Mahas - Mahas

Tento článek je o núbijské podskupině v Súdánu. Pro město v Jordánsku viz Mahis.

The Mahas jsou podskupinou etnické skupiny Nubians umístěné v Súdán podél břehů řeky Nil. Dále se dělí na Mahas ze severu a Mahas z Východu. Některé vesnice Mahasu jsou smíchány se zbývajícími zbytky převážně zaniklých Qamhat Bishari kmen. Stejně jako Ababda lidé jsou Bejas které jsou dvojjazyčné arabština a Bejo, a někdy popisován jako Beduíni Qamhat Mahas jsou etničtí Beja mluvící núbijským jazykem. Nějaký Mahas z Butana oblast se sňatkem s Rashaida lidí, a proto je propojit s Banu Abs kmen, ze kterého Rashaida lidé jsou potomci.

Po tisíciletí kmen Mahas pobýval v oblasti, která představuje dnešní severní Súdán.[1] Malá orná půda a konečné srážky vedou Mahase a další obyvatele této oblasti k migraci z této oblasti.[1] Již koncem 1400 až počátkem 1500, po konci Mamluke sultanát v Egyptě a křesťanském království v Núbii začala migrovat etnická skupina Mahas.[1] Migranti z Mahasu se usadili v oblasti „tří měst“, dnešních měst Chartúm, Severní Chartúm, a Omdurman a podél Modrého Nilu.[1] Arkell naznačuje, že Mahové získali pozemky v oblasti „tří měst“ a Ostrov Tuti z kmene Jummu’iya.[2] Když dorazili Mahové, oblast již byla obývána Rufa'ou, Ja'aliyin, Shayqia a národy Jummu’iya.[2]

Mahové ve „třech městech“ pocházejí převážně z núbijského původu.[1] Lobban tvrdí, že jsou zcela arabizovanými Núbijci.[1] Mahové této populace neudržují silné vazby s Núbijci na severu a východě.[1] O núbijském jazyce vědí jen málo.[1] Obyvatelé severu Súdánu a jihu Egypta v době, kdy se islám rozšiřoval na jih až k Nilu, byli Mahové této skupiny arabizováni relativně brzy.[1] Když se rodiny Mahasů usadily ve Tří městech, byly téměř výlučně Mahasova původu.[1] Oblast Tří měst byla složena z núbijských, arabských, súdánských, nilotických a evropských skupin.[1] V komunitách Mahasu však existoval silný sklon k zachování linie Mahas.[1] Manželství bylo převážně mezi arabskými komunitami v údolí Nilu.[1] Bylo vzácné setkávat se sňatky mezi komunitami Mahas a súdánským Darfurisem a jižními oblastmi dnešního Súdánu.[1] Důraz na kulturní homogenitu v komunitách Mahas byl v té době posílen islámskými hodnotami, které udržovaly rovnostářství.[1] 

V té době zahrnovala tradiční společnost socioekonomické rozdíly mezi obyvateli regionu.[1] Služebníci, bývalí otroci a dělníci ze západu a jihu Súdánu tvořili spodní část hierarchie.[1] U Mahů byl nahoře jiný přístup k moci.[1] Některé rodinné skupiny Mahasů přinesly značný obrat prostřednictvím zemědělských pozemků.[1] Jiné Mahasovy skupiny viděly náboženské poradce, omdas (starostové) a vysoce postavení vojenští důstojníci, obchodníci a státní zaměstnanci jako proud moci.[1]   

Komunita Mahas založená na ostrově Tuti, na sbližování Modrého a Bílého Nilu, patří mezi nejstarší komunity Mahas.[2] Mahové obsadili své místo na ostrově Tuti asi pět set let.[2] Tato stránka je výhradně homogenní k Mahas.[2] V 15. století byla Mahas fukahaa z Tuti považována za klíč k islamizaci Súdánu.[2] Jako první, kdo vybudoval stálé struktury v oblasti Chartúmu, může být Mahům připsána iniciace modernizace Súdánu.[2] Oblast „Tři města“ je současným centrem současného Súdánu.[2]

Na počátku 16. století byla v této oblasti založena etnická komunita Mahas.[2] Většina komunit Mahas byla založena prominentním muslimským učencem a vůdcem jménem fukahaa[2]. Každý fukahaa přivede jejich příslušné rodiny na stránky komunity.[2] Kromě domova, který by rodina postavila, by zde byla také náboženská škola, nebo khalwa[2]. Jak komunita rostla, zahrnovala by více domovů khalwaa místní mesjid, nebo mešita[2]. Když zakladatel zemřel, typická komunita mahasů zahrnovala také a gubbanebo hrobka, která by byla centrem městského hřbitova.[2] U větších vesnic Mahas by často existoval trh a oblasti pro řemeslnou specializaci, zatímco obyvatelé komunity by mohli prodávat, směňovat a kupovat řemesla, hospodářská zvířata a různé produkty.[2]

Několik prominentních postav Mahase dalo vzniknout oblasti „Tři města“. V roce 1691 založil šejk Arbab El Agyed v Chartúmu komunitní a islámské regionální centrum.[2] Agayed, který se narodil na ostrově Tuti kolem 17. století, byl ve spojení s Mohammedem Busati, náboženským učencem odpovědným za šíření islámu ve státě Kordofan.[2] Khalwa, kterou založil, přilákal kolem 500 studentů, z nichž 300 byli Núbijci.[2] Masjid v komunitě trval až do dobytí Súdánu tureckou a Osmanskou říší.[2] Tato komunita se změnila v první trvalé osídlení v (západním) Chartúmu.[2] Mahové se během turecké nadvlády setkali se zničením Agayedova masdžída a komunity.[2] Dnes je místo stále připomínáno jako pár bloků jižně od Modrého Nilu.[2] Říká se, že kolem nebo možná později než v roce 1646 se na ostrově Tuti narodil šejk Hamad.[2] Byl součástí náboženského řádu a studentem El Agyed.[2] Z neznámých důvodů se šejk přesunul usadit se na západním břehu bílého Nilu.[2] Vidíme, že jeho vesnice a osada na bílém Nilu jako první osada Omdurman.[2]

Sheikj Idiris wad Muhammad el Arbab byl jedním z prvních Mahas fukahaa, který sloužil jako náboženský poradce v regionu.[2] On je viděn jako zakladatel Qadriya tariqa, nebo způsobem, v Súdánu.[2] Byl považován za magickou sílu, která se shodovala s léčením nemocných, obnovou mládí a léčením sterility.[2] Byl známý tím, že rozdával zhruba šedesát talířů jídla svým následovníkům, kteří byli každý den v nouzi.[2] Kvůli své velkorysé a bujné pověsti mu byla udělena hektarová půda, která nyní tvoří oblast Eilafun v Chartúmu.[2]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t Lobban, Richard A. (1982). „Třída a příbuznost v súdánských městských komunitách“. Africa: Journal of the International African Institute. 52 (2): 51–76. doi:10.2307/1159141. JSTOR  1159141.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae Lobban, Richard A. (1983). „Genealogická a historická studie Mahů ve„ třech městech “v Súdánu. International Journal of African Historical Studies. 16 (2): 231–262. doi:10.2307/217787. JSTOR  217787.

externí odkazy