Maksimilijan Mihelčič - Maksimilijan Mihelčič

Maksimilijan Mihelčič
Maksimilijan Mihelčič 2.jpg
Osobní informace
Celé jménoMaksimilijan Mihelčič
Datum narození(1905-07-29)29. července 1905
Místo narozeníLublaň, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí25. března 1958(1958-03-25) (ve věku 52)[1]
Místo smrtiZáhřeb, Jugoslávie
Hrací poziceBrankář
Senior kariéra *
LettýmAplikace(Gls)
1922–1924ŽŠK Hermes
1924–1934HŠK Građanski Záhřeb
1934–1938HŠK Šparta
národní tým
1925–1931Jugoslávie18(0)
Týmy se podařilo
1945–1947Dinamo Záhřeb (mládí)
* Vystoupení a cíle seniorských klubů se počítají pouze pro domácí ligu

Maksimilijan „Maks“ Mihelčič (Srbský pravopis - Максимилијан Михелчић; 29. července 1905 - 25. března 1958) byl a slovinský[2][3] fotbalový brankář kdo zastupoval národní tým Jugoslávského království na Letní olympijské hry 1928.

Začal hrát v Lublani ŽŠK Hermes, a je oslavován na branku HŠK Građanski Záhřeb v jehož dresu vyhrál státní mistrovství 1926 a 1928. Jako držitel Civilu uspěl v klubu a tým oslavil Dragutin "Karlek" Friedrich, a s Vrđuka, byl třetí hlavní jugoslávský národní tým brankář do roku 1930. Ten rok přeskočil první světový pohár v Uruguayi kvůli politickým problémům.[2] Když v roce 1934 opustil Građanski, bránil branku spartakovského klubu Záhřeb jmenuje elektrárnu. Jako další slovinský fotbalista poté Stanko Tavčar, byl členem Jugoslávský národní tým a soutěžil na Letní olympijské hry 1928. Odehrál 18 her za národní tým Jugoslávie: první 28. října 1925 proti Československo a poslední dne 4. října 1931 proti Bulharsko na balkánském poháru. Mihelčič byl řidič z povolání a poté druhá světová válka byl jako trenér mládeže pro Dinamo Záhřeb.[4]

Reference

  1. ^ „Joža Lovec“. Chorvatský olympijský výbor. 19. května 2017. Citováno 14. září 2017.
  2. ^ A b Toni Gruden (31. března 2010). „1930: Urugvajske žoge, darilo policista in slavje“ enorokega"" (ve slovinštině). RTV Slovinsko. Citováno 8. července 2010.
  3. ^ Bojan Purić (2. února 2002). „Uoči SP: Slovenija gre naprej!“. sportnet.hr (v chorvatštině). Citováno 8. července 2010.
  4. ^ ŽIVLJENJEPISI SLOVENCEV V HRVAŠKEM ŠPORTU. slovenci-zagreb.hr (2014). str. 41