1714
Dharma Manikya II1714–1725
Jagat Manikya1725–1729
Dharma Manikya II1729
Mukunda Manikya1729–1739
Joy Manikya II1739–1744
Indra Manikya II1744–1746
Vijaya Manikya III1746–1748
Lakshman Manikya1740/1750
Interregnum50. – 1760
Krišna Manikya1760–1783
Rajdhar Manikya II1785–1806
Rama Ganga Manikya1806–1809
Durga Manikya1809–1813
Rama Ganga Manikya1813–1826
Kashi Chandra Manikya1826–1829
Krishna Kishore Manikya1829–1849
Ishan Chandra Manikya1849–1862
Bir Chandra Manikya1862–1896
Radha Kishore Manikya1896–1909
Birendra Kishore Manikya1909–1923
Kirit Bikram Kishore Manikya1947–1949
1949–1978 (titulární)
Kirit Pradyot Manikya1978 – dosud (titulární)
Data monarchie Tripura
Manikya dynastie (Královská rodina)
Agartala (Hlavní město království)
Ujjayanta Palace (Královská rezidence)
Neermahal (Královská rezidence)
Rajmala (Královská kronika)
Tripura Buranji (Kronika)
Chaturdasa Devata (Rodinná božstva)

Udai Manikya (zemřel 1572), také známý jako Gopi Prasad, byl Maharádža z Tripura od roku 1567 do roku 1572. I když byl z pokorného prostředí, později se stal jednou z nejmocnějších osobností království. Po smrti předchozího panovníka, jeho zetě, vzal Udai sám královskou moc a na nějaký čas nahradil vládnoucí dynastii svou vlastní linií.

Život

Původně se jmenoval Gopi Prasad a byl skromného původu.[2] Svou kariéru zahájil za vlády Vijaya Manikya II, sloužící jako gomasta (sběratel nájemného) v Dharmanagar,[3] ačkoli byl později vyhnán z této polohy poté, co vylezl na strom patřící k Bráhman.[4] Poté byl jmenován kuchařem v královských kuchyních, poté a chowkidar, než nakonec povstal a stal se vrchním velitelem armády Tripura. Jeho vliv se dále zvyšoval, když se Vijaya, který si chtěl zajistit ambiciózní důstojnickou loajalitu, oženil se svým vlastním synem s jeho dcerou Ratnavati.[5]

Po nanebevstoupení svého zetě, Ananta Manikya, na trůn v roce 1563, Gopi Prasad rozšířil svou již tak rozsáhlou moc,[6] udržet nového krále zcela pod jeho kontrolou.[2] Toto uspořádání se ukázalo být krátkodobé, když v roce 1567 Ananta za nejistých okolností zemřela. Podle různých verzí Rajmala, bylo to buď důsledkem horečky, nebo uškrcením na příkaz Gopi Prasad.[7][8] Bez ohledu na to, tento později získal královskou moc a přijal královské jméno Udai Manikya, za předpokladu, že někdejší vládnoucí dynastie je přízvisko.[3]

Udai se ukázal být talentovaným správcem a přejmenoval hlavní město království, čímž se změnil z Rangamati na Udaipur po sobě. Intenzivně pracoval na zkrášlení města výstavbou budov, chrámů a vodních nádrží, mezi nimiž byly i Chrám Chandra Gopinath a Chandrasagar. Ve válce však nebyl tak úspěšný, protože se zapojil do pětiletého konfliktu s Sulaiman Khan Karrani, Bengálský sultán, což mělo za následek velkou ztrátu peněz, 40 000 vojáků a oblast Chittagong.[9][7]

Tradice uvádí, že Udai měl 240 manželek, z nichž několik na základě obvinění z nevěry[poznámka 1] popravil skrz bytí pošlapané slony nebo pohlcen psy. Samotný Udai byl otráven k smrti v roce 1572 poté, co užil pilulku rtuť dodává určitá žena. Jeho nástupcem byl jeho syn Joy Manikya I..[9]

Poznámky

  1. ^ Hostující bengálský princ se údajně počítal mezi jejich milence.[4]

Reference

  1. ^ Majumdar, Ramesh Chandra (1974). Historie středověkého Bengálska. G. Bharadwaj. str. 361.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  2. ^ A b Roychoudhury, Nalini Ranjan (1983). Tripura v průběhu věků: krátká historie Tripury od nejstarších dob do roku 1947 n.l. Sterling. str. 21.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  3. ^ A b Sarma, Ramani Mohan (1987). Politické dějiny Tripury. Puthipatra. str. 75.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  4. ^ A b Dlouho, Jamesi (1850). „Analýza bengálské básně Raj Mala nebo Kroniky Tripury“. Journal of the Asiatic Society of Bengal. Kalkata: Asijská společnost. XIX: 547.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  5. ^ Sarma (1987 72, 75)
  6. ^ Sarma (1987, s. 73–75)
  7. ^ A b Roychoudhury (1983, str. 22)
  8. ^ Sarma (1987, str. 6)
  9. ^ A b Sarma (1987, str. 76)